L. Priknerová, P. Zenkner, Euroskop, 14.1. 2015
Premiérka Laimdota Straujumaová poslancům Evropského parlamentu představila priority lotyšského předsednictví EU. Jde o první předsednictví od vstupu země do Unie v roce 2004. Lotyši přebrírají půlroční rotaci po Itálii.
Bezpečnost
Lotyšským cílem v čele osmadvacítky je konkurenceschopná, digitální a jednotná Evropa. Teroristické útoky v Paříži však obrátily pozornost ještě k dalšímu tématu. „Bezpečnostní otázky se staly dalším prioritním tématem,“ připustila premiérka už v úterý v lotyšské televizi.
„Evropská unie musí být připravena se bránit. Každý jeden z nás, všechny státy musejí spojit své síly a najít tu správnou odpověď,“ řekla Straujumaová ve Štrasburku. Podle ní je třeba zapojit všechny mechanismy, které by se daly v boji s terorismem využít, a to včetně prevence. Tou je podle ní například systém sdílení dat o cestujících v letadlech.
Předsedající země by rovněž ráda podpořila unijní kyberbezpečnost, a to dokončením jednání o „Směrnici o sítích a informační bezpečnosti (NIS)“ a implementací „Strategie kybernetické bezpečnosti EU“. Kybernetické útoky mohou poškodit infrastrukturu, systémy a stroje, hrozbou je i zneužití dat velkých společností nebo útoky typu DDOS, které přetíží a vyřadí webové servery.
Lotyšská premiérka Laimdota Straumjumová představila na plenárním zasedání Evropského parlamentu priority předsednictví. V pozadí lotyšská velvyslankyně v Bruselu Ilze Juhansone. (foto: Audiovisual service EU)
Energetická unie
Projekt Energetické unie EU je prioritou jak pro Lotyšsko, tak pro nového předsedu Evropské rady Donalda Tuska. Problém energetické závislosti Unie ale není přijímán bezvýhradně. Některé země nechtějí otevřít své hranice pro levnější zdroje (např. Francie se bojí levnější větrné energie ze Španělska).
Potřebu větší energetické bezpečnosti zvýraznila ukrajinská krize. EU získává 53 procent své energie z externích zdrojů, což ji stojí 1 miliardu eur denně, píše se ve zprávě Evropské komise. Hlavním cílem Energetické unie je diverzifikovat zdroje, snížit emise skleníkových plynů a odstraňovat bariéry na trhu.
Východní partnerství
V rámci Východního partnerství se v květnu 2015 bude v Rize konat summit s Ukrajinou, Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Moldávií a Běloruskem.
Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs zmínil pro Euractiv, že hodlá k jednotlivým zemím přistupovat „individuálně“. V případě Ukrajiny a Gruzie se zvažuje vízová liberalizace, Ázerbájdžán je podle něj důležitý z hlediska energetických zdrojů. Naopak Arménie má blíže k Eurasijské ekonomické unii, kterou založilo Rusko.
Rinkēvičs zdůraznil, že lotyšské předsednictví nebude namířeno proti Rusku; „rozhodně nevidíme naše předsednictví jako… anti-ruské,“ řekl.
Digitální agenda
Lotyši považují za důležitou digitální agendu. Cílem předsednictví je pokusit se dosáhnout kompromisu mezi vysokou kvalitou služeb a přijatelnými cenami v telekomunikacích. Tuto věc řeší na evropské úrovni tzv. Telekomunikační balíček. Jako důležité vidí Riga také odstranění bariér na připravovaném Jednotném digitálním trhu.
Kdo je kdo v lotyšském předsednictví
Nejvíce viditelní budou během předsednictví premiérka Laimdota Straumjumová, prezident Andris Bērziņš a ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs. Velvyslancem Lotyšska v Bruselu je Ilze Juhansone.
Laimdota Straumjumová
Premiérkou se stala v lednu 2014. Post převzala po nynějším místopředsedovi Evropské komise Valdisu Dombrovskisovi. Obhájila svůj post v říjnových volbách a sestavila čtyřčlennou koalici, která zahrnuje její stranu Jednota, Reformní stranu, Národní alianci a Unii zelených a farmářů.
V minulosti pracovala jako konzultantka pro farmáře. Má zkušenosti z lotyšského ministerstva zemědělství. Od vstupu země do EU v roce 2004 se věnovala evropským fondům a přímým platbám zemědělcům. V letech 2007-2010 byla státní tajemnicí na ministerstvu pro místní rozvoj a samosprávu, v roce 2011 se stala ministryní zemědělství.
Andris Bērziņš
Lotyšský prezident zastává funkci od roku 2011. V letech 1990-1993 byl poslancem, poté jedenáct let řídil společnosti A/S Latvijas Unibanka. Mezi lety 2006-2010 byl prezidentem Lotyšské obchodní a průmyslové komory.
Edgars Rinkēvičs
Lotyšský ministr zahraničí je ve funkci od roku 2011. Kromě lotyšského „zamini“ působil dlouhá léta i na ministerstvu obrany. Byl např. šéfem politického odboru, v letech 1997-2008 zastával post státního tajemníka. V letech 2002-2003 byl „dvojkou“ v lotyšské delegaci, která vyjednávala vstup země do NATO.
Autor: Lucie Priknerová, Petr Zenkner, Euroskop