Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Němci se bojí. Zpřísňují azylové zákony

Marie Bydžovská, Euroskop, 5.10. 2015
Schengen

Je to jen několik týdnů, co davy Němců vítaly na nádražích příchozí uprchlíky. S prvními podzimními dny se začíná „letní pohádka“, jak dění pojmenovala německá média, vytrácet.


Podle průzkumu ARD se 51 procent Němců obává velkého počtu běženců, kteří do země přicházejí. Před pouhým měsícem to bylo jen 38 procent. Větší obavy mají obyvatelé východu (59 procent) než západu (48 procent).

Opačný trend sledovala křivka popularity kancléřky Angely Merkelové. Klesla o celých devět procentních bodů na 54 procent. To je rekordně nízký výsledek, jakého nedosáhla od prosince 2011. Naopak nejsilnější kritik její migrační politiky bavorský premiér Horst Seehofer v oblíbenosti poposkočil o 11 bodů na 39 procent.

Není tedy divu, že německá vláda navrhla minulý týden balíček opatření, která zpřísňují azylové zákonodárství. Němečtí poslanci jej zatím projednali v prvním čtení. S konečnou platností se o dokumentu bude hlasovat za dva týdny. Platit by měl začít 1. listopadu.

Jak odradit ekonomické migranty…


Cílem návrhu je na jednu stranu odradit ekonomické migranty od příchodu do Německa. Novela urychlí odmítání některých azylantů a usnadněny by měly být i návraty imigrantů, kteří nezískají azyl. Také kapesné vyplácené v hotovosti by podle novely azylového zákona mělo být co nejčastěji nahrazeno materiální pomocí.

Změny zákona mají zařadit všechny balkánské státy na seznam bezpečných zemí. List států bude každé dva roky revidován a osoby přicházející z těchto míst budou automaticky navraceny zpět. Výjimky budou uděleny jen na základě individuálních případů pronásledování či perzekuce.

…a integrovat azylanty


Na druhé straně ale chce německá vláda umožnit rychlejší integraci lidí, kteří azyl získají. To potvrzují slova ministra vnitra Thomase de Maiziéra. „Každý, kdo přichází, má právo na to, aby se k němu přistupovalo slušně, s respektem a důstojně.“ Povinnosti mají podle něj ale i běženci, kteří se musejí chovat v souladu s německými zákony. "Každý, kdo k nám přijde, musí přijmout a dodržovat náš systém hodnot a pravidel," řekl.

Ministr financí Wolfgang Schäuble vyčlenil pro zvládání uprchlické vlny ze státního rozpočtu 5 miliard eur. Spolkové země by měly dostávat na jednoho žadatele 670 eur měsíčně. Celkem by měly tyto výdaje pokrýt 4 miliardy eur. 

Podle průzkumu ARD plánované kroky většina Němců podporuje. 80 procent považuje za správné zařadit Albánii, Kosovo a Černou horu mezi bezpečné země původu, 79 procent by urychlilo přístup imigrantů na pracovní trh a 77 procent vítá zavedení zákona, jenž by zavazoval příchozí k přijetí německých hodnot.

Stále platí: Zvládneme to


Motivací k přísnějším opatřením je podle serveru Politico.eu upadající podpora veřejnosti pro vládní strategii řešení uprchlické krize. Související tvrdší rétorika je podle něj určena sice také migrantům, které má odradit od příchodu do Německa. Mnohem více je ale cílena na domácí publikum, které má ujistit, že stále platí slova kancléřky Angely Merkelové, že „to zvládneme“.

Německo očekává příchod 800 tisíc až milionu běženců jen za letošní rok. Vlna příchozích cizinců přinutila municipality, aby hledaly stále nové ubytovací kapacity. Využity tak musely být i taková místa jako parkoviště či školní tělocvičny.

„Dostáváme se v Německu na hranu našich možností,“ řekl magazínu Der Spiegel místopředseda vlády Sigmar Gabriel. „I když azylové právo nemá žádný strop, existují reálné limity, jak silný tlak můžeme připustit na naše města a obce,“ dodal.

Na obtíže upozorňuje i německý úřad práce. Podle agentury Reuters zveřejnil, že 80 procent uprchlíků přichází bez jakéhokoliv formálního vzdělání podle německých standardů. Pouze 8 procent příchozích má podle úřadu předpoklad nalézt zaměstnání během prvního roku pobytu v zemi.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop