Tereza Chlebounová, Euroskop, 30. 7. 2019
Věra Jourová má velkou šanci stát se znovu členkou Evropské komise. Jakými tématy se během uplynulých 5 let zabývala a co se jí podařilo prosadit? S jakým úspěchem se práce komisařky zhostila? A co ji čeká v budoucnu?
Premiér Andrej Babiš navrhnul Věru Jourovou jako jedinou českou kandidátku do nové Evropské komise, kterou povede Ursula von der Leyenová. V uplynulém pětiletém období měla Jourová na starosti portfolio spravedlnosti, ochrany spotřebitele a rovnosti příležitostí mužů a žen, které bylo občas z Česka kritizováno jako slabé.
„Není to pravda, je to zásadní téma. Ale také dost záleželo na tom, co jsem si v jeho rámci dokázala ‚vyboxovat‘, například digitální agendu, ochranu svobodných voleb nebo etický a právní rozměr v debatách o umělé inteligenci,“ řekla k tomu Jourová letos v dubnu ČTK.
Věra Jourová se zúčastnila oslav Dne Evropy na pražském Střeleckém ostrově, kde diskutovala o EU s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem a pražským primátorem Zděnkem Hřibem. Zdroj: Youtube profil Euroskop.cz
Jourová byla zařazena mezi nejvlivnější osobnosti EU i světa
Americký časopis Time letos v dubnu Jourovou zařadil mezi stovku nejvlivnějších osobností světa roku 2019. Server Politico.eu ji umístil na 6. příčku v žebříčku nejvlivnějších žen, jež formují EU. Zabývala se řadou aktuálních témat, například dvojí kvalitou potravin, aférou Dieselgate, ochranou dat, činností teroristů na internetu, ochranou právního státu nebo bojem proti sexuálnímu obtěžování.
„Podařilo se jí – osobní pracovitostí a neformálním šarmem – z její oblasti udělat něco mimořádně důležitého… Získala velký respekt nejen u nás v komisi, ale také ve Spojených státech, v Japonsku a myslím si, že za své funkční období mimořádně vyrostla,“ pochválil práci Jourové místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.
Za svůj úspěch v Evropské komisi označila Jourová boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu i podporu práv spotřebitelů, včetně vůbec první právní úpravy popisující takzvanou dvojí kvalitu potravin jako nekalou obchodní praktiku. Třetí oblastí je podle ní ochrana soukromí občanů a také jejich osobních údajů, především na internetu. Za neúspěch považuje, že „se příliš nehýbe rozdíl v odměňování mezi muži a ženami, ač jsme dělali, co jsme mohli“.
Věra Jourová je jedinou českou kandidátkou do budoucí Evropské komise. Zdroj: Audiovizuální služba Evropské komise
Česká komisařka a koncern Volkswagen
Jourová navrhla řadu úprav spotřebitelských pravidel v EU. Spotřebitelé mají nově možnost podat hromadnou žalobu, za porušování právních předpisů EU na ochranu spotřebitelů také hrozí vyšší sankce. Zavedení kolektivních žalob v EU podle ní pomůže v budoucnu zamezit chování firem, jako byl případ Volkswagenu v kauze Dieselgate, kdy poškození spotřebitelé v některých zemích nedostali žádné odškodnění.
Kvůli snahám Jourové donutit Volkswagen (VW) k odškodnění evropských zákazníků si generální ředitel skupiny VW Matthias Müller na jaře 2017 písemně stěžoval u předsedy EK Junckera. Podle serveru Politico.eu ale neuspěl. V červnu 2017 pak EK oznámila, že koncern VW v rámci rozhovorů s Jourovou přistoupil na to, že nabídne dodatečnou dvouletou záruku evropským majitelům naftových automobilů, kterých se týká jeho emisní skandál.
Jourová bojovala za kvalitu protravin i bezpečí na sociálních sítích
V otázce kvality potravin se Jourová zasazovala o to, aby na jednotném trhu neexistovaly dvojí standardy. Podle nových pravidel EU musejí stejné potraviny mít všude stejné složení. „Dny dvojího metru na jednotném trhu jsou sečteny. Spotřebitelé by již neměli být uváděni v omyl vydáváním různých výrobků za stejné výrobky. Obchodníky, kteří budou v podvádění pokračovat, čekají vysoké sankce,“ uvedla k tomu v dubnu Jourová.
Jourová prosazovala větší dohled nad zabezpečením dat uživatelů facebooku a dalších sítí a posílení boje proti dezinformacím na sociálních sítích. Letos v březnu podle týdeníku Der Spiegel řekla, že svůj účet na facebooku zrušila již v roce 2015 a ke stejnému kroku vyzvala i občany EU. V souvislosti s kauzou společnosti Cambridge Analytica, která neoprávněně získaná data milionů lidí z facebooku zřejmě využívala v předvolebním boji, Jourová varovala, že podobné praktiky by mohly být návratem ke špiclování známému z komunistických dob.
Českou kandidátku musí schválit poslanci Evropského parlamentu
Ursula von der Leyenová se podle Babiše k nominaci Jourové do budoucí komise oficiálně nevyjádřila. Původně měly členské státy navrhnout na post komisaře vždy dva kandidáty, český premiér ale uvedl, že von der Leyenová jméno druhého uchazeče nepožadovala. Kandidaturu Jourové také musí ještě oficiálně schválit česká vláda. Po letních prázdninách ji pak čeká klíčové slyšení v Evropském parlamentu, takzvané “grilování“, během nějž se zjišťuje, zda jsou kandidáti na komisaře dostatečně kompetentní svou práci vykonávat.
Zatím také není jasné, jaké portfolio tentokrát česká komisařka získá. „Myslím si, že už tím, že je žena, ale i tím, že byla úspěšná, bychom mohli mít šanci získat nějaké ekonomické portfolio,“ řekl k tomu Babiš. Zmínil se například o digitalizaci, vnitřním trhu či mezinárodním obchodu.
Podle premiéra jsou šance Jourové vysoké například i kvůli tomu, že v novém obsazení vrcholných postů v unijních institucích „není geografická, ani genderová rovnováha“. Čtyři posty, o kterých se rozhodovalo na nedávném summitu EU v Bruselu (předsednická křesla Evropské komise, Evropské rady, unijní diplomacie a Evropské centrální banky), obsadili zástupci Německa, Belgie, Španělska a Francie. Dvě funkce získaly ženy a dvě pozice obsadí muži.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
