Mariana Pítrová, EUROSKOP, 10.7.2013
Belgická metropole je ztělesněním integrace, ať už bezpočtem unijních budov v evropské čtvrti, či změtí jazyků, na které při procházce Bruselem narazíte. Kosmopolitní město je domovem zhruba pro sto tisíc cizinců. Většina z nich pracuje pro orgány osmadvacítky v roli úředníků. Právě na ně si posvítil průzkum bruselských politiků, který ale pro město nedopadl příliš lichotivě. Metropole je často pro úředníky z ciziny špinavým místem, ze kterého chtějí odejít, jakmile jim vyprší smlouva.
Průzkum se zaměřil na byrokraty ze všech evropských zemí, nejvíce zastoupeni jsou v něm Němci, Francouzi a Italové. Typickým respondentem byl úředník, který v hlavním evropském městě žije méně než deset let a pracuje buď v Evropské komisi, Radě, Parlamentu či ve Výboru regionů.
Průzkum se uskutečnil na popud bruselské regionální vlády v rámci projektu, který se snaží vylepšovat image města. Po odpovědích 8 tisíc respondentů je zřejmé, že bruselští politici budou mít s reputací Bruselu ještě pořádnou práci. Pouze šest procent dotázaných uvedlo, že v hlavním městě zůstane i poté, co skončí jejich pracovní poměr. Jedním z důvodů, proč se cizincům pracujícím pro evropské instituce nelíbí v metropoli, je, že ji považují za příliš špinavou. Tvrdí to přes 80 procent dotázaných. Jako problém uvádějí také to, že se v centru necítí bezpečně, na což narážel i dokument o sexuálním obtěžování v ulicích, o němž Euroskop minulý rok informoval.
Výše zmíněné důvody způsobují vznik tzv. bruselské bubliny, kdy mezinárodní komunita žije ve svém vlastním světě, což přiznává 74 procent cizinců. Že v belgické metropoli funguje úřednické město ve městě, dokazuje i fakt, že zhruba 40 procent dotázaných přiznává, že má mezi Belgičany méně než tři přátele a baví se především s krajany. Co se týče vzdělání dětí, téměř polovina tazatelů uvedla, že svoje dítě raději posílá do mezinárodní školy, než aby navštěvovalo tu belgickou.
„Mnoho Evropanů žije stále odděleně v některých částech města, aniž by na nich byla vidět nějaká ochota k integraci,“ komentoval výsledky průzkumu bývalý europoslanec Alain Hutchinson, jehož úřad vyhodnocoval data nasbíraná zhruba před rokem. Pro server Euractiv Hutchinson uvedl, že většina cizinců pracujících pro evropské úřady raději žije v luxusních ghettech, než aby se sžila s „domorodci“.
Pohled zahraničních zaměstnanců na město ale není jen negativní, jak se může z předchozích řádků zdát. Cizinci se shodují na vysoké kvalitě zdravotní péče, kterou v hlavním belgickém městě chválí 60 procent dotázaných. Chválí si také relativně levné bydlení, Brusel považují za ideální i z hlediska tamní gastronomie.
V průzkumu se dostalo i na kritiku městské dopravy, kterou si úředníci nahrazují po svém. Oproti čistokrevným Bruselanům totiž až třikrát častěji k cestám do kanceláře používají kolo, 63 procent dotázaných dokonce hromadnou dopravu ignoruje úplně a do práce chodí téměř každý den po svých.
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop