Lucie Priknerová, Euroskop, 26.3. 2014
Souboj dvou političek o křeslo starostky francouzské metropole je v plném proudu. Hlasování už přineslo první překvapení. První kolo s 34,8 procenty vyhrála kandidátka za konzervativní stranu Unie pro lidové hnutí Nathalie Kosciusko Morizetová. Její soupeřka socialistka Anne Hidalgová skončila druhá s 33,6 procenty hlasů. Nic ovšem není rozhodnuto. Vyjednávání o podpoře před druhým kolem už začalo.
I když Hidalgová utrpěla porážku, stále je v celkovém souboji považována za favoritku. Může totiž počítat s podporou Zelených, kteří by jí mohli přinést až deset procent hlasů, mají většinu v jednom obvodu a jejich kandidát Christophe Najdovski skončil v prvním kole s 8,9 procenty hlasů třetí. Okamžitě před začátkem kampaně k druhému kolu se socialisté se Zelenými dohodli na sloučení kandidátních listin. „Může je to posílit. Spíš záleží na situaci v každém obvodě a schopnost dohodnout se s možnými partnery“, řekl Euroskopu politolog Michel Perottino. Naproti tomu konzervativní kandidátka má reálnou šanci posbírat zbytkové voliče na pravici, kteří by dohromady mohli dát až pět procent.
Anne Hidalgová, socialistická kandidátka na starostku Paříže. Bude následnicí populárního levicového starosty Bertranda Delanoë (foto: čtk)
Jde Pařížanům o Paříž, nebo o Elysejský palác?
Nathalie Kosciusko Morizetová, přezdívaná NKM, si se svou rolí nefavorizovatné kandidátky hlavu neláme, pro Radio Classique řekla: “Pařížané oklamali prognózy pro první kolo, vyzývám je, aby to udělali i v kole druhém.“ Socialisté se také snaží mobilizovat voliče. „Levice, skupiny pokroku, budou v pařížských obvodech výrazně ve většině“, burcuje své voliče Hidalgová před druhým kolem v listu Le Figaro, i přesto, že připouští: “národní kontext /pažížských voleb/ byl obtížný.“
Všichni bedlivě sledují, zda se v pařížských volbách neodrazí celostátní snaha pojmout hlasování jako protest proti politice stávajícího socialistického prezidenta Françoise Hollanda, jemuž průzkumy přisuzují oblibu pouze u 20-35 procent Francouzů. Levicová vláda se totiž uchýlila k nepopulární politice, která má snížit státní deficit. Není tedy jisté, zda se jedná o malou francouzskou revoluci proti vládě, nebo „pouhý“ pokus o dobytí radnice.
Podle Perottina by ale národní politika neměla mít na volby starostky Paříže tak zásadní vliv: “Částečně je to nesouhlas s vládou, ale obecně vzato je Paříž poněkud specifická (nejen tím, že se jedná o hlavní město Francie). Poměrně dlouhodobě „drží“ Paříž levice (resp. dosavadní starosta Delanoë od r. 2001) a její/jeho dosažené výsledky zřejmě nejsou tak špatné,“ řekl.
„Nesouhlas s vládou může hrát okrajově pro NKM, ale důležitější je její schopnost reagovat na dlouhodobé vládnutí poměrně populárního Bertranda Delanoë a nabídnout jiná řešení. To je značně nesnadné, de facto její hlavní kartou je protest proti vládě,“ dodal Perotino.
UMP nemá celostátně v komunálních volbách snadnou pozici ani podle politologa a prezidenta Via Voice Françoise Miqueta-Partyho, který pro Agence France-Presse uved, že Unie pro lidové hnutí je mezi dvěma ohni – socialisty a Národní frontou.
Nathalie Kosciusko Morizetová, blízká spolupracovnice exprezidenta Sarkozyho chce dobýt Paříž. Podaří se jí to? V prvním kole překvapivě vyhrála. (foto: čtk)
Sarkozyho mluvčí proti ostřílené Pařížance
Ani jedna z kandidátek není politickým nováčkem. Kosciusko Morizetová byla poslankyní, poté ministryní pro ekologii a dopravu. V roce 2012 se stala mluvčí Nicolase Sarkozyho v prezidentských volbách. Hidalgová má za sebou dlouhou kariéru v pařížské komunální politice. Ve své politické kariéře se zabývala rovnými profesními příležitostmi pro obě pohlaví nebo pařížskou architekturou a urbanismem. Obě mají zkušenosti s problémy, které teď mohou zužitkovat. Politická kampaň se vede zejména o zlepšení služeb v oblasti ubytování a dopravy.
Zatímco socialistka Hidalgová plánuje změny v dopravě, podporu elektromobilů a budování sociálních bytů, její konzervativní sokyně Kosciusko Morizetová ve svém programu k bydlení pro nejchudší vrstvy dává přednost kvalitě před kvantitou a plánuje přestavbu 25 procent těchto zařízení: “Toto nechceme překročit. Naší prioritou je renovace těch existujících,“ řekla. Kosciusková-Morizetová navrhuje rozbít sociálně vyloučené komunity tím, že v oblastech, kde je více než 30 procent sociálních bytů by se měly přestat stavět, aby došlo k „sociálnímu mixu. Zaměřuje se hlavně na zlepšení bytové situace pro střední třídy a tvorbu nových pracovních míst.
Ačkoli obě kandidátky nabízejí voličům rozsáhlé plány, zvolení jedné nebo druhé by se podle Perotina do charakteru Paříže promítnout zásadně nemuselo: “V zásadě by asi žádný markantní rozdíl nebyl. Důležitá je spíše symbolika odvozená od „Chiracova“ precedentu, který se však realizoval jen jednou,“ uvedl pro Euroskop. (Chirac působil před svým nástupem do prezidentské funkce mj. i jako starosta Paříže – pozn. red.)
„Pro NKM to může být důležitý krok především k posílení pozice uvnitř UMP, případně příprava na prezidentské volby 2022 spíše než 2017 – ale to je značně předčasné o tom uvažovat, je zatím příliš neznámých“, řekl Perottino.
Komunální volby mohou skončit jako větší či menší políček vládě a prezidentovi. Na druhé straně ztráta velkých měst je pro vládní stranu poměrně klasická. Symbolickou hodnotu výsledků francouzských komunálních voleb vyzdvihuje pro server France TV například politolog Bruno Cautres: “Pokud Socialistická strana ztratí kolem třiceti měst s více než 30 000 obyvatel, které získala v roce 2008, je to rozvrat. Zvláště, pokud Paříž získá pravice a Marseille si pravice udrží.“
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop