Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

V Praze se na summitu Přátel koheze sejde 10 premiérů zemí EU

Úřad vlády, 04.11.2019
Handshake a EU flag

Zástupci 17 z 28 zemí Evropské unie sdružených ve skupině Přátel koheze se v úterý sejdou v Praze, aby jednali o společném postupu při projednávání víceletého finančního rámce EU na roky 2021 až 2027. Budou se snažit prosadit zajištění dostatečného množství peněz na politiku soudržnosti, která má přispívat ke sbližování životní úrovně v různých evropských regionech. 

Aktuální návrh finančního rámce, který představila Evropská komise 2. května, počítá s omezením peněz na kohezní politiku, důvodem je očekávaný odchod Británie z EU i zaměření rozpočtu na nové priority. Rozpočet, který bude poprvé sestavován pro EU-27, je navržen v celkové výši 1 279 mld. EUR v závazcích (1,114 % HND EU27).

Vyjednávání se blíží do důležité fáze se zaměřením na strategické otázky a rozhodování o celkovém objemu rozpočtu a jednotlivých prioritách. Klíčové rozhodnutí přijme Evropská rada, tedy nejvyšší představitelé členských států. O dosažení kompromisu se Evropská rada pokusí poprvé na svém zasedání v prosinci na základě prvního návrhu finského předsednictví a předsedy Evropské rady.

Jednání o Víceletém finančním rámci (VFR) sleduje podobnou dynamiku jako v minulosti. Po roce diskusí skupina čistých plátců odmítá navrhované navýšení rozpočtu EU a prosazuje zastropování rozpočtu na úrovni 1 % HND, což by znamenalo výrazné škrty v návrhu Komise. Na druhé straně země, které jsou čistými příjemci finančních prostředků z rozpočtu, vytvářejí koalici, jejímž cílem je prosadit zachování dostatečných prostředků na financování tradičních i nových politik EU.


Kdo patří do skupiny přátel koheze?


Neformální skupina „přátelé koheze“ sdružuje až 17 členských států EU, které prosazují zachování dostatečného objemu prostředků pro politiku soudržnosti v rámci celkového rozpočtu EU. Tyto podobně zamýšlející členské státy považují kohezní politiku jako významný evropský investiční nástroj, který přispívá k vyrovnávání regionálních rozdílů mezi jednotlivými státy EU. Silná spolupráce těchto zemí se osvědčila již při vyjednávání VFR na roky 2014–2020. První jednání na nejvyšší úrovni se uskutečnila v roce 2012 v Bukurešti a v Bratislavě.

Ve společném úsilí pokračuje tato skupina i v rámci současného vyjednávaní o příštím VFR. V listopadu minulého roku se uskutečnilo první jednání na nejvyšší úrovni v tomto formátu v Bratislavě. Jeho výstupem byla společná deklarace k hlavním prioritám pro víceletý rozpočet EU.

Právě na bratislavský summit navazuje summit Přátel koheze v Praze, který se uskuteční 5. listopadu.


Pražský summit přátel koheze


Jednání na Pražském hradě hostí předseda vlády ČR. Zasedání je rozděleno na plenární zasedání a navazující pracovní oběd.

Účast na summitu potvrdili všichni pozvaní, zúčastní se tedy delegace 17 členských států, přičemž většina z nich bude vedena na premiérské úrovni. Kromě ČR se jedná o tyto státy: Bulharsko, Kypr, Chorvatsko, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Na summit byla přizvána také Evropské komise, kterou bude reprezentovat aktuální místopředseda EK a komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger.

Připravovaná deklarace


Cílem summitu je přijetí společné deklarace, která se zaměřuje se na postavení kohezní politiky ve vyjednávání víceletého finančního rámce 2021–2027. Deklarace by měla vyslat jasný signál zúčastněných zemí – které tvoří většinu členských států EU – o silné podpoře pro kohezní politiku. Cílem je tedy posílit vyjednávací pozici kohezních států při vyjednávání o víceletém finančním rámci. 

Deklarace by měla navázat na prohlášení z loňského listopadu z Bratislavy a podrobně rozpracovat společné priority pro nastavení celkové alokace i konkrétních aspektů fungování kohezní politiky.

Deklarace by měla vyzvat k dohodě na dostatečném financování evropského rozpočtu pro zajištění řádného fungování tradičních politik (kohezní politika a společná zemědělská politika), stejně jako tzv. nových výzev EU (např. bezpečnost, ochrana hranic apod.).

Dále by měla vyzvat k nastavení vhodných podmínek pro implementaci kohezní politiky. To je pro kohezní státy klíčové pro naplnění jejich investičních priorit. Za tímto účelem je potřeba dosáhnout dostatečné flexibility pro jednotlivé členské státy v nakládání s prostředky z kohezních fondů.

Význam kohezní politiky pro ČR


V současném rozpočtovém období 2014–2020 má ČR možnost získat v rámci kohezní politiky více než 20,5 mld. € v cenách roku 2011. Celková alokovaná suma v součtu představuje 2 % HDP ČR během celého sedmiletého období.

Autor: Úřad vlády, Euroskop

Další články v rubrice

5. kolo soutěže k 15 letům v EU patřilo Lisabonské smlouvě

Petr Pospíšil, Kristina Kollertová, Euroskop

Právě startuje 2. ročník Czech Space Week

Tereza Chlebounová, Euroskop, 8. 11. 2019

Národní konvent o EU se věnoval nízkoemisní mobilitě

Jan Sochor, Národní konvent o EU, 01.10.2019