Jaké jsou priority ČR pro nadcházející předsednictví V4?


Tereza Chlebounová, Euroskop, 25. 6. 2019

V pondělí 1. července zahájí Česká republika předsednictví Visegrádské skupiny (V4), které převezme od Slovenska. Mezi její priority bude patřit upevnění postavení V4 v rámci EU a NATO, integrace zemí západního Balkánu nebo umělá inteligence. Na co dalšího se během svého předsednického roku zaměří?

Pomyslnou štafetu převzala ČR od Slovenska na okraj Evropské rady, jejíž zasedání proběhlo minulý týden v Bruselu. Česko bude V4 předsedat od 1. července 2019 do 30. června 2020, celkem se jedná už o sedmé předsednictví v samostatné české historii. Mezi členy V4 patří kromě ČR a Slovenska také Polsko a Maďarsko.

Mottem českého předsednictví tentokrát bude „V4 Reasonable Europe“ („V4 Rozumná Evropa“). ČR chce prosazovat racionální, pragmatický a konstruktivní přístup k aktuálním výzvám a problémům zemí V4 i Evropy. Naváže na končící slovenské předsednictví, které si určilo jako priority silnou Evropu, bezpečné prostředí a chytrá řešení v oblasti digitalizace a technologií.

Česká republika přebírá od Slovenska předsednictví V4

Předsednictví V4 přebrala Česká republika od Slovenska v pátek 21. června na okraj zasedání Evropské rady. Oficiálně jej začne vykonávat od 1. července. Zdroj: Úřad vlády

Východní partnerství, inovace či konvergence

V nadcházejících 12 měsících se Česko zaměří především na upevnění postavení zemí V4 v Evropské unii a NATO. Věnovat se chce také posilování jednoty a soudržnosti těchto organizací.

Mezi další priority bude patřit také patří také integrace zemí západního Balkánu a rozvoj Východního partnerství, inovace a umělá inteligence, sociální a ekonomická konvergence či kohezní politika.

Podle náměstka ministra vnitra Jakuba Kulhánka se Česko během svého předsednictví V4 chce zaměřit i na oblast migrační a azylové politiky, na kybernetickou kriminalitu a na boj proti drogové kriminalitě.

Česko chce posílit koaliční potenciál V4

Ministr obrany Lubomír Metnar uvedl, že za nadcházejícího českého předsednictví bude iniciovat jednání o problémech regionální bezpečnostní politiky. Mělo by také podle něj vzniknout více příležitostí pro společnou taktickou spolupráci a součinnost V4 by se měla rozšířit také k Německu, Francii a Británii. Bojové uskupení V4 v rámci sil EU označil za jeden z nejlepších aspektů spolupráce středoevropských států.

Česká republika plánuje pracovat na rozvoji formátu V4+, který podporuje spolupráci Visegrádu s dalšími zeměmi, a posilovat koaliční potenciál V4 v rámci EU. Soustředit se bude především na komunikaci s klíčovými evropskými partnery, jako jsou například Německo, Rakousko, severské a pobaltské státy a západní Balkán.

ČR příští rok vystřídá Polsko

Členové Visegrádské skupiny se ve výkonu předsednické funkce střídají pravidelně po roce. Předsednictví probíhá vždy od začátku července do konce června následujícího roku. Po ČR se této role ujme od 1. července 2020 Polsko.

Spolupráce V4 není nijak institucionalizována, funguje na principu pravidelného setkávání jejích představitelů na různých úrovních – od prezidentů a předsedů vlád až po expertní konzultace. Jedinou pevnou organizační strukturou V4 je od roku 2000 Mezinárodní visegrádský fond, jehož cílem je finančně podporovat společné kulturní, vědecké, výzkumné a vzdělávací projekty.

Visegrádská skupina byla založena v roce 1991, ve své době měla sloužit především k vzájemné podpoře států při společném úsilí o vstup do NATO a Evropské unie. I nadále zůstává důležitou platformou pro spolupráci a koordinaci středoevropských států. Její členové se například scházejí před zasedáním Evropské rady, aby sladili svoje pozice v evropských tématech.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek