Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Nejvyšší představitelé Komise i NATO vystoupili na konferenci DESCOP

Petr Pospíšil, Euroskop, 09.06.2017
DESCOP Family Photo

ŽIVĚ z konference DESCOP: V pražském paláci Žofín byla v pátek dopoledne zahájena konference na vysoké úrovni DESCOP - Pražská konference o obraně a bezpečnosti. Účastníky této mimořádné události evropského významu ve svých úvodních vystoupeních přivítali předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, náměstkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová a Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Federica Mogheriniová.

Moderátor Alex Barker hned v samotném úvodu připomněl, že současné bezpečnostní hrozby v jistém smyslu připomínají kontinentální bezpečností realitu 50. let minulého století – napětí na Korejském poloostrově, hrozby přicházející z východu, požadavek Spojených států na (větší) vyzbrojení (mimo jiné) Německa i určité vzdalování Velké Británie od kontinentální Evropy. Nejen proto jsou podle vedoucího bruselské sekce Financial Times bezpečnostní a obranné otázky projednávané v současné době mimořádně důležité.

Premiér české vlády Bohuslav Sobotka aktuálnost problematiky bezpečnosti a obrany ilustroval na výčtu výzev, jimž Evropa a její bezprostřední okolí v současné době čelí. Mezi tyto Sobotka řadí probíhající občanskou válku v Sýrii, nestabilní situaci v Libyi, ruskou anexi Ukrajiny, nárůst výskytu kybernetických útoků i četnosti teroristických útoků.

Sobotka: Unie musí jednat tam, kde to občané očekávají

Těmto i jiným bezpečnostním hrozbám je potřeba čelit společně a koordinovaně na evropské úrovni. Evropská unie podle Sobotky v bezpečnostní oblasti musí jednat akceschopněji a spolupráce musí být založena na důvěře mezi jednotlivými státy i ve vztahu k občanům. „Unie musí jednat tam, kde to od ní občané očekávají,“ uvedl Sobotka a doplnil, že podle průzkumů veřejného mínění je bezpečnost pro občany napříč Evropskou unii jednou z hlavních priorit a užší spolupráci v bezpečnostní oblasti podporují přibližně tři čtvrtiny občanů EU.

Co se konkrétní podoby užší spolupráce týče, podle českého premiéra je nutné posílit obranyschopnost proti tradičním i novým hrozbám, jako je hybridní válka. Česká republika aktivně podporuje koordinovanou spolupráci v oblastech strategické komunikace (svým angažmá v pracovní skupině STRATCOM East) či boji proti hybridním hrozbám (zřízením speciálního Centra proti terorismu a hybridním hrozbám při ministerstvu vnitra).

Česká republika je aktivním partnerem

Čeští vojáci byli zapojeni do multinárodních vojenských misí na Balkáně, v Afghánistánu či v Mali. V souvislosti s tím předseda vlády připomněl, že ačkoli byla Evropská unie po desetiletí klíčovou zárukou bezpečnosti na evropském kontinentu, svět se proměnil a v současnosti je potřeba reagovat i na hrozby, které mají svůj původ mimo území Unie.

Navzdory tomu, že rozhodující slovo v otázkách bezpečnosti a obrany budou i do budoucna mít členské státy, ty musí zároveň více spolupracovat na evropské úrovni tak, aby Evropa hrála významnější roli v rámci NATO, které i do budoucna bude garantem evropské bezpečnosti – posílení evropského pilíře Severoatlantské aliance bude krokem, který NATO i obranyschopnost jeho členských zemí ještě více posílí.

Měkká síla přestává postačovat

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker připomněl text deklarace podepsané evropskými lídry při příležitosti šedesátiletého výročí Římských smluv. Členské státy se v prohlášení zavázaly podnikat v oblastech obrany a bezpečnosti více. Unie podle Junckera v bezpečnostních otázkách již učinila mnohé, většinou se však jednalo o tzv. měkkou sílu (soft power) – diplomatický vliv, poskytování humanitární a rozvojové pomoci apod. Nyní je podle Junckera potřeba posunout se ještě dále.

Nejvyšší představitel Evropské komise se vyjádřil i k ožehavé otázce národní suverenity. Odpůrci posilování spolupráce v bezpečnostní oblasti často argumentují tím, že obrana je výsadní doménou státu. Juncker však zdůraznil, že zvýšení bezpečnosti a obranyschopnosti naopak zvýší předpoklad pro zachování suverenity jak jednotlivých členských států EU, tak i suverenity evropské.

Juncker: „Outsourcing“ obrany a bezpečnosti není možný

„Symptomy nové bezpečnostní reality jsou představovány přítomností nových hrozeb, jejich nepředvídatelným charakterem i důsledky například v podobě nuceně přesídlených osob,“ řekl Juncker a doplnil, že obrana a bezpečnost Evropy je oblastí, která nemůže být „outsourcovaná“ a zajišťovaná někým jiným, zvláště vzhledem k současné zahraniční politice Spojených států.

„Nemůžeme být naivní a podlehnout uspokojení,“ varoval předseda Evropské komise a apeloval na navýšení finančních investic do obranných prostředků a zvýšení jejich efektivity. Státy EU v průměru investují do obrany cca 1,4 procenta svého HDP, což je přibližně o polovinu méně než Spojené státy a o dvě třetiny méně než Rusko. Efektivitu obranných sil evropských států navíc snižuje přílišná rozrůzněnost zbrojních systémů. Rozvoj obranných a bezpečnostních kapacit EU je tedy jedinou možností, otázkou podle Junckera zůstává pouze to, jakou proběhne rychlostí.

Gottemoellerová: Silnější Evropská unie posílí i NATO

Nové iniciativy v obranné a bezpečnostní oblasti vítá i náměstkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová. Silnější Evropská unie podle ní znamená silnější NATO. To, že transatlantické vazby neoslabují, podle jejích slov dokládají aktivity NATO v Pobaltí, Polsku či Rumunsku, i to, že se k nim v nedávné době připojila i Kanada.

Byť se v případu EU a NATO jedná o velice odlišné organizace, cíl v podobě zajištění bezpečnosti mají shodný. Z důvodu nástupu nových hrozeb je naplnění tohoto cíle náročnější než kdy dříve, a i proto je nutné, aby spolu EU a NATO kooperovaly. K tomu se zavázaly i prostřednictvím společné deklarace uzavřené při příležitosti Varšavského summitu NATO konaného v červenci loňského roku, ve které smluvní strany mimo jiné uvedly, že vztah mezi nimi bude kooperativní, a nikoli konkurenční. „Společně budeme mít kompletní sadu nástrojů,“ uzavřela Gottemoellerová.

Mogheriniová: Je čas na konkrétní činy

Na Varšavskou deklaraci NATO navázala i Federica Mogheriniová. Důležité podle ní je především to, že se nejedná o politické prohlášení, nýbrž o akční plán, s konkrétními body. V nejbližší době se chystá společně s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem předložit společnou hodnotící zprávu o jejich postupném naplňování.

V minulých desetiletích byla dominantní oblastí působení EU ekonomika. Tou podle Mogheriniové zůstává i nadále, je ovšem potřeba využít toho, že Lisabonská smlouva Unii otevírá mimořádné možnosti ke spolupráci i v oblastech obrany a bezpečnosti. Ta v uplynulých měsících probíhá mimořádným tempem.

EU jako globální hráč se společnými iniciativami

EU podle Mogheriniové musí být globálním hráčem i proto, že takovou ji zbytek světa chce a potřebuje. V loňském roce byla předložena Globální strategie EU a již po jednom roce od jejího zveřejnění byla přeložena do konkrétních kroků a opatření, mezi které Mogheriniová řadí společné investice, výzkum, trénink a velení v oblasti obranné spolupráce. 

V minulém roce dle jejích slov mnozí komentátoři tvrdili – zvláště v souvislosti s brexitem – že sledujeme začátek konce Evropské unie. Současný velmi dynamický rozvoj společných iniciativ je však podle ní jasným důkazem, že se mýlili a od podobného "konce" je Unie opravdu vzdálena. 

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Dny evropského dědictví 2018: Otevřou se stovky památek

Euroskop; Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska; 7.9.2018

Středoškoláci budou i letos rozhodovat o Evropě!

Úřad vlády, EUTIS, o.p.s., 31. 8. 2018