Kateřina Šafaříková, Lidové noviny, 13. listopadu 2008
Česká vláda rozehrála vysokou diplomatickou hru: chce svého předsednictví EU využít k tomu, aby k Evropě víc připoutala Izrael. Při volbě mezi Izraelem a Palestinskou autonomií se unie téměř výhradně věnuje pomoci Palestincům a Praha to chce změnit. Hodlá prosadit exkluzivní dohodu mezi sedmadvacítkou a židovským státem a uspořádat vůbec první summit EU-Izrael. „Izrael je klíčová země, musíme pěstovat vztahy s ní,“ zdůvodnil to pro LN ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. „Evropa coby přítel Izraele je lepší Evropou,“ dodal. Český záměr už nicméně vyvolává odpor.
Izrael spoléhá právě na Čechy Plán Prahy nespadl z čistého nebe. Příští rok v dubnu vyprší smlouva, na které stojí současné vztahy mezi Tel Avivem a Bruselem, a Češi coby šéfové unie budou muset dojednat novou. Izraelská vláda zároveň bere evropské země čím dál víc „na milost. S americkou pozorností vyčerpanou na Irák – a s rostoucím obchodem mezi sedmadvacítkou a Izraelem – jí dochází, že Evropany potřebuje. Do tohoto kontextu přichází europředsednictví Čechů, kteří měli na židovský stát, s výjimkou času totality, vždy úzkou vazbu.
„Jestli má někdo v moci otevřít novou kapitolu mezi námi a unií, je to právě Česko. Nezapomínáme, že první válku o přežití Izrael vybojoval českými zbraněmi, víme, že nám právě vy pomáháte s přiblížením k NATO. Češi mají naši důvěru, míní poslankyně knesetu zodpovědná za vztahy s EU Amira Dotanová.
Cíl tudíž je uzavřít v příštím půlroce „Akční plán s Izraelem. Jde o dohodu, která by vnitřní trh otevřela izraelskému zboží a službám, pustila tamní firmy do unijních environmentálních projektů, a výměnou za to by evropské podniky dosáhly například na izraelské investice do výzkumu a vývoje, které se považují za jedny z nejlepších na světě. Vedle toho by se zvýšily politické kontakty a objem studentských stipendií. Na plánu už pracují Francouzi.
To ať řeší vyšší místa…
Potud dobře, podobné dohody uzavírá víc zemí na vnějším prstenci unie. Úskalí přichází ve chvíli, kdy Češi, Francouzi, Němci a další chtějí, aby se od smlouvy oddělil blízkovýchodní mírový proces. Jinak řečeno, aby se plán nepodmiňoval propuštěním palestinských vězňů či zrušením židovských osad na území budoucího palestinského státu a tyto otázky zůstaly tam, kde se už řeší: na půdě kvartetu OSN, USA, EU, Rusko.
„Pokud tady budeme Izraeli diktovat a nenabídneme nic jiného, nikam se nepohneme. Právě proto, že unie dlouho jenom diktovala, nemá, přes obrovské peníze nalité do regionu, na izraelskou politiku žádný vliv, říká k tomu evropská poslankyně Jana Hybášková, která se ve věci dlouhodobě angažuje.
Hlavně nikomu nic nevnucujte
Jenže zatímco zhruba polovina vlád s tím souhlasí, druhá půlka je proti. Švédové, Irové, Portugalci, Italové, Španělé, Řekové, Rakušané, Belgičané atd. sdílí tezi, jak ji vyjádřila Benita Ferrero-Waldnerová, eurokomisařka pro vnější vztahy. „Jsem jedině pro posílení spolupráce s Izraelem. Je tu ale nepopiratelná spojitost s mírovým procesem, sdělila komisařka LN. Česku zároveň vyslala varování. „Předsednická země by neměla ostatním nutit svoji představu, a to se týká i Blízkého východu, zdůraznila Ferrero-Waldnerová.
Ministr zahraničí Schwarzenberg i vicepremiér pro unijní záležitosti Alexandr Vondra tvrdí, že jejich přístup získává většinu. Zůstávají ale „opatrní. „Ve hře je řada věcí, které to mohou zhatit – v Izraeli budou volby, může to bouchnout v regionu. Náš zájem mít plán i summit ale trvá, tvrdí Vondra.
Autor: Kateřina Šafaříková
