Libor Škácha, Euroskop, 1. 8. 2017
Upozorňování států visegrádské čtyřky (V4) na dvojí kvalitu potravin v Unii zaznamenalo úspěch. Slovenského premiéra Roberta Fica, který v Bruselu tlumočil společné stanovisko zemí V4 (ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko), ujistil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, že evropská administrativa se touto otázkou bude zabývat. Juncker dosavadní praxi označil za nepřijatelnou a dodal, že Komise bude této otázce „věnovat plnou pozornost“.
„Slova předsedy Evropské komise Junckera dokazují, že silný tlak ze strany V4 má úspěch a opakované iniciativy na půdě EU přinášejí výsledky,“ řekl k tomu český premiér Bohuslav Sobotka. „Dvojí kvalita potravin na společném trhu je pro ČR a další státy V4 nepřijatelná,“ dodal.
Téma dvojí kvality potravin na unijních trzích není v evropské agendě ničím novým. Evropští politici o něm diskutovali již dříve, např. na březnovém summitu lídrů členských států.
Přínos nedávného setkání předsedy Komise a Roberta Fica, který tlumočil postoje Visegrádu, však tkví především v tom, že: „Komise existenci problému uznala a hodlá jednat.“ Visegrád tím dosáhl diplomatického a politického úspěchu.
Co se nelíbí Visegrádu?
Ačkoliv evropské právo požaduje, aby na produktech bylo jasně označeno jejich složení, nepožaduje, aby stejný výrobek měl i totožné složení pro všechny trhy v EU.
Státy Visegrádu poukazují na fakt, kdy na jednotlivé unijní trhy jsou dodávány výrobky se stejným názvem (popř. obalem), avšak s odlišným obsahem. V praxi tak na různé trhy v rámci Unie míří zdánlivě stejné výrobky, které ale mají ve východních členských zemích v mnoha případech méně kvalitní obsah.
Mluvčí Komise pro otázky práva a spotřebitelů, Christian Wigand, uvedl, že: „Na jednotném trhu není místo pro dvojí standardy nebo spotřebitele druhé kategorie“.
Nelibou praxi potvrdila studie
České Ministerstvo zemědělství pověřilo Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT) vypracováním studie, která porovnávala vybrané potraviny z České republiky, Slovenska, Rakouska, Německa a Maďarska. jejím cílem bylo zjistit, jestli se pod stejným názvem a obalem prodávají výrobky s rozdílnými vlastnostmi, např. složením, množstvím složek nebo hmotností výrobku.
Bylo vybráno 21 produktů, které jsou prodávány pod stejnou značkou, přičemž v závěrech studie VŠCHT bylo zjištěno, že 13 z nich je odlišných, 5 mírně odlišných a 3 jsou stejné. Konkrétní výsledky studie zadané Ministerstvem zemědělství můžete nalézt zde.
Europarlament chce problém řešit už od 2013
Řešením nastalé situace by mohla být celounijní legislativní úprava. Ačkoliv Komise problém vnímá jako závažný, k jednotné celoevropské právní úpravě se zatím neschyluje. Hodlá však financovat studie v členských zemích, které se touto problematikou budou zabývat.
Eurokomisařka pro ochranu spotřebitele Věra Jourová slíbila situaci řešit. Plánuje pozvat k jednacímu stolu výrobce a prodejce dotčených potravin, které se v testech ukázaly jako problematické.
Česká europoslankyně Olga Sehnalová doufá v celoevropskou právní úpravu. Dění kolem dvojí kvality komentovala slovy: „Pevně věřím, že Evropská komise, která má jako jediná nástroje dvojí kvalitu na celoevropské úrovni řešit, přejde od slibů ke konkrétním činům. Evropský parlament ji k tomu vyzval prostřednictvím mého návrhu již v roce 2013.“
Maďarsko přišlo s vlastním zákonem o potravinách
Omezit dvojí kvalitu se rozhodlo Maďarsko, a to zákonem o potravinách. Legislativním nařízením hodlá producenty a distributory směřovat k tomu, aby na výrobcích, které se shodně prodávají v Maďarsku i v zahraničí, uváděli, zdali se jejich složení shoduje se složením produktů na jiných trzích.
Dalším řešením by mohl být krok jednotlivých producentů, kteří by tak sami od dvojí kvality odstoupili a sjednotili složení svých výrobků. Server iRozhlas nedávno napsal, že k takové změně se rozhodl přistoupit německý výrobce sušenek Bahlsen.
Autor: Libor Škácha, Euroskop
