Skončí Janis Varoufakis před soudem?


Marie Bydžovská, Euroskop, 31.7. 2015

Charismatický řecký exministr financí Janis Varoufakis pět měsíců nadzvedával ze židlí celou Evropu. Nyní mu hrozí, že bude muset svou činnost na ministerském postu hájit před soudem.

„Nechtěla bych být ve Varufakisově kůži,“ řekla pro The Guardian konzervativní poslankyně a stínová ministryně financí Anna Asimakopoulouvá. „Myslím si, že je velká pravděpodobnost, že skončí před soudem,“ dodala.

V úterý v noci přeposlal Nejvyšší soud do parlamentu dvě žaloby proti Varoufakisovi. Sněmovna bude rozhodovat, zda mu odejme imunitu a umožní jeho stíhání. Jedna žaloba je údajně od nejmenovaného žalobce a starosty, druhá od skupiny opozičních poslanců.

K žalobám dal podnět únik informací o tajném plánu, podle kterého Varoufakis připravoval vznik paralelního platebního systému. Odhalil jej v neděli řecký deník Kathimerini, který napsal o neveřejné telekonferenci pořádané 16. července institutem OMFIF, na níž exministr plán popisoval.

I ministr může být hackerem

V pondělí odpoledne, když se zpráva již šířila médii, zveřejnila pořádající organizace se souhlasem Varoufakise nahrávku z akce. Z ní vyplývá, že kvůli vytvoření paralelního platebního systému, díky němuž by mohl zmáčknutím jednoho tlačítka vrátit Řecko k Drachmě, Varoufakis „hacknul“ systém daňové správy.

Podle deníku Kathimerini se v žalobách mluví i o špatném vedení jednání s věřiteli, které mělo Řecko přijít na miliardy eur. Jen ztráty kvůli kapitálovým kontrolám jsou podle The Guardian odhadovány na tři miliardy eur.

Dalšímu soudnímu líčení by mohli čelit členové pracovní skupiny, která pod vedením exministra plán připravovala. Žalobce nejvyššího soudu Afterpi Koutzamani nechává posoudit, zda je možné proti soukromým osobám vést za přípravu paralelního platebního systému soudní řízení. The Guardian uvádí, že by se mělo jednat o trestné činy účast v kriminální organizaci, porušení měnových zákonů, zneužití pravomocí či porušení ochrany osobních dat.

Co připravovala tajná skupina

„Na tom, co jsme podnikali, nebylo nic ani trochu pochybného, kromě toho, že jsme si uvědomovali, že to může být nepochopeno,“ řekl pro Politico uznávaný americký ekonom James Galbraith, který skupinu koordinoval. Celkem měla pět členů.

Mandát tajné skupiny byl podle Galbraitha jasný: odpovědět na otázky jako: „Na co by se měla vláda zaměřit, pokud by byla dotlačena do krizové situace? Jaké jsou rezervy pohonných hmot? Jaký je stav zásob potravin? Jak dlouho vystačí medikamenty?“ Z toho podle něj vyplývá, že činnost skupiny musela být neveřejná, aby mezi lidmi nevyvolala paniku.

K přípravě plánu na paralelní bankovní systém dal podle Varoufakise v prosinci ještě před svým zvolením podnět premiér Alexis Tsipras. Ve finálním stádiu, ke kterému nedal premiér zmocnění, by bylo k implementaci třeba okolo tisíce osob.

Skupina podle Galbraitha nebyla zahrnuta do plánu proniknout do daňových databází. Jím pověřil Varoufakis svého kamaráda z dětství, počítačového experta působícího na americké Kolumbijské univerzitě.

Tento přítel jej informoval, že nad softwarem daňové správy dohlíží Trojka, tedy zahraniční věřitelé. Aby získal data potřebná ke vzniku souběžného systému, musel se nabourat do počítačových systémů řecké daňové služby. Tvrzení Varoufakise, že Trojka kontrolovala řeckou daňovou agenturu, nicméně následně popřela mluvčí Evropské komise.

Krugman: Nemít plán B je nezodpovědné

Varoufakis listu Daily Telegraph řekl, že uveřejněné výroky jsou pravdivé. Některá média prý ale věc překroutila tak, aby to vypadalo, že návrat k drachmě plánoval od začátku. „Souvislosti toho všeho jsou takové, že mě chtějí vykreslit jako nebezpečného ministra financí a viní mě z vlastizrady,“ uvedl mimo jiné exministr.

Varoufakis má ale i zastánce. Americký profesor ekonomie a držitel Nobelovy ceny Paul Krugman ve sloupku pro New York Times napsal, že by bylo velmi nezodpovědné, kdyby řecký ministr financí plán B neměl.

Varoufakis osvětlil plánovaný systém v komentáři pro Financial Times. Na kritiku svých kroků reagoval tím, že veřejná pozornost by se měla spíše zaměřit na „odporné omezení národní suverenity uvalené věřitelskou Trojkou na řecké ministry, kterým je odmítnut přístup na oddělení jejich vlastních ministerstev klíčových pro implementaci inovativních politik“.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek