Bezpečnost byla hlavní téma jednání V4 a Merkelové


Marie Bydžovská, Euroskop, 26. 8. 2016

Premiéři zemí visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se dnes sešli ve Varšavě, aby ladili noty před zářijovým setkáním 27 zemí EU v Bratislavě, které se má věnovat budoucnosti EU po referendu, v němž se britští voliči vyslovili pro odchod z Unie. Hostem jednání byla německá kancléřka Angela Merkelová.

Schůzka středoevropských lídrů s německou kancléřkou podle českého premiéra Bohuslava Sobotky jasně ukazuje, že pokračuje „otevřená politika Visegrádské čtyřky“. „Chceme komunikovat s ostatními státy EU o tom, jaké budou naše priority, abychom získali větší podporu občanů pro evropskou spolupráci,“ řekl na tiskové konferenci.

Jednání byla podle premiéra užitečná a mnohem otevřenější než při setkání Evropské rady, v které se schází hlavy států a vlád všech členů EU. „Přimlouval bych se za to, aby se V4 častěji scházela s německou kancléřkou. Mohlo by nám to pomoci lépe si porozumět,“ řekl Sobotka.

Sobotka a Orbán podpořili vznik evropské armády

Za klíčové téma jednání označil Sobotka vnitřní a vnější bezpečnost, včetně znovuotevření diskuze o vzniku evropské armády. V debatě s kancléřkou Merkelovou se podle něj ukázalo, že tato otázka je důležité nejen pro V4, ale i pro Německo. Vznik evropské armády podpořil při tiskové konferenci také maďarský premiér Viktor Orbán.

Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že Lisabonská smlouva otevřela možnosti, aby EU zahájila jednání o nových projektech v bezpečnostní oblasti. Jako příklad uvedla vznik registru osob, které přijíždějí a odjíždějí ze Schengenu.

Jak řešit migrační krizi?

Co se týče migrace, měla by se EU podle Merkelové zaměřit na spolupráci se státy Afriky, dohodu s Tureckem a humanitární zodpovědnost za řešení. Podobně jako ostatní lídři vyzdvihla na tiskové konferenci potřebu se dohodnout a „zdůraznit, co máme společné“.

Sobotka k tomuto tématu nastolil otázku ochrany vnějších hranic EU, vynucování společných pravidel a pomoci dotčeným zemím v ochraně schengenských hranic. Potvrdil také, že V4 nesouhlasí s pokusy o centralizaci azylové a migrační politiky a s mechanismy trvalého přerozdělování uprchlíků, ale „nemyslím si, že teď někdo v Evropě bude chtít něco takového navrhovat“.

Nejen bezpečnost, ale i prosperita

Druhým důležitým tématem jednání bylo podle Sobotky zajištění hospodářského růstu, prosperity a soudržnosti v rámci EU. K překonání velkých příjmových rozdílů mezi členskými státy by měly být mimo jiné využity i evropské fondy, zdůraznil premiér. Narovnávání rozdílů v životních úrovních v jednotlivých státech EU by podle něj mělo zabránit i poruchám pracovního trhu.

Předsedové vlád na tiskové konferenci zdůrazňovali také významnou roli modernizace a digitalizace průmyslu.


V Bratislavě nemůžeme selhat

Merkelová prohlásila, že ačkoli bratislavský summit nebude ten, na kterém budou učiněna rozhodnutí, položí tato schůzka základy pro další rozhodování.

Slovenský premiér Robert Fico řekl, že bratislavský neformální summit EU bude začátkem dlouhodobějšího procesu a že vrcholné setkání pomůže definovat stav, ve kterém se unie v současné době nachází. „Nemůžeme si dovolit v Bratislavě selhat,“ dodal. Diskuze by podle něj měla být uzavřena v roce 2017, kdy bude EU slavit šedesát let od podpisu Římských smluv, které daly základ projektu evropské integrace.

Hostitelka varšavské schůzky, polská premiérka Beata Szydlová vybídla k reformám, které posílí Evropskou unii a jejím obyvatelům vrátí pocit, že jsou pány unie. „Musíme se podívat pravdě do očí,“ řekla o potřebě vyvodit závěry z nadcházejícího britského odchodu z EU a změnit unii tak, aby další státy nebyly vystaveny pokušení následovat britský příklad. „Musíme hledat shody, a ne rozpory,“ dodala.

Polská premiérka také vyjádřila znepokojení nad zhoršováním bezpečnostní situace na Ukrajině, odpovědnost za to připsala Moskvě.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek