Kancléřku Merkelovou opouští „její muži“


Marie Bydžovská, EUROSKOP, 21. července 2010

Německá kancléřka Angela Merkelová stojí na tenkém ledě. Popularita její koalice Křesťanských demokratů (CDU) a Liberálů (FDP) strmě klesá a po prohraných volbách v Porýní-Vestfálsku ztratila většinu ve Spolkové radě. Za poslední rok navíc rezignoval již šestý zemský premiér – naposledz o víkendu starosta Hamburku Ole von Beust.

Ještě nedávno byl svět CDU krásný: na jedné straně sociálnědemokratické křídlo s Jürgenem Rüttgersem v čele, na druhé straně konzervativci zaštiťovaní Rolandem Kochem. Modernizaci reprezentoval Ole von Beust vedoucí netradiční koalici se Zelenými v Hamburku a ekonomické liberály se snažil prosadit Günther Oettinger. A nad vším trůnila kancléřka -chvíli jako liberálka, chvíli křesťansko-sociálně a jindy zase konzervativně, charakterizoval zlaté časy Der Spiegel.

Němci čekají kolaps vládní koalice

Vládní koalici, která vládne necelý rok, se vůbec nedaří a ztrácí oblibu občanů. Podle průzkumu pro ARD ze začátku července 62 procent Němců předpokládá, že vláda CDU/CSU a FDP nevydrží do konce volebního období a jen 31 procent věří na její nový začátek.

O neudržitelnosti německé vládní koalice a hrozbě předčasných voleb se již šeptá i v kuloárech. „Angele Merkelové se moc rozplývá mezi prsty. Rozhodující element období její vlády je prázdnota. Chybějí nejen vedoucí osobnosti, ale i myšlenky, o než by se uskupení mohlo opřít. CDU působí jako omrzelá vládnutím, občas skoro vyhořelá, napsal Handelsblatt po nedělní rezignaci starosty Hamburku Ole von Beusta.

Volba prezidenta. Začátek konce?

Nejednotnost „vysněné koalice se od podzimních voleb nejsilněji ukázala při volbě nového prezidenta. CDU/CSU a FDP mohla díky potřebné většině prosadit svého kandidáta již v prvním kole. Christian Wulff ale nakonec prošel až na třetí pokus a Merkelová i její partneři při tom zažili horké chvilky.

Koalice musela k volbě prezidenta přistoupit po překvapivé rezignaci německého prezidenta Horsta Köhlera. Jeho zvolení v květnu 2009 bylo podle komentátorů předobrazem dnešní vládní koalice. Spory kolem volby nového prezidenta mohou naopak předznamenat její konec.

Rezignační smršť zemských politiků

Do toho všeho přišla rezignace již šestého zemského premiéra v barvách CDU. Každý z šesti odchodů byl jiný. Zemský premiér v Hamburku zdůvodnil ten svůj neúspěchem referenda o školské reformě. Obyvatelé Hamburku v něm odmítli návrh na zavedení šestiletého prvního stupně základní školy namísto dosavadních čtyřletých obecních škol.

Saský premiér Dieter Althaus rezignoval kvůli lyžařském úrazu, Jürgen Rüttgers prohrál ve volbách, Roland Koch se bál volebního propadu, Christian Wulff povýšil do prezidentského úřadu a Günther Oettinger zvolil klasickou cestu neúspěšných politiků – odešel do Evropské komise. „Ta má pro zkrachovalce slabost, rýpnul si k tomu Handelsblatt.

Přes všechny rozdíly poukazují odchody zemských premiérů na stejnou skutečnost – vládnoucí strana je v úzkých a ztrácí důležité pilíře. Na prázdná místa v zemské a regionální politice se místo zkušených politiků dostávají nováčci, jejichž schopnosti prověří až budoucnost. Vládním konzervativcům chybí vůdčí osobnosti, varuje Der Spiegel.

Rolande vrať se!

Za to, že CDU ztrácí zkušené politiky si ale podle kritiků může Merkelová sama. Beust i Koch usilovali o ministerská místa v Berlíně. Kancléřka si ale ambiciózní politiky držela od těla a těm kariéra v zemské politice k seberealizaci nestačila.

Mezi straníky sílí kritika vůči Merkelové a jejímu politickému stylu. Zatímco spolustraníci jí vyčítají nedostatek komunikace, političtí komentátoři kritizují za nedostatek odvahy. „Nikdo ale nechce, aby kancléřka ztroskotala, cituje Der Spiegel poslance CDU, který však o tom, že se Merkelová v čele vlády udrží pochybuje. Pro budoucnost Angely Merkelové bude klíčový tento podzim. Její pozicí může otřást neúspěch reforem zdravotnictví, penzí a daní, které chce koalice prosadit.

Na dotaz, kdo by v takovém případě mohl Merkelovou nahradit, má dotázaný křesťanský demokrat jedinou odpověď – Roland Koch. Ten na konci května po jedenácti letech v čele Hesenska oznámil svůj odchod z politiky. V CDU roste po razantním konzervativci stesk. Podobné nálady ještě posílil Kochův všemi vychvalovaný projev při volbě prezidenta. Ten kontrastoval s chladným a technokratickým projevem kancléřky.

„Koch držel před spolkovým shromážděním působivý projev. Jsem utvrzen v tom, že Roland Koch by rozhodně měl zůstat v politice, vyjádřil své pocity sdílené s dalšími politiky čestný předseda bavorské CSU Edmund Stoiber.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality