Marie Bydžovská, Euroskop, 10.4. 2015
Řecký premiér Alexis Tsipras se v Kremlu setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Sbližování Athén a Moskvy vzbuzuje v Evropě obavy. Jaké dopady může přinést do budoucnosti?
„Řecko má problém dosáhnout na dílčí splátky od mezinárodních věřitelů a snaží se najít alternativu. Očekávám, že ať to bude oficiálně publikované nebo ne, Tsipras se bude snažit při schůzce v Moskvě najít alternativu alespoň pro krátkodobé financování,“ řekl Euroskopu před očekávanou schůzkou v Moskvě analytik AMO Kryštof Kruliš.
„To by řeckému premiérovi zlepšilo i pozici při jednání s ostatními věřiteli, které Athény čeká koncem měsíce. Nebyl by v pozici, kdy by musel na něco kývnout. Zvětšil by si tím manévrovací prostor,“ dodává Kruliš.
Zásadní otázkou podle analytika AMO zůstává, co může Řecko na oplátku za pomoc Ruska nabídnout. „Proslýchá se řada věcí, od bránění uzavření trasatlantické dohody o obchodním a investičním partnerství přes blokování sankcí vůči Rusku nebo jejich rozšiřování,“ vypočítává Kruliš.
„Výstupem setkání ale patrně nebude, že se Tsipras zavázal, že bude usilovat o zrušení sankcí, nebo že zablokuje nějakou dohodu s podmínkou, aby došlo ke zrušení sankcí. Může to být součástí dohody, ale pravděpodobně to nepůjde do médií,“ dodává Kruliš.
Řecký premiér Alexis Tsipras si potřásá rukou s ruským prezidentem Vladimírem Putinem při návštěvě Moskvy. (foto: čtk)
Rusko chce získat v EU strategického hráče
Podle politologa Thomase Kulidakise „Rusové mají sami své problémy, ale zároveň cítí šanci, jak se prosadit v rámci Evropské unie. Řecko je strategická země z hlediska jak vojenství, tak politiky. Rusko dlouhodobě projevuje zájem o tuto oblast,“ řekl Euroskopu politolog.
„Do jisté míry je to i nátlaková metoda. Na jednu stranu Řekové zdůrazňují, že chtějí zůstat v EU i eurozóně, na druhou stranu vyjednávání nepřinášejí výsledky. Řekové alternativními jednáními získávají potenciál, který budou moci poté využít. Budou dále vyjednávat s evropskými partnery, ale na stole bude alternativa,“ řekl Euroskopu Kulidakis.
„V otázkách zahraniční politiky má Řecko v EU právo veta. Rusko by získalo silného hráče, který by mohl koordinovat ostatní země, které zastávají mírnější postoj vůči Rusku,“ říká Kulidakis. „Řekové si ale uvědomují, že pro ně je budoucnost v EU. Pokud dojde k dohodě s eurozónou a s EU, dají přednost evropské cestě,“ dodává.
Řecko hrozilo vetem již v 80. letech
Kruliš upozorňuje, že ačkoliv při zásadních rozhodnutí ve Společné zahraniční a bezpečnostní politice je vyžadována jednomyslnost členských států EU a Řecko tak může rozhodování o protiruských sankcích blokovat, v Evropě fungují při dlouhých jednáních různé mechanismy, například vzájemné tlaky nebo politické dohody, které mohou odpor jednotlivých států překonat.
Něco podobného se stalo v 80. letech, krátce po vstupu Řecka do Evropského společenství. Athény tehdy blokovaly přistoupení Španělska a Portugalska. Podmínily jej tím, že získají dodatečné fondy na rozvoj země. „Již tehdy Řekové drželi jako rukojmí důležitou otázku, jako je rozšíření EU, na kterou je potřeba jednomyslnost, kvůli svým partikulárním finančním zájmům. Řecko nakonec získalo výměnou za souhlas s rozšířením speciální podporu v oblasti zemědělství ve výši 2 miliardy dolarů,“ říká analytik AMO.
Potíže pro energetickou unii
O bilaterálním jednání Řecka s Ruskem o dohodách v oblasti energetiky se Kruliš domnívá, že může poškodit vznikající energetickou unii, jejíž „hlavní myšlenkou je, že Evropa by měla jednat s vnějšími partnery na venek jednotně, aby dosáhla lepších podmínek pro celou Evropu“.
„Pokud by vytváření (energetické unie) bylo již v pokročilejším stadiu, byla by to i právní otázka, jestli je takové jednání v souladu se Smlouvami. Přestože stále není úplně zakotvena, členské státy vědí, že se něco takového připravuje, a měly by své chování tomu přizpůsobit.“ říká Kruliš.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop