Lucie Priknerová, Euroskop, 18.3. 2014
V nadcházejících evropských volbách v květnu 2014 by mohly v Rakousku významně uspět euroskeptické strany. Ve hře je zejména Strana svobodných (FPÖ) v čele s Heinzem-Christianem Strachem, která zaznamenala úspěch v rakouských parlamentních volbách na podzim 2013. O politický comeback se hlásí také Aliance pro budoucnost Rakouska (BZÖ).
Dvě hlavní strany – lidovci (ÖVP)a sociální demokraté (SPÖ) – získali v posledních parlamentních volbách dohromady pouze 50,9 procent hlasů, o které se teď jejich křehká koalice opírá. Ovšem Strana svobodných obdržela 21,4 procent, což je její nejlepší výsledek od roku 1999. Na rakouskou vládní koalici vytvořenou v roce 2007 čeká velká výzva. Spolu s britským UKIPem a francouzskou Le Front National jsou Svobodní jednou ze stran, která by mohla získat své europoslance.
„Rakušané jsou velmi úzkostní a velmi konzervativní. A teď je většina proti EU“, uvedl pro The Guardian rakouský politolog Werner Bauer. Poslední průzkumy Gallupova ústavu podle listu Europan Voice ukazují, že nejvíce hlasů by získali socialisté (23 procent), za nimi následují lidovci a Svobodní se shodnou podporou (22 procent), ještě menší přízeň voličů mají Zelení (14 procent) a NEOS-Nové Rakousko (12 procent). Dlouhodobě se první tři strany ve vedení průzkumů střídají, což ukazuje na to, že Svobodní si mezi oběma etablovanými stranami vedou velmi dobře.
Bude se Heinz Christian Strache po evropských volbách usmívat? (foto: ČTK/AP/Ronald Zak)
Strache hraje na strach z islámu
Strana svobodných zažila zlatý věk za vedení Jörga Haidera, který ji vedl pomocí kombinace nacionalismu a ekonomického liberalismu. Když se v roce 1999 stala strana součástí evropské vlády, přivedla tím stát do větší izolace, protože vstup haiderovců do vysoké vládní politiky byl v rámci zemí EU velmi kritizován. Haider ovšem v roce 2005 Svobodné opustil, a poté působil v Alianci pro budoucnost Rakouska. Ta měla být umírněnější a nedovolila vstup některým extrémně pravicovým členům jeho bývalé strany. U Svobodných sice krátkodobě nastal úpadek, ovšem Strachovi se je pomocí důrazu na sociální politiku podařilo oživit.
Podle analýzy Phillipa Deckera pro London School of Economics se Strache více zaměřil na etatismus, čímž v roce 2013 přetáhl na svou stranu dělnické voliče socialistů. Zároveň také oživil antievropské myšlenky a staví na nacionalistickém vymezení se vůči Turkům a Arabům. V roce 2010 se Strache připojil k prvnímu společnému projektu evropských nacionalistických stran. Tím byla snaha vyvolat v EU referendum o přístupu Turecka, protože by ho podle jejich odhadu občané Unie zamítli, uvedl server EU Business, který dodal, že šlo o Stracheho způsob, jak zabránit velké imigrační vlně Turků do Rakouska.
Co se týká přístupu k Židům, Svobodní zastávají poněkud neucelený postoj. Sice jsou některými Židy považováni za antisemity, jenomže mají s židovskou komunitou také společnou obavu – Araby. „…vidíme, jak se na Blízkém východě odehrávají velké revoluce. Ale nikdo si nemůže být jistý, že za nimi nejsou jiné zájmy a nakonec můžeme vidět islámské teokracie obklopující Izrael a na evropském předpolí“, uvedl k islamizaci Evropy pro Spiegel Online Strache.
Nejvíce se spekuluje o vazbách izraelského člena strany Likud Ayoobu Karovi na evropské krajně pravicové populistické strany. Za „zradu“ označil pak jeho setkání se Strachem prezident rakouské židovské komunity Ariel Muzicant, uvedl list Haaretz. Kritikem lídra Svobodných je podle Der Standard i prezident Světového židovského kongresu Ronald S. Lauder.
Haiderova dcera chce do Bruselu
Aliance pro budoucnost Rakouska letos vytáhla trumf, kterým by mohla zaujmout. Je jím dcera někdejšího lídra strany- univerzitní profesorka Ulrike Haider- Querciová. Ta dokazuje, že jablko u Haiderů nespadlo daleko od stromu. Haider-Querciová pro The Morning Star ozřejmila hlavní téma, kterým chce přilákat voliče, zkritizovala totiž euro jako „elitní projekt pro bankéře a investory“.
Strana se s její pomocí pokouší o comeback, protože v roce 2013 neuspěla ve volbách, když nezískala ani jednoho zástupce v parlamentu. Ke svému otci se Haider-Querciová pro agenturu Reuters vyjádřila takto: “Můj otec byl vnikající osoba v rakouské politice, která byla velmi populární, ale také těžce kritizovaná. „Kritika Haidera“ byla často používaná také proti jeho dcerám.“
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop