Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Češi nadprůměrně kouří a pijí, mají ale dobrou zdravotní péči

Euroskop, čtk, Evropská komise, 24. 11. 2017
cigareta_pivo

Členské země Evropské unie nedávají dost peněz na prevenci chronických onemocnění, přestože výdaje na jejich léčbu tvoří přes tři čtvrtiny jejich zdravotnických rozpočtů. Vyplývá to z nové zprávy Evropské komise o zdravotním stavu v EU za rok 2017. Zmíněná onemocnění jsou přitom výsledkem jevů, kterým lze předcházet, jako je kouření, konzumace alkoholu a nedostatek fyzické aktivity. V České republice je přítomnost těchto rizikových faktorů nadprůměrná.

Podle zprávy, která vznikla ve spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jdou na prevenci nepřenosných nemocí jen tři procenta rozpočtů na zdravotnictví, zatímco 80 procent jde na jejich léčbu.

"Vynakládat v rámci našich rozpočtů na zdravotnictví pouhá tři procenta na prevenci,… prostě nestačí," řekl eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis. "Je lepší nemocem předcházet, než je léčit. My to ale přesto neděláme," dodal. Řada problémů podle něj pramení z faktorů, kterým lze zabránit. Například pětina Evropanů starších 15 let má nadváhu a Evropa je světovým lídrem v konzumaci alkoholu.

Úroveň zdravotnictví v ČR ve srovnání s průměrem EU

Obyvatelé ČR překračují evropský průměr v kouření i obezitě. Ročně také vypijí více alkoholu než průměrný Evropan, nárazové pití ale provozují méně než v EU. Zdroj: Evropská komise

Češi se dožívají o 2 roky méně než průměrný Evropan


Rizikové faktory jsou trvale vysoké i v České republice, uvádí Evropská komise. "Dospělí v roce 2014 zkonzumovali 11,9 litru alkoholu na osobu, což je téměř o dva litry více než průměr EU. Pozitivnějším faktem je, že se nárazovému pití oddává menší část obyvatelstva (15 procent) než v EU. Míra obezity (19 procent) je nad průměrem EU a rychle se zvyšuje. Vyvolává proto sílící obavy ohledně veřejného zdraví," napsali autoři zprávy. V Česku se také nadprůměrně kouří.

Naopak se v České republice zvyšuje střední délka života, která je nyní 78,7 roku. To je o dva roky méně, než činí unijní průměr. K evropskému standardu se také přibližuje odvratitelná úmrtnost. Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je však ve srovnání s průměrem osmadvacítky dvojnásobná, znepokojivé je také zvyšující se riziko úmrtí na diabetes, rakovinu, demenci a jiné duševní nemoci.

Výdaje na zdravotnictví na osobu jsou v ČR o třetinu nižší, než je celoevropský průměr, od roku 2005 se ale zvýšily. Česko také patří mezi "nejspravedlivější" státy v oblasti systémů zdravotnictví, existují zde například minimální bariéry pro získání přístupu k hrazeným službám.

Střední délka života v zemích EU

Zdroj: Evropská komise

Přes 25 % Evropanů řeší problémy na pohotovosti


Evropskou unii jako celek kromě civilizačních chorob trápí i nedostatečná kvalita primární zdravotnické péče. Více než čtvrtina občanů Unie se se zdravotními problémy obrací na pohotovost místo na všeobecného lékaře, na Slovensku je to dokonce přes 70 procent obyvatelstva. V Česku je podíl lidí, kterým se nedostává potřebné péče, takřka zanedbatelný, do budoucna ale může působit problémy nedostatek pracovních sil ve zdravotnictví.

"Potřebujeme zlepšit přístup k primární péči, aby první záchytný bod pro občany nepředstavovaly pohotovostní služby. Stejně tak je nutné začlenit podporu zdraví a prevenci nemocí do všech oblastí politiky, aby se zlepšil zdravotní stav obyvatel a snížil se tlak na systémy zdravotní péče," uvedl eurokomisař Andriukaitis. Doufá přitom, že jednotlivým státům předložená analýza EK dobře poslouží.

Autor: Euroskop

Další články v rubrice

Dny evropského dědictví 2018: Otevřou se stovky památek

Euroskop; Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska; 7.9.2018

Středoškoláci budou i letos rozhodovat o Evropě!

Úřad vlády, EUTIS, o.p.s., 31. 8. 2018