Tereza Chlebounová, Euroskop, 12. 12. 2018
V České republice panuje téměř největší rozdíl mezi platy žen a mužů ze všech členských států Evropské unie. Málo žen se také dostává na seniorní manažerské pozice. Vyplývá to z nově zveřejněné interaktivní publikace evropského statistického úřadu Eurostat, která ukazuje, jak jednotlivé státy Evropy naplňují Cíle udržitelného rozvoje. Česko se naopak může pochlubit třeba nejmenším podílem lidí ohrožených chudobou nebo nejnižší nezaměstnaností v EU.
Cíle udržitelného rozvoje (SDGs), kterých je celkem 17, přijala Česká republika spolu se všemi členskými státy Organizace spojených národů v roce 2015. Státy se jejich prostřednictvím zavázaly do roku 2030 vymýtit světovou chudobu, dosáhnout genderové rovnosti nebo úspěšně bojovat s klimatickými změnami.
Jak si Česká republika vede v naplňování cílů ve srovnání s ostatními členskými státy Evropské unie, se dozvíte v interaktivní publikaci Eurostatu zde.
V ČR je propast mezi platy mužů a žen
Česká republika za ostatními členy EU zaostává zejména v oblasti rovnosti mužů a žen (cíl 5). V Česku si žena za hodinu vydělá o 21,8 % méně peněz než za stejnou dobu muž. Hned po Estonsku (25,3 %) tak v ČR panují největší rozdíly v příjmech mužů a žen. Nejlépe jsou na tom ženy v Lucembursku, Itálii a Rumunsku, kde rozdíl pohybuje jen kolem 5 %.
Zdroj: Eurostat
O něco lépe si Česko vede v míře zaměstnanosti žen, která byla loni o 15,8 % nižší než u mužů. Mezi členskými státy nicméně skončila na 5. nejhorším místě. Míra zaměstnanosti žen a mužů se nejméně liší v Litvě (1 %), Finsku (3,5 %) a Švédsku (4 %).
Pod evropským průměrem se ČR umístila i v podílu žen, které zastávají seniorní manažerské pozice. V roce 2017 bylo jen 14,5 % vysokých postů obsazených ženami. V celé EU se jedná zhruba o čtvrtinu takovýchto pozic. Nejvíc žen se na vrchol pracovní hierarchie dostalo ve Francii (43,4 %), Švédsku (35,9 %) a Itálii (34 %).
Česku se úspěšně daří snižovat chudobu, zajišťovat svým obyvatelům zdravý a kvalitní život, práci nebo přístup k pitné vodě. Nerovnost mezi muži a ženami je tu ale stále běžným jevem, zejména v oblasti platů. Zdroj: Pexels.com
Češi jsou 6. nejobéznější národ
Česká republika si nevede zcela špatně v oblasti zdraví a kvalitního života (cíl 3). Ve srovnání s dalšími státy EU má dobrou dostupnost lékařské péče a nízký počet úmrtí na choroby jako je tuberkulóza, HIV nebo žloutenka. Průměrná délka dožití (79,1 let) se nicméně pohybuje zhruba dva roky pod evropským průměrem.
Zároveň ale Češi patří v EU mezi národy s relativně velkým výskytem obezity. V populaci nad 18 let bylo v roce 2014 obézních 19,3 % lidí, což řadí Českou republiku na celkové 6. místo. Jednoznačně nejhůře dopadla Malta, kde je obézních víc než čtvrtina dospělých (26 %). Štíhlou linii si naopak nejčastěji drží Rumuni, kde je obézních jen 9,4 % lidí nad 18 let, Italové (10,8 %) a Nizozemci (13,3 %).
Zdroj: Eurostat
V ČR hrozí nejméně lidem chudoba
Velmi dobrých výsledků dosahuje Česko v oblasti prvního z Cílů udržitelného rozvoje, který se zaměřuje na ukončení chudoby ve světě. Podle Eurostatu bylo loni v ČR ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 12,2 % lidí, což je nejméně v celé Evropské unii. Na druhém místě za Českem se s relativně velkým odstupem umístilo Finsko, kde chudoba hrozí 15,7 % obyvatel. Třetí příčku obsadilo sousední Slovensko se 16,3 %.
Česká republika podle dat Eurostatu také potvrdila, že její společnost patří v Evropě k těm nejvíce rovnostářským. Spolu se Slovinskem tu existuje nejmenší rozdíl v příjmech mezi pětinou obyvatelstva, která vydělává nejvíce, a pětinou lidí s nejnižšími příjmy, a to pouze 3,4 %.
Z hlediska nezaměstnanosti pak ČR patří mezi premianty – v roce 2017 byla nezaměstnanost nejnižší ze všech členských států. Bez práce zůstalo jen 1 % aktivní populace. Na opačné straně žebříčku skončilo Řecko, kde loni nemělo práci 15,6 % lidí.
Česko má také čtvrtou nejvyšší zaměstnanost v EU, v roce 2017 bylo zaměstnaných 78,5 % lidí ve věku 20-64 let. ČR předstihlo Švédsko (81,8 %), Německo (79,2 %) a Estonsko (78,7 %).
Zdroj: Eurostat
Absolventi dobře shání práci, ale je jich málo
Vysokou míru zaměstnanosti vykazuje Česká republika i u čerstvých absolventů – ve věkové skupině 20-34 let jich loni mělo práci 89,9 %. Zařadila se tak na 4. příčku v EU za Maltu (93,7 %), Německo (90,9 %) a Nizozemsko (90,4 %). Relativně málo Čechů ve věku 18-24 let také odchází ze školy předčasně (6,7 %), například ve Španělsku nebo Rumunsku je počet téměř trojnásobný.
Zároveň ale Česko v celoevropském srovnání pokulhává co do počtu absolventů vysokých škol. Terciárního vzdělání dosáhne zhruba třetina lidí (34,2 %), zatímco v Litvě, na Kypru nebo v Irsku ukončí vysokou školu víc než polovina obyvatel (58 %, 55,9 % a 53,5 %).
Zdroj: Organizace spojených národů, www.osn.cz
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
