Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Studie: Česká i slovenská ekonomika se přibližují EU-28

Petr Pospíšil, Euroskop, 12.4.2018
Kalkulačka

Evropská komise vydala v březnu studii, která se zaměřuje na proces přibližování české a slovenské ekonomiky Evropské unii. Analýza vycházející z celé řady ekonomických ukazatelů vedla mimo jiné k závěru, že byť konvergenci během posledních dvou dekád podstoupily obě ekonomiky, tempo přibližování slovenské ekonomiky bylo rychlejší. Přičítat to lze především její horší počáteční úrovni.

Ekonomickou konvergenci autoři studie měří především prostřednictvím indikátoru relativního růstu hrubého národního důchodu (HND) na obyvatele přizpůsobeného změnám v cenové hladině. Pohled na statistické údaje ukázal, že mezi lety 1998 a 2016 došlo k výraznému růstu hrubého národního důchodu v České republice i na Slovensku, přičemž v České republice se téměř zdvojnásobil (ve srovnání s počáteční úrovní v roce 1998) a v zemi našich východních sousedů se dokonce více než zdvojnásobil.

 

Hrubý národní důchod na osobu (ve standardu kupní síly PPS)


Graf 1
Graf zachycující (v absolutních číslech) vývoj hrubého národního důchodu per capita (tmavě modrá = ČR, žluté = Slovensko, světle modrá = průměr EU-28). Zdroj: studie Evropské komise.


V roce 1998 činil na Slovensku hrubý národní důchod na hlavu 52 procent průměru dnešní unijní osmadvacítky. O osmnáct let později, v roce 2016, představoval již 76,2 procenta, což znamená nárůst o 24,2 procentních bodů. V České republice v tomtéž období došlo k navýšení z původních 72 procent průměru EU-28 na 82,6 procent.

Kalkulačka
Zdroj: Pixabay

 

Srovnání hrubého národního důchodu na osobu (ve standardu kupní síly PPS) vůči EU-28 

 HDP per capita vs průměr EU-28

Vývoj hrubého národního důchodu ČR a na Slovenska (v procentech) ve vztahu k průměru EU-28 (tmavě modrá = Česká republika, žlutá = Slovensko). Zdroj: studie Evropské komise.

Ekonomická krize přibližování Unii zpomalila


Společným jmenovatelem pro obě ekonomiky je fakt, že hlavní část vzestupu nastala do roku 2009, tedy před projevením důsledků globální ekonomické recese na evropském kontinentu.

Hlavními příčinami růstu hrubého národního důchodu bylo zvýšení produktivity výrobních faktorů v obou zemích (technologický rozvoj, změny v kvalitě práce), dílčí roli hrály i zisky z kapitálu. Rychlejší tempo ekonomické konvergence Slovenska naplňuje princip tzv. beta konvergence, dle kterého se rychleji rozvíjí příjmy v ekonomice, která má horší výchozí úroveň.


Podíl přímých zahraničních investic na HDP
Podíl (v procentech) přímých zahraničních investic na HDP (tmavě modrá = Česká republika, žlutá = Slovensko). Zdroj: studie Evropské komise.


V období před vypuknutím ekonomické krize (do roku 2009) obě ekonomiky rovněž zaznamenaly největší množství přímých zahraničních investic. Atraktivitu pro zahraniční investory zapříčinily především nízké ceny výrobních faktorů (zejm. mezd) a blízkost vyspělých evropských trhů. Na Slovensko zase investory přilákaly daňové reformy v roce 2004, jež vytvořily pro investory přívětivé tržní prostředí.

Vývoj míry nezaměstnanosti (15-64 let)


Vývoj nezaměstnanosti
Vývoj nezaměstnanosti (v procentech; tmavě moderá = Česká republika, žlutá = Slovensko, světle modrá přerušovaná = průměr EU-28). Zdroj: studie Evropské komise.


Obdobnou trajektorii mezi oběma zeměmi je možné pozorovat v případě vývoje křivky nezaměstnanosti. Ta se v obou zemích snižovala, pokles byl pozastaven ekonomickou krizí, a po jejím postupném odeznění snižování míry nezaměstnanosti pokračovalo. V Česku v minulém roce míra nezaměstnanosti činila 3,5 procenta, což je nejnižší hodnota z celé Unie.

Ekonomiky obou zemí byly ve zkoumaném období do značné míry ovlivněny evropskou integrací. Slovenská ekonomika podstoupila měnovou konvergenci (přijetí eura). Obě země pak ve značné a postupně se zvyšující míře čerpaly z prostředků strukturálních a investičních fondů Evropské unie. Na počátku programového období 2007-2013 se příjmy ze strukturálních fondů v obou zemích rovnaly 0,5 procenta HDP. V roce 2015 se již jednalo o 3 procenta, oproti roku 2007 tedy o šestinásobek.

Celou studii si můžete přečíst zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop