Čeští vědci se podíleli na vývoji evropské sondy Solar Orbiter

10.02.2021
Euroskop, čtk, ESA

Dnes je tomu rok ode dne, kdy z amerického Mysu Canaveral odstartovala do vesmíru sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter. Na výrobě sondy a přípravě jejího vybavení se spolu s řadou evropských států a americkou vesmírnou agenturou NASA podílela Česká republika. Ministerstvo dopravy tuto spolupráci hodnotí jako doposud největší zapojení českých vědeckých pracovišť a firem do přípravy kosmické sondy od vstupu České republiky do ESA (v roce 2008). Sonda Solar Orbiter má za úkol zmapovat různé aspekty sluneční aktivity.

Sonda Solar Orbiter váží 1,8 tuny a nejdříve se dostane na dráhu, která se bude podobat dráze planety Merkur. Z té pak bude moci provádět měření. Než se na tuto dráhu dostane, bude se sonda pohybovat v rozličných vzdálenostech od Slunce, při kterých bude čelit extrémním teplotám od minus 170 do 520 stupňů Celsia. Sonda je proto vybavena tepelným štítem, který je vyroben z uhlíkových vláken a titanu a ochrání přístroje.

V nejbližším přiblížení se Solar Orbiter dostane na vzdálenost 42 milionů kilometrů od Slunce, což je asi čtvrtina průměrné vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. Sonda bude kromě erupcí zjišťovat, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole. Má také pořídit první snímky slunečních pólů.

Solar Orbiter’s first close approach to the Sun

V nejbližším přiblížení se Solar Orbiter dostane na vzdálenost 42 milionů kilometrů od Slunce, což je asi čtvrtina průměrné vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. Žádná jiná sonda dosud nezachytila snímky Slunce z menší vzdálenosti. Zdroj: ESA

Evropská kosmická agentura loni v červenci poprvé zveřejnila fotografie pořízené sondou. První úspěšné snímky ukazují jev, který dosud nebylo možné detailně pozorovat: miniaturní erupce poblíž povrchu naší hvězdy, které dostaly přízvisko “táborové ohně”. Zveřejněné fotografie byly pořízeny na konci května v momentě, kdy se Solar Orbiter nacházela 77 milionů kilometrů od Slunce – to je zhruba polovina průměrné vzdálenosti Země od hvězdy. ESA uvedla, že žádná sonda dosud nedokázala povrch Slunce vyfotit z menší vzdálenosti.

Na přípravě sondy se podílelo pět českých týmů, které pracovaly na čtyřech z celkem deseti přístrojů, jimiž je sonda vybavena. V Česku vznikla zrcadla pro teleskop METIS, který je určen k pozorování a spektroskopii sluneční koróny. České kořeny má také řídící software a napájecí zdroj pro spektrometr pro rentgenové záření STIX a elektronika pro senzor analyzátoru slunečního větru SWA. Český původ má rovněž elektronika digitálního vlnového analyzátoru TDS, který je součástí aparátu k měření magnetického a elektrického pole. Na vývoji a výrobě komponent se z českých firem podílela například turnovská laboratoř TOPTEC, která dodala zobrazovací zrcadla ke koronografu. Mezi dalšími českými firmami s účastí na misi jsou společnost esc Aerospace, VAKUUM PRAHA, Maxmechanik, STARTECH nebo Atos Convergence Creators.

Autor: Euroskop, Kristina Kollertová

Sdílet tento příspěvek