Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Budoucnost evropských obranných kapacit? Více a efektivněji

Petr Pospíšil, Euroskop, 9.6.2017
DESCOP Panel II

ŽIVĚ z konference DESCOP: Zatímco dopolední část Pražské konference o obraně a bezpečnosti se zabývala primárně politickým směřováním evropské obranné a bezpečnostní politiky, odpolední program se již zaměřil na některé konkrétní technické aspekty unijních iniciativ, prezentovaných ve středu 7. června.

Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen ve svém hlavním vystoupení vyzdvihl, že diskuze se již nevede o tom, zda v oblastech bezpečnosti a spolupráci spolupracovat, ale řeší se, jak konkrétně větší bezpečnost pro evropské občany zajistit. Katainen představil obsah diskusního dokumentu (více informací o dokumentu naleznete na Euroskopu zde) i návrhu na zřízení Evropského obranného fondu (o tomto fondu jsme informovali zde).

Místopředseda Katainen vyzdvihl skutečnost, že Evropský obranný fond zahrnuje i prostředky určené na výzkum nových obranných technologií. Toto je podle eurokomisaře odpovědného za portfolio zaměstnanosti, růstu, inovací a konkurenceschopnosti příležitostí pro malé a střední podniky. Evropský obranný fond bude dle Katainena fondem „od členských států pro členské státy". Vzájemná provázanost podle něj neznamená pouze sdílet společný zájem, ale i mít podíl na tvorbě bezpečnější Evropě. Je potěšen tím, že členské státy i EU mají podporu veřejnosti pro posilování bezpečnostní a obranné spolupráce.

Evropská obrana a bezpečnost? Ne možnost, ale nutnost

V následném panelu věnovaném tématu evropských obranných kapacit jako první vystoupila polská eurokomisařka Elžběta Bienkovská. Ocenila, že během několika posledních měsíců Unie v oblasti obranné spolupráce učinila výraznější pokrok než za posledních šedesát let a jedná se tedy o zlomový moment evropské integrace. Ambiciózně hodnotila i budoucí vyhlídky této oblasti politiky – obrana podle ní musí být základním stavebním kamenem budoucí evropské spolupráce a EU musí představovat – kromě ekonomického aktéra – i poskytovatele bezpečnosti. Poskytovat více bezpečnosti podle ní není možnost, ale nutnost.

Bienkovská podrobně hovořila o programu rozvoje obranného průmyslu, v rámci kterého se počítá do roku 2020 s celkovými investicemi do obranných kapacit ve výši 2,5 miliard euro a poté každý rok 1 mld. Státy budou moci předkládat návrhy konkrétních projektů, které – splní-li kritéria – budou spolufinancovány ze společných fondů. Na realizaci těchto projektů se mají ve zvýšené míře podílet malé a střední podniky. Implementace programu by měla být započata ještě v rámci probíhajícího víceletého finančního rámce.

Stropnický: V sázce je důvěryhodnost Evropské unie

Skeptičtější rétoriku volil český ministr obrany Martin Stropnický. Evropské obranné kapacity jsou podle něj z historického hlediska oblastí promarněných příležitostí. Nyní je třeba jednat a podnikat konkrétní opatření, jinak Unie riskuje ztrátu své důvěryhodnosti. Varoval před tím, aby bylo současné úsilí EU v bezpečnostní a obranné spolupráci interpretováno nesprávně – jako cesta směřující k vytváření jakési společné evropské armády či konkurenčních struktur k NATO.

Posilování evropských obranných kapacit totiž podle něj neznamená nic jiného než vyváženější sdílení zátěže v rámci Severoatlantské aliance. Význam spolupráce mezi EU a NATO je podle Stropnického klíčový a Unie by měla vybudovat takové vlastní obranné kapacity, aby byla schopna realizovat vlastní středně velké operace ve svém bezprostředním okolí.

Unijní iniciativy? Komplementární, nikoli konkurenční

Éric Trappier, předseda sdružení AeroSpace and Defence Industries Association of Europe, se zaměřil na význam rozvoje obranné technologie pro strategickou autonomii Evropské unie a jejích členských zemí. Atributy, které podle Trappiera musí být vlastní evropské obranné spolupráci, jsou výkonnost, kompetentnost a efektivita. I proto je třeba společná koordinace a vedení na úrovni EU. Zároveň ovšem nesmíme zapomínat na to, že unijní iniciativy v oblasti obrany budou vždy komplementární ve vztahu k těm národním. Proces posilování obranné spolupráce musí být postupný, ale je nezbytností, protože jedině tak evropské státy dostojí svým závazkům a dosáhnou konkurenceschopnosti na globální úrovni

Stálý tajemník ministerstva obrany Estonska Jonatan Vseviov uvedl, že podobně jako je dle slov Jeana-Clauda Junckera bezpečnost širší pojem než pouze „tvrdá síla", tak i obrana je širším pojmem. Jeho jádro ovšem představují právě obranné kapacity, které jsou velice konkrétním, hmatatelným a technickým tématem. Prostor ke zlepšení Vseviov spatřuje v otázkách výměny informací, realizace společných vojenských cvičení a zefektivnění procedur politického rozhodování. Jelikož je obrana oblastí praktického významu, evropská veřejnost velice nelibě nese situace, kdy není dosahováno praktických výsledků – tak jako tomu bylo v případě bojových sil EU (EU Battlegroups - více o nich například v našem nedávno zveřejněném slovníku pojmů k obranné politice). Vseviov zakončil svoje vystoupení příslibem, že nadcházející estonské předsednictví v Radě EU bude v rozvoji obranných iniciativ EU pokračovat.

Ústřední role Evropské obranné agentury

Druhý panel uzavřel svým příspěvkem výkonný ředitel Evropské obranné agentury (European Defence Agency, EDA) Jorge Domecq. Evropská obrana se podle něj nyní nachází na pomyslné křižovatce, kdy se rozhoduje o tom, zda Evropanům dokáže zajistit kýženou bezpečnost, anebo bude pokračovat v dosavadní nedostatečné efektivitě. Velký význam podle Domecqa má identifikace priorit v bezpečnostní a obranné politice, což je činnost, ve které bude rozhodující roli sehrávat právě EDA. 

Významným počinem podle něj je uzavření delegační dohody o přípravné činnosti v obranném výzkumu mezi Evropskou komisí a EDA 31. května 2017. Dokument do budoucna přisuzuje agentuře klíčové postavení v rámci unijních bezpečnostních a obranných iniciativ, ať už jejich konkrétní podoba bude mít jakýkoli ze tří scénářů nastíněných v diskuzním dokumentu o obraně a bezpečnosti, představeném ve středu 7. června.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Dny evropského dědictví 2018: Otevřou se stovky památek

Euroskop; Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska; 7.9.2018

Středoškoláci budou i letos rozhodovat o Evropě!

Úřad vlády, EUTIS, o.p.s., 31. 8. 2018