Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Prouza: ČR je na vstup do eurozóny hospodářsky připravena

Euroskop, 1. 2. 2016

V pátek se za účasti místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise, premiéra Bohuslava Sobotky a státního tajemníka pro EU Tomáše Prouzy v Praze konala konference věnovaná výhodám a nevýhodám přijetí eura v ČR. Organizoval ji Národní konvent ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise. 

„ČR je na tom dnes mnohem lépe, než byla před 11 lety, naše konvergence je na lepší úrovni,“ uvedl Prouza, který v letech 2005 až 2006 působil jako první český koordinátor pro zavádění eura. „Hospodářsky jsme na vstup do eurozóny připraveni,“ dodal.

Česká republika se zavázala, že euro přijme. Jediným kritériem, které nesplňuje, je vstup do mechanismu směnných kurzů ERM 2. V něm musí setrvat minimálně 2 roky, například Slovensko v něm bylo ještě o rok déle.

Kromě této faktické překážky je „posledním velkým restem“ v otázce přijetí eura podle Prouzy „úroveň veřejné debaty“. Prioritou současné vlády je podle něj zintenzivnění debaty o přijetí společné měny.

Prouza poukázal na to, že se můžeme stát „ostrovem uprostřed eurozóny, která nemá vliv na to důležité, co se děje“. Pokud by ČR byla v eurozóně, tak by podle něj mohla spolurozhodovat o důležitých krocích týkajících se měnové unie.

Méně nejistoty pro podnikatele


Sobotka a Prouza zdůraznili, že dvě třetiny českého exportu jdou do zemí eurozóny a 80 procent investic do České republiky jde ze zemí evropského měnového klubu. Podle Sobotky by přijetí eura znamenalo větší šance na přilákání kvalitních investic a příležitost pro malé a střední podnikatele expandovat za hranice ČR.

Podle Prouzy mezi výhody přijetí eura patří snížení investiční nejistoty jak pro exportéry, tak pro importéry, odbourání problému se směnnými kurzy, euro by mohlo přinést i větší přísun investic třeba do start-upů.

 


Z pohledu historie bylo euro správné rozhodnutí, říká slovenský místopředseda vlády Peter Kažimír. Zdroj: Úřad vlády

 

Kažimír: Euro je zárukou politické stability


Místopředseda slovenské vlády Peter Kažimír poukázal na vyšší kredibilitu, nižší náklady a více investic, stejně tak jako nižší úrokové sazby ve veřejném a soukromém dluhu, které přijetí eura na Slovensku přineslo. Euro podle něj znamená také záruku politické stability vůči zahraničí.

Mezi nevýhody přijetí eura naopak patří možnost rychlejší inflace, ale i neočekávané záruky za dluhy jiných členů, uvedl Kažimír. K českému vkladu do Evropské stabilizačního mechanismus, který by čítal 34 miliard korun, nicméně Prouza řekl, že jde o investici, nikoliv nenávratnou platbu. Zpět by podle něj mělo do ČR ročně zpět přijít 200 milionů korun.

Rozhodnutí o vstupu Slovenska do ERM II padlo v listopadu 2005 a tehdy šlo o politické rozhodnutí elit, které „ale z pohledu historie bylo správné rozhodnutí“, uvedl Kažimír.

Kažimír také prezentoval model toho, jak by si HDP Slovenska vedlo v hypotetickém případě, že by euro nepřijalo. Vypočítával se podle zemí, které mají podobné parametry jako Slovensko - ČR a Rumunsko. Podle tohoto modelu by od roku 2006 Slovensko bez eura rostlo pomaleji, než jak Slovensko zavádějící společnou evropskou měnu.

Dombrovskis: Integrační projekty jsou otevřeny i zemím bez eura


Dombrovskis hovořil zejména o institucích, které vznikly kvůli stabilizaci hospodářské a měnové unie (HMU). Zmínil také Zprávu 5 předsedů, která se týkala postupu při dokončování HMU. Jeho první fáze sestává ze změn, které lze přijmout, aniž by bylo nutné měnit Smlouvy. Druhá fáze ještě nemá konkrétní podobu, první zpráva o ní by měla vyjít na jaře 2017.

Cílem EU je podle Domrovskise posílení konkurenceschopnosti, usnadnění investování a pokračování v odpovědné fiskální politice. Vysoký dluh dělá státy zranitelné vůči externím šokům, uvedl Dombrovskis.

Dombrovskis uvedl, že proces prohlubování hospodářské a měnové unie je otevřen i nečlenům eurozóny. Takovým projektem je např. bankovní unie. Sobotka se zmínil, že vláda připravuje studii, která hodnotí možnosti a dopady vstupu do bankovní unie ještě před přijetím eura.

Premiér Sobotka a místopředseda EK přichází na tiskovou konferenci
Premiér Bohuslav Sobotka a místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis přicházejí na tiskovou konferenci. Zdroj: Úřad vlády

Niedermeyer: Měnový systém bohatství  nevytváří


„Euro je jasnou a nutnou součástí evropského projektu“, uvedl Niedermayer s tím, že evropská integrace se musela rozhodnout, jestli půjde cestou rozvolnění nebo posílení monetární unie a rozhodla se pro to druhé. Česká ekonomika je podle něj připravena euro přijmout.

Niedermayer si myslí, že jednou ze záležitostí, která doprovází českou debatu o eura je obava z vlivu přijetí eura na českou ekonomiku. Sice existuje pro tu kterou zemi vhodnější měnový režim, ale je nutné se zamyslet, jestli není vliv měnového režimu na hospodářství přeceňován, dodal Niedermayer, podle něhož přijetím eura nevzniká ani nezanikán žádné bohatství, ale jde pouze o přerozdělení.

Co chtějí podnikatelé a zaměstnanci?


Ve veřejné debatě je neustále zneužíván argument, že euro přinese zdražování, vyjádřil se Národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek. Například v Lotyšsku nebo Litvě byla inflace po zavedení eura nižší než v eurozóně, upozornil.

„Podnikatelé řadu let jasně požadují euro, ale politici nejsou schopni konkrétních kroků. Ani tato vláda konkrétní rozhodnutí o vstupu do ERM II neudělá,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Firmy v České republice podle něj dlouhodobě požadují euro. Vzhledem k výraznému exportnímu zaměření naší ekonomiky na trh zemí eurozóny v jeho přijetí vidí podle Hanáka značné přínosy.

„Jestliže uděláme tenhle šílený spěch a nepřipravíme českou ekonomiku, a to zejména v tom, že změníme své směřování z nízkomzdové ekonomiky na ekonomiku, která bude mít vysokou přidanou hodnotu, bude produkovat špičkové výroby - tak to dopadne velmi špatně,“ varoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

„Reálné dohánění Evropy vůbec neprobíhá, v několika letech jsme se dokonce vzdalovali a evropskému průměru jsme se začali opět přibližovat až v letech 2014 a 2015,“ zdůraznil Středula. V současnosti by se podle něj „běžným lidem“ zavedení eura nevyplatilo, mimo jiné kvůli kurzu koruny ovlivněném intervencemi ČNB.  

  Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula
Zatím se euro nevyplatí, říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zdroj: Úřad vlády 

Kohútíková: Euro způsobilo na Slovensku růst HDP o 10 %


Podle bývalé viceguvernérky Národnej banky Slovenska Eleny Kohútikové euro pomohlo konvergenci Slovenska k bohatším zemím EU. Mimo jiné podle ní společná měna pomohla prodloužit efekt reforem z let 1999 až 2002. „Vlády byly nuceny přizpůsobit hospodářské politiky cíli přijetí eura, což ekonomice výrazně pomohlo,“ řekla.  

„Podle studie Ministerstva financí přidalo euro Slovensku v letech 2006 až 2011 deset procent HDP,“ zdůraznila Kohútiková. Největší růst ekonomiky přitom nastal ještě před přijetím společně měny, protože domácí i zahraniční podnikatelé začali slovenskému závazku věřit.

80 procent Slováků v současnosti euro podporuje. Vysoká podpora veřejnosti je podle Kohútikové způsobená intenzivní komunikací vlády s občany a vysvětlováním, co všechno euro přináší. 

Autor: Euroskop

Další články v rubrice

Dny NATO v Ostravě předvedou techniku i akrobacii

Tereza Chlebounová, Euroskop, 18. 9. 2019

Česko bude mít poprvé místopředsedkyni Evropské komise

Úřad vlády, Evropská komise, čtk, 10.09.2019

Jourová bude usilovat o post místopředsedkyně Evropské komise

Tereza Chlebounová, Euroskop, čtk, 26. 8. 2019