Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Příprava Národního plánu obnovy ČR

Úřad vlády, foto Evropská komise, 29.01.2021
Next generation EU

V reakci na očekávané dopady pandemie covid-19 na členské státy Evropské unie představila Evropská komise návrh na zřízení Facility na podporu oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility, RRF). Jedná se o největší nástroj unijního plánu obnovy s názvem Next Generation EU (NGEU), jehož finální základní parametry byly dohodnuty v červenci 2020 na mimořádné Evropské radě. Pro čerpání prostředků z RRF je každý členský stát povinen připravit plán na podporu oživení a odolnosti (Národní plán obnovy) v podobě balíčku opatření pro provádění reforem a veřejných investic. Přečtete si, jak probíhá příprava plánu v Česku.

Kontext přípravy Národního plánu obnovy

 

Evropská komise (EK) představila na konci května 2020 návrh nařízení, kterým se zřizuje Facilita na podporu oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility, RRF). Cílem nového nástroje je řešit očekávané dopady pandemie COVID-19 na členské státy Evropské unie (EU). Návrh RRF vycházel z předchozích diskuzí o návrhu Komise zřídit nový Program na podporu reforem, ale při projednávání návrhu RRF došlo v nařízení k mnoha změnám.

RRF je největším nástrojem unijního plánu obnovy s názvem Next Generation EU (NGEU), jehož finální základní parametry byly dohodnuty v červenci 2020 na mimořádné Evropské radě s cílem pomoci napravit bezprostřední hospodářské a sociální škody způsobené pandemií. Vedle využití standardního Víceletého finančního rámce EU pro roky 2021–2027 má unikátní NGEU (v celkovém objemu 750 miliard eur) zajistit, že společnost a hospodářství EU vyjdou z pandemie COVID-19 udržitelnější, odolnější a připravené na výzvy a příležitosti související se zelenou a digitální transformací v jednotlivých členských státech (ČS).

Evropská komise
Banner věnovaný Plánu obnovy na budově Evropské komise. Zdroj: Evropská komise

 



Základní informace o alokaci RRF

Předmětem podpory z RRF je financování provádění strukturálních reforem a projektů veřejných investic členských států. Celková alokace RRF je 672,5 miliard eur, přičemž 360 miliard eur je určeno na půjčky a 312,5 miliard eur pak na granty. Uvedené částky jsou ve stálých cenách roku 2018. V běžných cenách (tj. po zohlednění inflace) bude na granty cca 338 miliard eur. Předběžně odhadovaná alokace finančních prostředků na granty pro ČR dosahuje (dle makroekonomických predikcí) přibližně 7,1 miliard eur (v běžných cenách). Z této sumy je zatím pro ČR pevně stanovena na jednotlivé reformy a projekty částka přes 3,5 miliard eur (v běžných cenách), tj. zhruba polovina národní alokace. Zbývající část pro období let 2023–2026 bude přesně určena později (do června 2022) dle statistiky relativního vývoje HDP ČR (vůči vývoji průměru EU) v letech 2020 a 2021. ČS mohou na dodatečné reformy a investice čerpat i doplňující zvýhodněné půjčky až do výše 6,8 % hrubého národního důchodu (HND) roku 2019. Při čerpání z RRF není stanoveno žádné povinné národní spolufinancování.



Pro čerpání prostředků z RRF je každý členský stát povinen připravit plán na podporu oživení a odolnosti (Národní plán obnovy, NPO) v podobě komplexního a soudržného balíčku opatření pro provádění reforem a veřejných investic. RRF je v přímém řízení EK. ČS budou předkládat EK k posouzení své NPO v rámci každoročního cyklu koordinace hospodářských a sociálních politik - tzv. evropského semestru, a na návrh EK je bude schvalovat Rada EU.

 

Základní přehled přípravy Národního plánu obnovy


V souladu s usnesením vlády za přípravu NPO pro ČR odpovídá Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Ministerstvem financí a Úřadem vlády (Sekcí pro evropské záležitosti), jakožto gestorem nařízení o RRF, a to se zapojením příslušných ministerstev, v jejichž gesci jsou opatření, pro něž bude navrhováno financování z RRF.

MPO ve spolupráci s uvedenými partnery připravilo v návaznosti na nastavení hlavních parametrů RRF na červencové Evropské radě Východiska Národního plánu obnovy včetně návrhu jednotlivých komponent zahrnující plánované reformy a veřejné investice v ČR. Předseda vlády Andrej Babiš následně tento dokument představil 15. října 2020 předsedkyni EK Ursule von der Leyen, čímž byly zahájeny konzultace s EK o NPO pro ČR, které stále probíhají (leden 2021).

ČS mají zpravidla předložit EK konečnou podobu svých NPO společně s Národními programy reforem pro rok 2021 do konce dubna 2021. EK následně (v období dvou měsíců od předložení) posoudí NPO dle daných kritérií (viz níže) a, pokud kladně, navrhne jej Radě EU ke schválení.

Rada by měla rozhodnout nejpozději do čtyř týdnů od obdržení posouzení EK. Po tomto schválení bude moci ČR požádat o výplatu 13% předfinancování z výše přidělené podpory pro tento NPO.

Ačkoliv lze na základě výše nastíněného harmonogramu očekávat, že ke schválení NPO ČR dojde zhruba v polovině roku 2021, způsobilá k financování z RRF jsou opatření (reformy a investice), která byla zahájena již od začátku února 2020 a byla následně zahrnuta do schváleného NPO.

Podpora je z RRF vyplácena zpětně po dosažení jednotlivých milníků a cílů ex ante stanovených v NPO na základě žádostí o platbu. Žádosti o platbu mohou podávat ČS maximálně dvakrát ročně. Poslední žádost mohou ČS zaslat EK do konce srpna 2026. Poslední platba z RRF ve prospěch ČS musí proběhnout nejpozději do konce roku 2026.

 

 

 harmonogram


Obsah Národního plánu obnovy


V základní rovině je cílem NPO, aby odpovídajícím způsobem reagoval na aktuální výzvy, kterým daný ČS čelí, a to prostřednictvím zásadních reforem a za pomoci adekvátních veřejných investic. Cílem je přispět k vzestupné hospodářské a sociální konvergenci, obnově a podpoře udržitelného růstu, integraci ekonomik ČS, podpoře tvorby vysoce kvalitních pracovních míst a přispění ke strategické autonomii EU souběžně s otevřeností ekonomiky a k vytváření evropské přidané hodnoty. 

Reakce musí být v souladu s obecným cílem RRF, kterým je podpora (ekonomické, sociální i teritoriální) soudržnosti EU prostřednictvím:

  • zlepšování odolnosti (vč. připravenosti na krize a schopnosti přizpůsobení se) i potenciálu růstu ČS;
  • zmírňování dopadů krize (sociálních i hospodářských, zejména těch na ženy); přispívání k provádění zásad Evropského pilíře sociálních práv;
  • podpory zelené transformace a přispívání k dosažení unijních klimatických cílů do roku 2030 (z nařízení o tzv. evropském klimatickém zákoně) i k splnění cíle klimatické neutrality EU do roku 2050;
  • podpory digitální transformace.

Kromě specifických národních priorit musí ČR stejně jako všechny ostatní ČS v NPO zohlednit požadavky a kritéria vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) k RRF, vůči kterým bude následně NPO posuzován ze strany EK. Základními předpoklady způsobilosti NPO je, že provádí specifická doporučení Rady (udělená ČS v rámci evropského semestru), přispívá k zelené i digitální transformaci, podporuje inkluzivní růst a posilování odolnosti, bude mít trvalý dopad na ČS a vyváženě přispívá ke všem šesti stanoveným pilířům (oblasti působnosti) RRF. Těmi jsou: 1) zelená transformace; 2) digitální transformace; 3) inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst včetně hospodářské soudržnosti, pracovních míst, produktivity, konkurenceschopnosti, Věda, výzkum a inovace a funkčního jednotného trhu se silnými malými a středními podniky; 4) sociální a územní soudržnost; 5) zdravotnictví, ekonomická, sociální a institucionální odolnost vč. ohledu na zvýšení schopnosti reakce a připravenosti na krize; 6) politiky pro „příští generaci“, děti a mládež vč. vzdělávání a dovedností.

Pilíře RRF

Zároveň musí ČR zajistit, že z alokovaných prostředků NPO je alespoň 37 % vyčleněno na oblast změny klimatu a zároveň alespoň 20 % na podporu digitalizace. Třetím klíčovým požadovaným parametrem NPO je, že všechna opatření (reformy a investice) musí splňovat princip „významně neškodit“ životnímu prostředí (Do No Significant Harm Principle, DNSH). Kromě těchto základních parametrů musí ČR při přípravě NPO zohledňovat řadu dalších kritérií specifikovaných v nařízení o RRF, vůči kterým bude NPO rovněž hodnocen ze strany EK.

V návaznosti na Východiska NPO zmíněná v úvodu a po zohlednění pokynů (včetně šablon) pro přípravu NPO od EK, MPO nyní pracuje ve spolupráci s gesčními ministerstvy, Úřadem vlády a na základě průběžných konzultací s relevantními zainteresovanými stranami (sociálními a hospodářskými partnery, územními samosprávami, nevládními neziskovými organizacemi a dalšími) na návrhu NPO.

Od října 2020 pak probíhají s EK konzultace o dílčích komponentách NPO, které jsou navázané na výše zmíněnou šestici pilířů. Zjednodušeně lze aktuální (leden 2021) obsah NPO představit v následující grafice zobrazující jednotlivé komponenty, do nichž bude směřována finanční podpora z RRF:

Národní plán obnovy - příprava

 

Snahou ČR je dokončit konzultace o obsahu jednotlivých komponent (tj. o dílčích opatřeních pro provádění reforem a veřejných investic) s EK do konce února 2021. Po schválení vládou ČR bude NPO oficiálně předložen (nejpozději k 30. dubnu 2021) k posouzení ze strany EK s předpokladem následovného schválení Radou EU.

 

Harmonogram přípravy Národního plánu obnovy

 

  • Konzultace s EK a na národní úrovni - únor/březen 2021
  • schvalovací proces na národní úrovni a předložení EK - březen/duben 2021

S ohledem na vyjasňování požadavků s EK k jednotlivým komponentám NPO a absenci některých vodítek EK, jejichž vydání lze očekávat až v polovině února (např. pro oblast posuzování principu „významně neškodit životnímu prostředí“), je obtížné stanovit přesný harmonogram. Dopracování je závislé na kapacitě EK a dokončení politické a věcné prioritizace na národní úrovni. Centrální přípravný tým spolupracuje s vlastníky komponent a má při optimistickém scénáři ambici dosáhnout všech technických detailů do konce února 2021 a poté zahájit schvalovací proces na národní úrovni a následně plán formálně předložit EK.

Autor: Úřad vlády, Euroskop

Další články v rubrice

Blíží se lhůta pro podání projektů v rámci Nástroje pro technickou podporu

Tomáš Nalejvač, Úřad vlády, ilustrační foto pixabay, 30.09.2021

Česká vesmírná mise Slavia získala podporu Evropské kosmické agentury

Euroskop, ČTK, ilustrační foto: unsplash, 30.07.2021

Správní radu agentury EUSPA povede Václav Kobera

Euroskop, čtk, foto čtk, 18.06.2021