Marie Bydžovská, Euroskop, 18. 2. 2016
Nový návrh dohody EU s Británií reflektuje požadavky a připomínky České republiky a Visegrádu. Přesto ještě nejsou všechny obavy Česka a dalších zemí vyvráceny. Největší boj se na dnes začínajícím summitu Evropské rady povede podle premiéra Bohuslava Sobotky o dávky, které zahraniční pracovníci v Británii pobírají na děti, které zůstaly v domovské zemi. Existují ale i další nedořešené otázky.
Těsně před odletem na Evropskou radu do Bruselu dostal premiér Bohuslav Sobotka nový návrh textu dohody s Británií. „Vychází vstříc českým požadavkům a výhradám,“ řekl premiér před novináři. Přes pozitivní posun však ještě nebyly podle Sobotky všechny obavy ČR dostatečně vyvráceny.
Na summitu se svede největší boj o parametry dohody, které se týkají indexace dětských přídavků. Problém s tímto požadavkem Velké Británie mají státy Visegrádu (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a podle Sobotky i řada dalších států. Londýn si přeje, aby výše dávek, které vyplácí dětem zahraničních pracovníků, jež nežijí ve Spojeném království, byla upravena podle toho, kde děti pobývají.
Česko se podle premiéra také obává, že po vzoru Británie by mohly začít další země indexovat vyplácené dětské přídavky směrem dolů, což by se výrazně dotklo i českých občanů pracujících v zahraničí. „Naším cílem je, abychom pokud možno co nejvíce omezili potenciální negativní dopady na občany České republiky,“ řekl Sobotka.
Britský premiér David Cameron jednal s předsedy vlád Visegradských zemí na prosincovém summitu. Zdroj: čtk
Pozitivní posun podle Sobotky nastal v otázce tzv. záchranné brzdy. Tento mechanismus by umožňoval členskému státu, jenž je po dlouhou dobu vystaven nadměrnému přílivu pracovníků z jiných členských států, aby omezil přístup nově příchozím k některým prvkům sociálního systému po dobu čtyř let od zahájení zaměstnání.
„Česká republika byla ujištěna, že změny se budou týkat pouze benefitů, které nebyly odvozeny od příspěvků, které pracovníci platí do systému,“ řekl Sobotka. Česko ocenilo i deklaraci, v které Evropská komise ujišťuje, že nemá v úmyslu navrhovat legislativu, která by rozšiřovala tyto principy i na jiné sociální dávky mimo tzv. „in-work benefits“, které platí pouze ve Velké Británii, a indexaci dávek na děti. Nový návrh textu již získal a na internetu zveřejnil deník Financial Times.
Brexit by poškodil EU i Británii
Případný odchod Velké Británie z EU označovaný zkratkou Brexit by podle předsedy české vlády poškodil obě strany, více však tu britskou. Její ekonomika je provázaná s Evropou, postiženo by bylo londýnské finančnictví. Navíc britská ekonomika podle Sobotky potřebuje zahraniční pracovníky. Brexit by podle něj mohl také povzbudit skotský separatismus.
Sekundárně by ale ztráta Spojeného království podle Sobotky dopadla i na Evropskou unii. „Evropa by ztratila svůj význam a vliv,“ zdůraznil. „Potřebujeme, aby Evropa byla schopná jednat globálně, aby měla za partnery Spojené státy nebo Čínu a další rychle rostoucí ekonomiky. Nejde jenom o byznys, ale také o stabilitu a bezpečnost. Ve všech těchto oblastech by Evropa ztratila,“ dodal.
Bitva za Británii
Britský premiér David Cameron při příchodu avizoval, že dnes večer a v noci hodlá tvrdě pracovat i „bojovat za Británii“. Jiní politici, například francouzský prezident Francois Hollande, zdůrazňovali, že nejde jen o Británii, ale i o ostatní unijní země. Přestože při příchodech státníků nejčastěji zněla slova o ochotě dohodnout se s Brity, hovořil šéf summitů Donald Tusk o kritických, složitých a citlivých jednáních. Přesto však podle něj nebude vhodnější chvíle ke kompromisu než nyní.
Belgie odmítá britskou snahu vyvázat se z možných právních důsledků sousloví o „stále těsnější unii“ v úvodu základní unijní smlouvy. Francie se stále s Londýnem nedokázala dohodnout na otázkách souvisejících s řízením eurozóny, kdy Britové, kteří neplatí eurem, například žádají, aby měli možnost požádat o přesun tématu projednávaného ministry financí eurozóny až na úroveň premiérů a prezidentů, tedy na program summitu EU.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
