Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Babiš: Evropa by měla uznat jádro jako čistý zdroj

Euroskop, čtk, Politico, 12.12.2019
Babiš, ER prosinec 2019

Premiér Andrej Babiš bude na dnes začínajícím summitu Evropské unie prosazovat uznání jaderné energie za čistý, bezemisní zdroj. Chce záruku, že ostatní státy, především sousední Rakousko, nebudou blokovat plánovanou výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. Bez jádra Česko uhlíkové neutrality nedosáhne, řekl Babiš novinářům před odletem do Bruselu.

Předseda české vlády považuje za absurdní, že Rakousko bojuje proti jaderné energii, ale současně dováží z Česka zhruba čtvrtinu své spotřeby elektřiny. „Dnes ráno ve čtvrt na osm spotřebovávali Rakušané 23 % české elektrické energie, Slovensko 30 %. Kdybychom nedodávali Rakousku energii, tak by si čtvrtina z nich ani neuvařila kafe,“ řekl premiér novinářům před odletem na jednání.

Zdůraznil, že Česko chce také dosáhnout klimatickou neutralitu a perspektivně uzavřít uhelné elektrárny. "Ale za podmínky, že Evropská rada jasně řekne, že jádro je čistý, bezemisní zdroj," řekl Babiš. Praha chce mít jistotu, že Rakousko či jiné státy nezablokují české investice do jádra.

Česko by ve svém pohledu mohlo mít podporu nejen tradičních spojenců ze střední Evropy, ale třeba také Francie, která jadernou energii využívá. "Francie má 60 jaderných elektráren, z nichž pochází 75 % elektrické kapacity. Celkem využívá jadernou energetiku 15 členských zemí EU," zdůraznil Babiš. 

Příchod na summit
Premiér Andrej Babiš při příchodu na summit hovoří s novináři. Zdroj: čtk

 

Jaká by byla uhlíkově neutrální Evropa?


Uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje tolik emisí, kolik vyprodukuje. Náklady na její dosažení v Česku budou činit podle Babiše 625 miliard korun. Počítá s tím národní investiční plán, který chce premiér představit vládě v pondělí 16. prosince. "Jsou tam za 625 miliard korun konkrétní projekty na to, abychom dosáhli v roce 2050 tu klimatickou neutralitu," řekl dnes Babiš.

Otázka klimatických změn bude hlavním tématem summitu i podle nového předsedy vrcholných schůzek bloku Charlese Michele. Při příchodu na jednání  se vyjádřil, že doufá v dohodu šéfů států a vlád na plánu "klimaticky neutrální" unie k roku 2050.

Kvůli rozdílným požadavkům některých států však může jednání zkrachovat. Rakousko a Lucembursko jsou podle agentury APA připraveny na summitu zablokovat usnesení, které by umožnilo členským zemím čerpat finanční podporu z unijních fondů na stavbu jaderných elektráren. Podle diplomatů tak bude dosažení dohody na klíčovém závazku summitu velmi složité.


český premiér a rakouská kancléřka
Ćeský premiér a rakouská kancléřka Brigitte Bierleinová na Evropské radě. Zdroj: Úřad vlády

 

Uhlíkovou neutralitu zablokovaly už na červnovém summitu země V4 (ČR, Polsko, Maďarsko, Slovensko), nyní je však tlak na její schválení výrazně větší i vzhledem k vrcholícímu klimatickému summitu v Madridu.

Příspěvek k jednání přinesla již ve středu i Evropská komise. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová ve středu představila návrhy označované jako Evropská zelená dohoda. Jejich součástí je také vznik fondu, který by měl podpořit změny v regionech, nyní výrazně závislých na energii z fosilních paliv.

Na klimatická vyjednávání naváže večer téma rozpočtu na období 2021 až 2027. Lídři unijních zemí budou probírat návrh připravený finským předsednictvím EU, který sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Zatímco státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny poklesem peněz pro strukturální fondy, západoevropské země namítají, že by se měl celkový objem rozpočtu i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit. Babiš dnes označil končící finské předsednictví za "katastrofu".

Autor: Euroskop

Další články v rubrice

Jak Češi vnímají evropské fondy?

Euroskop, STEM, 20.02.2020

Čeká nás bitva o evropský rozpočet. O co a proč bude ČR bojovat?

Milena Hrdinková, státní tajemnice pro evropské záležitosti, 17.02.2020