Marie Bydžovská, Euroskop, 3.3. 2014
Cestu jí otevřelo rozhodnutí ústavního soudu. Soud z Karlsruhe ve středu zrušil pravidlo, podle kterého politické strany potřebovaly ke vstupu do Evropského parlamentu (EP) získat ve volbách nejméně tři procenta odevzdaných hlasů. Okrajová hnutí včetně neonacistické NPD mají větší šanci obsadit při květnových volbách křesla v europarlamentu. Stačí jim k tomu zisk jednoho procenta hlasů.
Tříprocentní práh pro vstup do europarlamentu podle ústavních soudců porušoval právo na rovnost šancí politických stran a na stejnou váhu všech hlasů. „Nemůžeme jednoduše předpokládat, že tradiční praxe pružného vytváření většinových koalic v parlamentu by byla významně ztížena, pokud by byli zvoleni noví poslanci z menších stran,“ odůvodnili soudci své rozhodnutí.
Europarlament není Bundestag
V národních parlamentních volbách bude i nadále platit pravidlo, že pro politické uskupení bude muset hlasovat alespoň pět procent voličů, aby jeho zástupci získali parlamentní křesla. Důvodem pro tuto hranici je zajištění provozuschopnosti parlamentu a vlády.
Štrasburský parlament však podle soudců tříprocentní hranici k udržení funkčnosti nepotřebuje. Jeho vývoj sice směřuje k tomu, aby se stal institucionální protiváhou Komise, přesto se podle Karlsruhe nemůže jeho pozice srovnávat s Bundestagem, v kterém je vytvoření stabilní koalice nezbytné pro ustavení funkční vlády.
Při zatím posledních eurovolbách v roce 2009 kvůli pětiprocentní hranici v Německu propadlo 2,8 milionů hlasů. Osm křesel, které by malé strany díky nim získaly, si rozdělily čtyři velká politická uskupení, která klausuli překonaly. Německá vláda již loni snížila hranici z pěti na tři procenta, ale ústavní soud rozhodl, že i to je protiústavní a pravidlo minimálního počtu hlasů u voleb do europarlamentu zcela zrušil. Na soud se s žádostí o zrušení pravidla obrátilo devatenáct menších stran. Mezi nimi třeba formace Alternativa pro Německo (AfD), ekologická uskupením nebo Pirátská strana.
Velké strany se proti rozsudku bouří
Velké strany v Německu léta argumentovaly, že pravidlo minimálního počtu odevzdaných hlasů je nutné, aby se předešlo politické roztříštěnosti v europarlamentu. Poukazovaly přitom na to, že podobná roztříštěnost umožnila kdysi v Německu nástup Adolfa Hitlera k moci.
Výrok ústavního soudu zkritizoval europoslanec za křesťanské demokraty Herbert Reul. Domnívá se, že otevře dveře do europarlamentu „miniaturním stranám a radikálním silám z Německa“. „Soud propásl šanci, reagovat na novou situaci v Evropě,“ dodal. Podobně se vyjádřil i šéf sociálnědemokratické frakce Thomas Oppermann. Zrušení klausule podle něj umožní štěpení sil v parlamentu. „Uděláme všechno proti tomu, aby v Německu získaly místa v Evropském parlamentu extrémistické strany,“ říká.
NPD chce dva europoslance
Nová pravidla umožní dosud nevídanou možnost, a to vstup krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD) do europarlamentu. V Německu již přitom proběhlo několik pokusů postavit uskupení mimo zákon. O zatím posledním pokusu se diskutuje po předloňském odhalení neonacistického tria, které v letech 2000 až 2007 zavraždilo deset lidí, převážně tureckých přistěhovalců.
NPD je v současnosti zastoupena v zemských sněmech v Sasku a v Meklenbursku-Předním Pomořansku. V zářijových spolkových volbách NPD získala 1,3 procenta hlasů. V eurovolbách si mezi sebe německé strany rozdělí 96 ze 751 europoslanců. Na jednoho zastupitele tak bude stačit zisk jednoho procenta hlasů a NPD bude mít šanci zabodovat. A strana si věří. Na facebooku po zveřejnění rozhodnutí ústavního soudu napsala, že vzhledem k nízké volební účasti u eurovoleb získá ve Štrasburku křesla hned dvě.
Polovina zemí EU volební práh nemá
V ostatních zemích EU se volební systémy do EP různí. Polovina států včetně Británie, Španělska, Portugalska a Nizozemska žádný práh pro vstup do EP nemá. Osm zemí, včetně například České republiky a Polska, uplatňuje pětiprocentní hranici, což je maximální práh, jaký unijní zákon povoluje.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop