Britské volby: bude menšinová vláda?


Petr Zenkner, Euroskop, 6.5. 2015

Obhájí premiér David Cameron pozici premiéra, nebo jím bude šéf opozice Ed Miliband? Průzkumy naznačují nejtěsnější možný výsledek britských parlamentních voleb.

Jedno je ale jisté. Konzervativci i labouristé mohou zapomenout na jednobarevnou vládu, ke které potřebují většinu 326 poslanců. Koaliční vyjednávání může být hodně komplikované. Odborníci nevylučují ani menšinovou vládu.

Hlavní zprávou voleb je zjištění, že britský volební systém, projektovaný na jednobarevné většinové vlády, se zadrhnul. „Je to pro nás neznámá situace,“ řekl ČTK Simon Tilford z londýnského Střediska pro evropskou reformu (CER).

Koaliční předpovědi

Jednobarevnou většinu neměl po minulých volbách ani Cameron. Dokázal ji ale vytvořit s liberálními demokraty Nicka Clegga. Teď hrozí, že vítězná strana nezíská většinu ani v případě, že se spojí s další politickou stranou.

Ankety předpovídají oběma hlavním stranám 270 až 280 mandátů z celkových 650. I když se konzervativci stanou nejsilnější stranou, jejich šance na vládnutí jsou menší, protože mají k většině dál než labouristé.

„Ed Miliband má větší šance, protože má více potenciálních partnerů,“ řekl Laurence Stellings z agentury Populus, která oběma stranám dává podporu 34 procent.

Konzervativci mohou při sestavování koalice počítat s liberálními demokraty a severoirskou Demokratickou unionistickou stranou. Liberální demokraté ale očekávají ztráty, nejisté je i zvolení šéfa strany Nicka Clegga v jeho okrsku v Sheffieldu.

Labouristé mohou získat podporu dalších menších stran, třeba Zelených. Klíčový bude výsledek Skotské národní strany (SNP), která by mohla mít až 59 mandátů. Šéfka strany Nicola Sturgeonová jednoznačně řekla, že bude proti jakékoli vládě, v níž budou konzervativci.

Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) je podle průzkumů třetí nejsilnější stranou, ale její podpora je rozprostřena po většině Anglie a ne v konkrétních oblastech. Kvůli volebnímu systému získá pouze několik křesel. Zda bude hrát větší roli při koaličním vyjednávání, se teprve uvidí. UKIP požaduje odchod Británie z Evropské unie a zpřísnění imigračních zákonů.

EU nebyla tématem voleb

Britské volby se na „kontinentu“ spojují hlavně s referendem o setrvání země v EU, jež Cameron slíbil vypsat v roce 2017. Na „ostrově“ se kampaň točila spíše kolem ekonomiky, zdravotnictví a přistěhovalectví.

Davis Cameron se může pochlubit slušnými ekonomickými čísly. Míra nezaměstnanosti je 5,6 procenta a hospodářský růst v roce 2014 dosáhnul 2,8 procenta. Labouristé ale zdůrazňovali, že se prohlubuje propast mezi bohatými a chudými. Oba tábory se více méně shodují, že je nutné investovat do státního zdravotnictví a omezit přistěhovalectví.

Podle Tilforda řeší „Evropu“ hlavně pravé křídlo konzervativců a UKIP, a to do velké míry kvůli imigraci.

Je otázkou, zda se referendum vůbec uskuteční. Případná Cameronova další vláda nemusí mít sílu ho prosadit. Miliband varoval, že odchod země z EU by byla „katastrofa“. Pomoci by mohla Skotská národní strana, spojující evropské referendum s nadějí na další hlasování o nezávislosti Skotska.

„Každá nová vláda bude menšinová, nebo to bude velmi slabá koalice. Bude se zabývat hlavně vlastním přežitím a řešením složité domácí politické situace. Takže nebude mít moc čas řešit evropské otázky a s EU spojené zahraničněpolitické problémy, jako je krize na Ukrajině nebo situace ve Středomoří,“ řekl ČTK Sean Hanley z londýnské univerzity UCL.

Referendum jednou bude

Otázka vztahu EU a Británie ale z britské veřejné debaty nezmizí. „Podle mě nakonec někdy nějaké referendum bude, jeho výsledek odhadnout neumím. Ale změní náš vztah s unií, i když se většina vysloví pro setrvání v EU,“ řekl Hanley.

Podle Tilforda bude případný odchod konzervativců do opozice znamenat konec Davida Camerona v čele strany a nejspíš jeho nahrazení někým s výrazně euroskeptičtějšími názory.

„Ve vládě by v případném referendu podpořili setrvání v unii. Z opozice by konzervativci nejspíš prosazovali odchod Británie z EU,“ říká. „Brexit“, tedy odchod Británie z EU, přitom podle jeho názoru není výhodný pro Londýn ani pro Brusel.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality