Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

ČR zřejmě zůstane čistým příjemcem z rozpočtu EU do 2028

Tereza Chlebounová, Euroskop, 12. 10. 2017
Kasička

Jak se v budoucnu změní rozpočet EU? Na jaká témata se EU zaměří? A udrží si ČR pozici čistého příjemce? O těchto a dalších otázkách diskutovali zástupci institucí EU, soukromého sektoru a veřejnosti v debatě s názvem „Budoucnost rozpočtu EU“, která proběhla v pátek 6. října v Evropském domě v Praze za moderace Davida Klimeše, hlavního analytika týdeníku Ekonom. 

Rozpočet Evropské unie představuje zhruba 1 % hrubého domácího důchodu členských států. V roce 2017 činil 158 miliard eur, zatímco například rozpočet Francie byl 1243 miliard eur, uvedl v úvodním příspěvku Petr Mooz, vedoucí oddělení Informace a komunikace generálního ředitelství pro rozpočet Evropské komise. Vyvrátil také mýtus, že nejvíc peněz vydává EU na administrativu a platy úředníků. Ve skutečnosti tato položka tvoří jen kolem 6 % celkového rozpočtu.

Evropský rozpočet představuje důležitější položku pro nové členské země, kde tvoří výrazně vyšší podíl hrubého domácího důchodu. V květnu 2018 má být představen základní návrh o podobě rozpočtu EU na období po roce 2020. Podle Mooze se proto České republice otevírá jedinečná příležitost jasně říct, jaké položky jsou pro ni důležité a jak by si budoucí rozpočet představovala.

Česko si musí ujasnit své priority v EU


Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, označil současnou pozici ČR za „schizofrenní“. Na jednu stranu podle něj požaduje úsporný evropský rozpočet, ale zároveň podporuje kohezní politiku. Stejný názor zastával i poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, podle nějž si musí Česko ujasnit své priority a dlouhodobou vizi svého působení v EU. Pokud ČR nebude vědět, co vlastně chce, evropští partneři ji nebudou brát vážně.

„Podle posledních propočtů by měla ČR zůstat čistým příjemcem až do roku 2028,“ uvedl Zdechovský. Zdůraznil ale, že v budoucnu zřejmě státy budou o peníze soutěžit, místo aby jim byly automaticky přiděleny jako dosud. Finance navíc podle něj půjdou přednostně na nadnárodní projekty, nikoliv na ty regionální či národní. O nutnosti obstát v celoevropské soutěži mluvil i Petr Zahradník, který označil dlouhodobé lpění na kohezi za „cestu do pekla“.

Víceletý rámec by mohl být na 5 nebo 10 let


„Rozpočet by měl pružněji reagovat na podněty během sedmiletého období,“ myslí si Zahradník. Při sestavování víceletého finančního rámce nelze dopředu předvídat, jaké výzvy bude Evropa během sedmi let řešit, je proto nutné zajistit určitou flexibilitu.

Podle Zdechovského jsou ve hře tři varianty, jak by mohl v budoucnu víceletý finanční rámec vypadat.  Jedním z návrhů je zkrátit ho na pět let, aby kopíroval funkční období Evropské komise; pro řadu projektů je nicméně pět let příliš krátká doba. Druhou možností je zachovat současné sedmileté období, které ale neumožňuje pružně reagovat na nové výzvy. Německý eurokomisař Günther Oettinger přišel s návrhem, aby se naopak víceletý rámec prodloužil na deset let a po pěti letech vždy prošel revizí.

Nejobtížnější bude rozdělení peněz do kapitol rozpočtu


Při tvorbě rozpočtu pro období po roce 2020 bude podle Zahradníka politicky nejkontroverznější rozdělení peněz do jednotlivých kapitol, protože každý stát má jiné priority a přibydou i nová témata. Zahradník předpokládá, že nejvíce naroste kapitola týkající se bezpečnosti a globálního působení EU, naopak výdaje na společnou zemědělskou politiku se zřejmě budou dále snižovat.

Dalším kontroverzním tématem je podle Zahradníka zřízení samostatného rozpočtu eurozóny, který by podle něj v důsledku způsobil vyschnutí kohezních fondů. Zahradník zmínil také trend posilování návratnosti finančních prostředků – místo dotací budou mít státy častěji k dispozici výhodné půjčky nebo jiné finanční nástroje.

Publikum složené převážně ze zástupců byznysu a státní správy mělo příležitost klást dotazy, ale také se zapojit prostřednictvím hlasování. jeho výsledky můžete vidět na této infografice:

 

Průzkum mezi publikem

Autor: Tereza Chlebounová

Další články v rubrice

Sobotka: EU by měla zrychlit své rozhodování

Marie Bydžovská, Euroskop, čtk, 29. 9. 2017

V kterých oblastech se Česku podařilo uspět v evropské politice?

Marie Bydžovská, Euroskop, čtk, 28. 9. 2017