Řecko po volbách: Otázky a odpovědi


Marie Bydžovská, Euroskop, 26.1. 2014

Volby v Řecku podle očekávání vyhrála levicová SYRIZA, která dlouhodobě proklamuje, že odmítá pokračovat v plnění podmínek, jež předchozí vlády vyjednaly se zahraničními věřiteli. Co bude její vítězství znamenat pro budoucnost Řecka a eurozóny? Přinášíme odpovědi na nejdůležitější otázky.

Je střet Řecka s mezinárodními věřiteli neodvratný?

Propast mezi představami SYRIZY a zahraničních věřitelů (Evropská centrální banka – ECB, Mezinárodní měnový fond – MMF a Evropská komise – EK) o dalším vývoji je ohromná a nebude snadné nalézt kompromis přijatelný pro obě strany. V nejbližší době je možné, že se dohodnou na prodloužení současného záchranného plánu, který je v platnosti do 28. února.

Pokud se na Řecko s mezinárodními věřiteli na prodloužení programu dohodne, Evropská centrální banka bude moci pokračovat v poskytování likvidity řeckým bankám za výhodných podmínek. To je pro řecké hospodářství důležité, protože již v době předvolebních spekulací začalo postupné vybírání vkladů z řeckých finančních domů. Obě strany by v takovém případě získaly drahocenný čas.

V dlouhodobé perspektivě však bude nutné nalézt konkrétnější řešení. Pokud se nepovede mezi novou řeckou vládou a tzv. Trojkou (ECB, MMF a EK) vyjednat schůdnou cestu, přiblíží se tím strašák z roku 2010 – odchod první země z evropského měnového klubu.

Co SYRIZA od zahraničních partnerů požaduje?

Alexis Tspiras si přeje, aby byla uspořádána Evropská dluhová konference, na níž by představitelé evropských států a zúčastněných institucí jednali o odpuštění části řeckého státního dluhu, který v současnosti dosahuje na astronomických 175 procent HDP. Jako vzor má posloužit konference z roku 1953, která řešila restrukturalizaci dluhů Německa.

Myšlenka uspořádat dluhovou konferenci získala doposavad podporu Irska. Naproti tomu se objevila řada striktních odpůrců. Německo, Finsko a Nizozemí daly jasně najevo, že sestřih řeckého dluhu odmítají. Takový krok by podle nich vedl ke vzniku fiskální unie a stal by se nebezpečným precedentem pro další země eurozóny, které byly nuceny požádat o záchranný úvěr.

Jaký mají Athény prostor k vyjednání nových podmínek?

Také představitelé ECB, MMF i Evropské komise vysílají signály, že nejsou ochotni přistoupit na seškrtání řeckého dluhu. Vysoce postavený činitel ECB Benoit Coeuré uvedl, že banka se nezapojí do žádného případného snížení řeckého dluhu, je ale možné jednat o jeho prodloužení.

Podobně šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová uvedla, že Řecko musí dodržovat pravidla eurozóny a nemůže očekávat žádné zvláštní zacházení u svého dluhu. „Nemůžeme vytvářet zvláštní kategorie pro takovou nebo onakou zemi,“ řekla deníku Le Monde. Atény podle ní ještě musí provést klíčové reformy, které se týkají mimo jiné vybírání daní či práce justice.

Odejde Řecko z eurozóny?

Současná situace je značně odlišná od roku 2010, kdy vrcholila dluhová krize a kdy vystoupení Řecka z eurozóny bylo považováno za největší aktuální hrozbu. Zahraniční banky snížily svou angažovanost v Řecku a ostatním zemím platícím eurem tak nehrozí finanční nákaza stejně jako před více než čtyřmi lety.

Přestože si žádná z vlád členských zemí eurozóny odchod Řecka od eura nepřeje, na začátku ledna přinesl německý magazín Der Spiegel zprávu, že německá kancléřka Angela Merkelová i ministr financí Wolfgang Schäuble se domnívají, že odchod Řecka z eurozóny by byl nyní přijatelný a nechtějí mu bránit za každou cenu.

Vystoupení z měnové unie by bylo bolestivější pro Řeky než pro eurozónu, proto je nepravděpodobné, že by se pro něj nová řecká vláda sama rozhodla. Netouží po něm ani 76 procent řeckého obyvatelstva, kteří v průzkumu na začátku ledna dali najevo, že chtějí za každou cenu udržet euro. I pro lídra SYRIZY Alexise Tspirase by to byl příliš riskantní politický krok. Pokud ale nedokáže vyjednat kompromis s mezinárodními věřiteli, není ani toto řešení vyloučené.

Může země odejít z eurozóny a zůstat členem EU?

Margaritis Schinas, mluvčí předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, připomněl jen několik dní před řeckými volbami novinářům třetí paragraf článku 140 Smlouvy o fungování EU, který podle něj znamená, že členství v eurozóně je neodvolatelné. Příslušný paragraf popisuje způsob, jakým je „neodvolatelně“ stanoven koeficient pro přepočet národní měny státu vstupujícího do eurozóny na eura ve chvíli vstupu dotyčné země.

Nicméně think tank Open Europe argumentuje, že EU by mohla využít tzv. klauzuli flexibility zavedené lisabonskou smlouvou, aby se z Řecka mohl stát nečlen eurozóny a následně by zavedla kontrolu finančních toků.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality