Marie Bydžovská, Euroskop, 23.9. 2015
Zdálo se, že migrační krize vytvořila příkop mezi východem a západem Evropy. Po včerejším dni se však ukazuje, že může mít dopad i na vztahy mezi středoevropskými zeměmi, které těžko hledaly shodu již při reakci na dění na Ukrajině.
Polsko jako jediná země V4 hlasovalo v Radě pro zavedení kvót na rozdělení uprchlíků v rámci EU. Spolu s Českem, Slovenskem a Maďarskem přitom opakovaně deklarovalo, že povinné kvóty odmítá.
Český ministr vnitra Milan Chovanec po schůzce se svými kolegy z unijních zemí v Bruselu řekl, že polskému postupu nerozumí. „Dohoda (visegrádských) premiérů byla jednoznačná, že budeme postupovat společně,“ řekl. Pro dnešek to podle něj znamenalo „krátkodobý konec Visegrádu“.
Varšava si chtěla prosadit podmínky
„Dnes byla důležitější solidarita s uprchlíky a s Evropou. S visegrádskou skupinou to bývalo různé,“ prohlásila v Polské televizi ministryně vnitra Teresa Piotrowská, jež se hlasování účastnila.
Polský státní tajemník pro evropské záležitosti Rafal Trzaskowski uvedl, že „jasný odpor by vedl k tomu, že bychom neměli vliv na rozhodnutí“. „Docílili jsme uznání našich podmínek,“ dodal. Polsku podle něj záleželo například na tom, aby mohlo mít kontrolu nad tím, jakých uprchlíků se ujme. Portál Euobserver to vykládá tak, že katolické Polsko bude chtít přijímat přednostně křesťany.
Podle polského státního tajemníka pro migraci Piotra Stachanczyka díky hlasování pro návrh dosáhla Varšava také toho, že v legislativním textu nebyl stanoven klíč, který by určil počty běženců pro relokaci do jednotlivých zemí EU.
I z Ukrajiny může přijít uprchlická vlna
„Členské státy se dohodly na číslech, ale vyloučily z rozhodnutí jakýkoliv systém výpočtů, který by v budoucnosti mohl být využit jako precedens pro budoucí kvóty. Takový mechanismus neexistuje,“ řekl Stachanczyk. Na základě odsouhlaseného systému by podle něj mohlo Polsko „téměř automaticky“ zastavit přijímání utečenců z Itálie a Řecka v případě, že dojde k přílivu uprchlíků z Ukrajiny.
To přitom není vůbec nereálné. Na akci Asociace pro mezinárodní otázky na to upozornil europoslanec Petr Ježek. V zemi postižené válkou již mnoho obyvatel východní části země muselo opustit domovy a bydlí v provizorních podmínkách, často u známých či příbuzných. Podle zkušeností z minulosti se Ježek domnívá, že přibližně po dvou letech se mohou tyto lidé posunout do sousedních zemí.
Podle polského státního tajemníka je úterní rozhodnutí i otázkou národní bezpečnosti. Dohodnutý systém kvót totiž bude uveden v život, pouze pokud Itálie a Řecko zabezpečí své hranice a budou řádně registrovat příchozí imigranty. Opravdové nebezpečí podle něj není relokace 120 tisíc běženců, ale to, že EU má ve svých hranicích dvě „díry“ – Řecko a Itálii, kudy denně přijde 3 až 5 tisíc lidí a ztratí se neznámo kde.
Napětí před volbami
Polsko čekají 25. října parlamentní volby. Do té doby patrně žádný uprchlík v rámci relokace nepřijde, protože nejdříve musí v Itálii a Řecku vzniknout azylová centra, odkud budou teprve posíláni do jiných zemí.
Téma migrace ale silně rezonuje v předvolební kampani. Varšava signalizovala během září, že je k plánu na relokaci uprchlíků stále smířlivější. Podle komentátora Tima Goslinga se tím současná středopravá vláda snažila před volbami mobilizovat své příznivce z řad liberálů.
Vládnoucí Občanská platforma v průzkumech silně ztrácí za opoziční stranou Právo a spravedlnost, která relokaci uprchlíků v rámci EU ostře odmítá. Její kandidátka na premiérku Beata Szydlo současnou politiku Varšavy dlouhodobě kritizuje. Hlasování ministrů vnitra o kvótách označila za skandální. „Nejvíce pobuřující je to, že polská vláda podvedla země visegrádské skupiny,“ prohlásila.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
