Europarlament rozhodl o zpřísnění kontroly zbraní


Libor Škácha, Euroskop, 14. 3. 2017

Evropský parlament dnes většinou hlasů schválil návrh směrnice zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi, proti které má výhrady hlavně Česko. V debatě se proti návrhu vyjádřila celá řada českých europoslanců.

Novela směrnice je reakcí zejména na teroristické útoky, při kterých zemřeli lidé střelbou ať již z legálně či nelegálně držených zbraní. Revize si kromě stanovení jednotných pravidel pro jejich legální držení klade také za cíl také kontrolu pohybu zbraní a má bránit tomu, aby se zbraně ilegálně dostávaly na černý trh.

Na současném legislativním znění, o kterém hlasovalo plenární zasedání Evropského parlamentu, se shodly všechny tři vrcholné orgány EU (Komise, Rada ministrů a Evropský parlament).


Původní znění počítalo s propojenými národními registry

Původní návrh, který představila Evropská komise krátce po teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015, počítal s vytvořením propojených národních registrů.

Ty měly shromažďovat informace týkající se deaktivovaných zbraní (tj. zbraní, které jsou znehodnocené tak, aby s nimi nebylo možné střílet ostrými náboji), jejich vlastníků, kdy by registry obsahovaly i data o zamítnutých žádostech o povolení získat zbraň.

K prvotnímu návrhu předseda Komise Jean-Claude Juncker uvedl, že: „Komise navrhuje přísnější kontroly prodeje a registrace střelných zbraní a tvrdší pravidla k trvalému deaktivování zbraní.“


Nová směrnice jako kompromisní a podstatně příznivější

Původní návrh Komise z konce roku 2015 také počítal s omezením poloautomatických zbraní, a to včetně těch určených pro sebeobranu. Právě tento záměr značně regulovat užití, resp. vlastnictví tzv. poloautomatických zbraní (ty umožňují střílet pouze jednotlivými ranami) vyvolával silnou kritiku a byl hlavním podnětem k dalším úpravám.

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) jej přepracoval tak, aby majitelé legálně držených zbraní mohli získat od státu výjimku.


Kontroverzní opatření přetrvávají

Místopředsedkyně tohoto výboru Dita Charanzová, která je i stínovou zpravodajkou návrhu a autorkou několika pozměňovacích návrhů, však nadále upozorňuje, že: „i nová verze obsahuje kontroverzní opatření, která s bojem proti terorismu nemají mnoho společného.“ Čeští politici jsou obecně poměrně skeptičtí k nově předkládané směrnici.

Po přijetí směrnice ve stávající podobě, bude podle Charanzové na členských státech, zda využijí možnosti výjimek, aby stávající vlastníci zbraní, například sportovní střelci, pocítili dopady co nejméně. Členské státy budou mít 15 měsíců, aby směrnici převedly do svých právních norem a předpisů.

Premiér Bohuslav Sobotka situaci kolem novely o držení zbraní označil na začátku března za „komplikovanou“. I o ní diskutoval na schůzce s českými europoslanci, kde koordinovali společný postup ve věci týkající držení zbraní.

Ministr Chovanec plánuje ústavní změnu

Český ministr vnitra Milan Chovanec se již dříve vyjádřil, že v případě, že revize směrnice bude schválena bez větších změn, chce předložit ústavní dodatek, který by rozšířil podmínky pro užití zbraní.

Jakkoliv se jeho návrh setkal s řadou nesouhlasných reakcí, Chovanec kritiku odmítl a dodal, že: „chce jen povýšit právo lidí, kteří legálně drží zbraň, aby se mohli spolupodílet na ochraně bezpečnosti vlastní země.“

Ministr Chovanec dále také oznámil, že pokud by směrnice omezující právo držet zbraně byla schválena, Česko je připraveno podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.

Autor: Libor Škácha, Euroskop

Sdílet tento příspěvek