Hana Chuka, EUROSKOP, 22. dubna 2010
Pouliční násilí ve Francii je opět na vzestupu. Přepadení autobusů, žhářství a vandalismus plní stránky novin a z banlieues, nechvalně proslulých pouličním násilím, se znovu stává noční můra francouzské vlády. Týdeník The Economist se ve svém posledním čísle zamýšlí nad tímto přetrvávajícím fenoménem a varuje, že bude hůř. Mají se Francouzi bát?
Předměstské džungle
K poslednímu útoku došlo minulý týden v Grenoble, kde gang pronásledoval třiadvacetiletého muže, aby ho posléze zkopal a ubodal. Loupežný motiv? Žádný. Prezident Sarkozy pak na začátku měsíce ocenil dva šoféry autobusu, kteří poté, co byl jejich vůz v notorickém pařížském banlieue Seine-Saint-Denis napaden molotovovými koktejly, dokázali všechny pasažéry evakuovat do bezpečí. Prezident odsoudil počínání pouličních gangů jako „slepé a barbarské, zatímco ministr vnitra Brice Hortefeux se usilovně snaží veřejnost ujistit, že trestu neujdou. Zatím to ale vypadá, že opak je pravdou a jak vlna násilí stoupá, bezmocnost vlády roste.
Čeká Francii opakování nepokojů z roku 2005? (Foto: čtk)
Jsou příčinou drogy?
Zatímco některé incidenty představují „pouze náhodné násilí, povaha dalších případů je vzhledem k útokům na státní symboly, jako například školy, či autobusy, mnohem závažnější. The Economist připomíná, že právě autobusovým útokům předcházel rozsáhlý policejní zátah proti pašerákům drog a píše, že násilí je tak s největší pravděpodobností reakcí na uvěznění drogových bossů. Obavy z růstu násilností nyní rezonují zejména při vzpomínce na události roku 2005, kdy hořící auta a anarchie banlieues dovedly vládu až k vyhlášení stavu pohotovosti. Nepokoje se tehdy šířily rychlostí televizních přenosů, které jejich monitoringem jenom inspirovaly další okrajové čtvrti.
Aby se situace neopakovala, zavázala se vláda jednat rychle. Jejím prvním počinem se stal protigangový zákon, který v praxi postihuje příslušnost k násilnickým gangům jako trestný čin. Podle Hortefeuxe je v celé Francii celkem 511 zločineckých tlup, které by tak byly postaveny mimo zákon. Gangy celkem čítají na pět tisíc členů a nepřekvapí, že převážná většina z nich operuje v okolí Paříže. Ve snaze ukázat, že to s vládou pevné ruky myslí vážně, jmenoval Sarkozy novým prefektem Seine-Saint-Denis bývalého policistu.
A bude hůř
Ačkoli se autoritativní opatření vlády stupňují, násilná kriminalita neklesá, na rozdíl od té loupežné. Ukazuje se, že vzájemná souvislost obou zločineckých odvětví je nulová. The Economist poukazuje na vzestup násilných trestných činů mezi léty 2004-2009 o celých 37%. Také automobilové žhářství vesele kvete – policejní opatření dokázala ve stejném období snížit jejich výskyt pouze o 3000 případů, přičemž údaj pro loňský rok činí alarmujících 39 887 útoků. Můžeme tedy říci, že po pěti letech od nepokojů je situace v banlieues více než naléhavá, stejně jako nečinnost státních představitelů. Uposlechne Francie výstražná varování včas, nebo opravdu bude hůř?
Autor: Hana Chuka, Euroskop