Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

ČR získá z uhelného fondu EU 14,6 miliardy Kč

Euroskop, čtk, 16.01.2020

Polsko bude výrazně největším příjemcem peněz z fondu, kterým chce Evropská komise (EK) kompenzovat regionům závislým na uhlí a dalších fosilních zdrojích přechod na klimaticky odpovědné hospodářství. Z celkových 7,5 miliardy eur (190 miliard Kč) získá Varšava dvě miliardy. Česko bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Zainteresovaní členové české vlády ale čekají v budoucnu peněz výrazně více.

Cukrování hořkého dortu

Ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček řekl, že s ohledem na to, co bude Česko stát přechod k bezemisní energetice nebo průmyslu, je podpora velmi malá. "Nechceme bagatelizovat 15 miliard, ale je to cukrování hořkého dortu. Jsme druhou ekonomikou v Evropě nejvíce zatíženou uhlím. Dekarbonizace nás bude stát stovky miliard," uvedl Havlíček.

Podle něj bude potřeba podporovat obnovitelné zdroje, přestrukturovat celý průmysl, což bude znamenat velké investice do nových technologií a programů. "Nemůžeme připustit, že částka je ta kompenzace za odchod od uhlí. Dovedeme si představit, že je to první částka, která nám může pomoct k nějakému nádechu nebo sloužit k sociálnímu smíru v těch regionech, ale na to, abychom tím přestrukturovali naši energetiku nebo průmysl, je to mikročástka," řekl Havlíček.

Podobně se k částce vyjádřil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). ČTK řekl, že částka je nízká a pokryje jen malou část nákladů České republiky na přechod k nízkouhlíkové ekonomice. "Věřím ale, že budou k dispozici i další zdroje," dodal Brabec.

Původně suma určená Česku nižší

EK chce spolu se zmíněnou částkou za pomoci národních příspěvků a soukromých investic celkem pro pomoc nejvíce dotčeným regionům v příštích sedmi letech získat nejméně 100 miliard eur. Podle kritických hlasů z řad europoslanců či členských zemí však tato částka nebude pro plnění klimatických závazků dostatečná.

Podle informací ČTK měla být původně suma určená Česku nižší, zvýšila se však na úkor Německa po úpravách zohledňujících vyspělost ekonomiky. Berlín měl nejdříve zejména díky uhelným regionům na východě i západě země dostat miliardu eur, po úpravě se však musí spokojit s 877 miliony.

 

Brusel chce motivovat zvláště země střední a východní Evropy

Brusel chce pomocí fondu motivovat zvláště země střední a východní Evropy k dosažení přísných klimatických závazků. Lídři unijních zemí se v prosinci zavázali, že EU bude do poloviny století uhlíkově neutrální, tedy že redukuje většinu svých emisí skleníkových plynů a ty zbývající vyváží například výsadbou stromů. Polsko se ke slibu jako jediné odmítlo připojit a chtělo znát podrobnosti chystaného fondu, od něhož si slibovalo významný příspěvek pro své uhelné oblasti.

Podle navrhovaných částek se na stamiliony eur mohou těšit také regiony v zemích západní a jižní Evropy. Šestým největším příjemcem bude Francie se 402 miliardami eur, následovaná Itálií a Španělskem. Z některých východoevropských zemí se proto již ozývají nespokojené hlasy, podle nichž měl být fond věnován primárně zemím, které jsou příjemci v rámci kohezní politiky. Podle komise se z něj však nebude financovat výhradně zmírnění sociálního dopadu zavírání uhelných dolů, ale i například ekologičtější provoz továren či infrastrukturní a další projekty.

Vedle zmíněných 7,5 miliard eur, které budou muset členské státy najít během složitých rozhovorů o rozpočtu EU na období let 2021 až 2027, bude pomoc spolufinancována z podílů jednotlivých zemí určených na kohezní a regionální politiku. Česko by podle údajů EK mělo z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu k výše zmíněné částce přidat téměř trojnásobek, což zvýší sumu věnovanou pravděpodobně zejména uhelným oblastem na severu Moravy a Čech na více než dvě miliardy eur (přes 500 miliard Kč).

Zásadní roli v získání více než dvou třetin z cílových více než 100 miliard eur mají hrát půjčky Evropské investiční banky či investiční program EU. Komise odhaduje, že pokud bude mezi investory o projekty v dotčených regionech zájem, Česku by celkově mohl fond pomoci částkou přes 7,7 miliardy eur.

Autor: Euroskop

Další články v rubrice

Jak Češi vnímají evropské fondy?

Euroskop, STEM, 20.02.2020

Čeká nás bitva o evropský rozpočet. O co a proč bude ČR bojovat?

Milena Hrdinková, státní tajemnice pro evropské záležitosti, 17.02.2020