Petr Pospíšil, Euroskop, 27. 10. 2016
Ve středu 26. října vystoupil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza v prostorách univerzity College of Europe v Bruggách. Ve své přednášce pojmenoval výzvy a překážky, s jejichž překonáním se Evropská unie v současné době potýká, a nastínil, jaké priority by měla v nejbližší době sledovat.
„Naše Unie nevzkvétá.“ Touto variací známého výroku Václava Havla Prouza charakterizoval současnou situaci unijní osmadvacítky. EU se podle něj nachází na křižovatce, aniž by měla zcela jasno v tom, jakým směrem se ubírat. Mezitím se vytrácí důvěra a zájem Evropanů o unijní instituce, což se mimo jiné projevilo výsledkem referenda o brexitu či blokováním dohody CETA mezi EU a Kanadou ze strany regionálního parlamentu ve Valonsku.
Nárůst populismu
Z nejistoty ohledně dalšího směrování Unie profitují převážně populističtí politici, kteří voličům předkládají snadno srozumitelné karty populismu, xenofobie a protekcionismu. Naopak ti, kteří hájí volný obchod či solidaritu s uprchlíky, jsou vystaveni riziku nezvolení a ztráty svých úřadů.
Podle Tomáše Prouzy bychom na tuto krajně neuspokojivou situaci měli reagovat opětovným převzetím kontroly nad Evropskou unii a zaměřením se na adaptaci jejího institucionálního fungování. Neměli bychom dopustit, aby tato priorita byla zastíněna současnými palčivými problémy, jako jsou problémy při dojednávání obchodních dohod, vztah s Ruskem nebo konflikt v Sýrii.
Instituce a členské státy by měly spolupracovat
Státní tajemník na půdě College of Europe vyjádřil názor, že pokud chceme, aby se evropská integrace zdárně rozvíjela, je nezbytné vyvážit protichůdné síly, které na ni působí. Evropské instituce na jedné straně by měly více naslouchat členským státům a usilovat pokud možno o konsenzuální rozhodování v Radě. Vyjádří-li státy EU nesouhlas s unijní politikou např. prostřednictvím mechanismu žluté karty, Komise by takový postoj neměla přehlížet.
Na druhou stranu členské státy by se měly chovat disciplinovaněji v dodržování unijních norem a jejich politici by se měli vystříhat obviňování „Bruselu“ ze svých vlastních politických pochybení. Případ Davida Camerona podle Prouzy dokazuje, že zaujmou-li jednou politici „euroskeptický“ postoj, není cesty zpět.
Revize Smluv není řešením
Cestou kupředu není dle českého státního tajemníka pro evropské záležitosti ani revize zakládajících Smluv EU, neboť by šlo o časově velice náročný proces odvádějící pozornost od efektivního a potřebnějšího nacházení řešení na současné problémy sužující „osmadvacítku“. Prouza vyzdvihl poslední kroky slovenského předsednictví, které kromě tvorby usnesení a závěrů stanovilo i přesné termíny pro jejich implementaci.
Na závěr Prouza uvedl, že pozitivní budoucnost EU podle něj spočívá na třech pilířích: inkluzivitě, důvěře a přidané hodnotě. Inkluzivita představuje kulturu kompromisu při rozhodovacích procesech, avšak zároveň zabránění účelovému „vydírání“. Důvěra pramení ze vzájemného „modu operandi“ mezi institucemi respektujícími princip subsidiarity a členskými státy naplňujícími své závazky vůči EU. Projevem „přidané hodnoty“ pak bude bezpečná a ekonomicky prosperující Unie.
Státní tajemník zakončil svůj projev následujícím apelem: „Evropská integrace nemůže být vnímána jako něco samozřejmého. Vy máte potenciál Evropu opět přiblížit jejím občanům. Kdo jiný by to měl udělat, když ne studenti College of Europe.“
Celý proslov si můžete přečíst na stránkách státního tajemníka Tomáše Prouzy.
Autor: Euroskop
