Summit EU odsoudil násilí v Sýrii. Sankce proti Rusku nevyloučil


Marie Bydžovská, Euroskop, 20. 10. 2016

Budoucnost vztahů Evropské unie a Ruska byla hlavním tématem pracovní večeře summitu EU, který ve čtvrtek začal v Bruselu. Kromě nich se premiéři a prezidenti osmadvacítky zabývali migrací, především jejími mezinárodními aspekty a možnostmi spolupráce s africkými státy při jejím snižování.

Debatu o Rusku plánoval šéf unijních summitů Donald Tusk dlouhodobě a rozhodl se ji spustit v době, kdy unie nemusí bezprostředně řešit otázku protiruských sankcí souvisejících s přístupem Moskvy k ukrajinské krizi. Atmosféru debaty však ovlivnilo současné působení Ruska v konfliktu v Sýrii.

Možnost uvalení dalších sankcí je stále otevřená

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande seznámili své evropské protějšky s výsledky středečního berlínského jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ruský prezident v Berlíně čelil tvrdé kritice kvůli dění v Sýrii, za které podle kancléřky i Hollandea nese Moskva spoluodpovědnost.

„Na stole nejsou žádné návrhy na přitvrzení sankcí vůči Rusku kvůli jeho politice v Sýrii. Nelze rozhodovat o něčem, co by bylo přineseno na stůl v poslední chvíli,“ řekl před odletem na summit premiér Bohuslav Sobotka.

Uvalení nových sankcí na Rusko před summitem striktně odmítl rakouský premiér Christian Kern: „Musíme jasně říci, že (v Sýrii) došlo k porušení lidských práv, ale sankce nejsou realistické“. Naopak estonský prezident Kersti Kajulaid a jeho finský protějšek Sauli Niinistö se vyjádřili, že nové sankce vůči Rusku kvůli jeho krokům v Sýrii nevylučují.

V závěrečném dokumentu prvního dne summitu lídři členských států ostře odsuzují násilí na civilistech, kterého se dopouští režim prezidenta Bašára Asada a jeho ruský spojenec v obleženém syrském městě Halab, a žádají jeho okamžité zastavení.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande na vlastních konferencích zdůraznili, že EU si pro případ pokračujícího násilí nechává otevřené všechny možnosti reakce, včetně sankcí. Závěrečný dokument oproti původnímu návrhu ale cílené sankce nezmiňuje.

Zablokované mezinárodní dohody

Dalším z témat summitu bylo nezávazné nizozemské referendum, v kterém v dubnu voliči odmítli ratifikaci asociační smlouvy EU s Ukrajinou. Premiér Mark Rutte, jenž má své protějšky informovat o pokroku vlády při řešení nastalé situace, nebyl při příchodu na summit příliš optimistický. „Nečekám, že dnes dojdeme k výsledku,“ řekl novinářům. Podle dohody by měl do 1. listopadu informoval parlament. „Tlačí nás čas…. V současnosti ale nemohu udělat víc, než vést neformální dialogy,“ řekl Rutte.

Ukrajinský prezident Petro Poroshenko pro nizozemskou televizi NOS vyjádřil důvěru, že obchodní dohoda mezi EU a Ukrajinou bude ratifikována všemi členskými státy EU.

Podobně problematické bylo hlasování Valonského parlamentu o obchodní dohodě s Kanadou. K podpisu smlouvy mělo dojít již přesně za týden na summitu EU-Kanada. K tomu ale chybí pro belgickou vládu potřebný souhlas regionálního sněmu frankofonního Valonska. O situaci se nyní v Belgii intenzivně vyjednává.

Krach šest let vyjednávané obchodní smlouvy s Kanadou by pro unii znamenal citelnou ztrátu důvěryhodnosti a mezinárodní prestiže v době, kdy prakticky skoro zamrzly rozhovory o obchodní smlouvě s USA známé jako TTIP.

„Jedná se o citlivou situaci. Samozřejmě chci respektovat roli (Valonského) parlamentu, který má právo a povinnost mít názor na obchodní dohodu. Ale současně je Valonsko tím posledním místem, které by mělo být v opozici proti tomu, co leží na stole,“ řekl při příchodu na summit belgický premiér Charles Michel.

Rozvojová pomoc výměnou za spolupráci

Premiéři a prezidenti jednali i o migraci, která již je řadu měsíců stálicí programu summitů EU. Tentokrát lídři zemí EU v prvním jednacím bloku diskutovali především o spolupráci unie s klíčovými africkými zeměmi, odkud někteří migranti přicházejí, a také se státy, přes které tito lidé do Evropy míří.

„Je důležité, abychom do budoucnosti víc provázali rozvojovou pomoc, kterou těmto zemím poskytujeme s jejich součinností při řešení migrační krize, především při navracení nelegálních migrantů,“ zdůraznil dnes Sobotka.

S pěticí zemí – Mali, Nigerem, Nigérií, Senegalem a Etiopií – hodlá unie uzavřít na míru šité dohody, které mají zajistit jejich větší ochotu přebírat zpět občany, ale také jim třeba pomoci s hospodářským rozvojem tak, aby z nich lidé nemuseli na cestu vyrážet.

Podle českého diplomata požaduje EU od afrických partnerů kromě součinnosti při navracení neúspěšných žadatelů o azyl i efektivnější informování o migračních tocích a spolupráci v bezpečnostních otázkách, především při boji s terorismem. Obzvláště problematické bude především vyjednávání s Libyí, kde je pro Evropu těžké najít partnera k diskuzi, jenž by reprezentoval celou zemi.

Summit také připomněl, že svou roli může sehrát vznikající Evropský vnější investiční plán, který by měl v příštích letech výrazně podpořit rozvoj afrického hospodářství. Summit vyzval členské země, aby potřebné návrhy odsouhlasily do konce letošního roku tak, aby mohla být v první polovině roku příštího nalezena shoda také s Evropským parlamentem.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová má podle dohody ze čtvrteční schůzky na prosincovém summitu předložit konkrétní čísla, dokládající snížení počtů příchozích a vyšší počet návratů těch, kdo na azyl v unii právo nemají.

Bruselská premiéra Mayové

Ve čtvrtek večer také britská premiérka Theresa Mayová své kolegy informovala o tom, jak si Londýn představuje další dění před brexitem, tedy odchodem Británie z Evropské unie. Pro Mayovou se jednalo o první unijní summit. Navíc v pátek se po skončení summitu uskuteční první schůzka mezi předsedou Evropské komise Jeanem Claudem Junckerem a Mayovou.

„Británie je zatím členem EU a ani neoznámila, že chce z EU vystoupit. Než se tak stane bude mít Británie na Evropské radě stejný hlas jako ostatní země,“ zdůraznil Sobotka. Oznámení o záměru vystoupit z osmadvacítky od britské premiérky očekává na jaře 2017. Pro ČR je stejně jako pro řadu dalších zemí EU klíčové, že není možné oddělit volný pohyb pracovníků od přístupu na vnitřní trh.

Britská premiérka rozladila řadu lídrů ostatních států svým oznámením, že plánuje kontrolovat imigraci ze zemí EU. Zároveň usiluje o „maximální svobodu“ v přístupu na vnitřní trh. Nejen ČR ale i řada dalších států tyto dva požadavky považuje za neslučitelné.

Nejostřeji se v Bruselu vyjádřil Francois Hollande. „Theresa Mayová chce tvrdý brexit? (označení pro vystoupení Británie i z vnitřního trhu – pozn. red.) Vyjednávání budou tvrdá.“

Server Politico.eu informoval, že podle seniorního diplomata Mayová řekla svým evropským protějškům, aby nepořádali žádné další summity bez Británie, protože „jinak bude pro ní obtížné akceptovat věci, na kterých se mezi sebou dohodnou“. Narážela tím na vrcholnou schůzku ostatních 27 států EU v Bratislavě.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek