Marie Bydžovská, Euroskop, 17. 12. 2015
Země visegrádské skupiny nepodpoří žádnou dohodu mezi EU a Velkou Británií, která by byla diskriminační, či omezovala volný pohyb. Ve společném prohlášení to ČR, Polsko, Slovensko a Maďarsko uvedly krátce poté, co s jejich premiéry jednal jejich britský kolega David Cameron.
„Vzhledem k tomu, že země visegrádské skupiny považují volný pohyb za jednu ze základních hodnot Evropské unie, návrhy v této oblasti pro nás zůstávají nejcitlivější otázkou,” upozornili premiéři V4.
Politici se v Bruselu sešli těsně před summitem EU, na němž bude jedním z hlavních bodů Cameronem prosazované nové dojednání vztahů mezi Velkou Británií a EU před zamýšleným britským referendem o setrvání v unii. Britský premiér jej slíbil vypsat nejpozději na konci roku 2017.
Cameronovy 4 požadavky
Cameron počátkem listopadu v dopise Tuskovi formuloval, co si Londýn přeje vyjednat. Své návrhy rozdělil do čtyř oblastí. Jedním z nich je podpora evropské konkurenceschopnosti. Británie dlouhodobě tlačí na liberalizaci vnitřního trhu, která by podle ní zvýšila evropské HDP až o 14 procent. Za zásadní považují Britové dokončení jednotného digitálního a energetického trhu, tedy sektorů považovaných za klíčové i Českem
Tento požadavek stejně jako posílení pravomocí národních parlamentů je Visegrád ochoten podpořit. Podobně se staví vstřícně i k přání, aby členské státy nebyly nuceny k závazku pokračovat ve „stále užší integraci“. Podle diplomatů je reálné, že se podaří najít přijatelný kopromis i v otázce zajištění práv zemí, které neplatí eurem.
Nejkontroverznější otázkou je regulace pracovní migrace do Británie. Jedním z plánů britské vlády je umožnit migrantům ze zemím EU čerpat dávky až po čtyřech letech v pracovním poměru. Dále chce Londýn ukončit praxi posílání dávek na děti do zahraničí. Právě tato opatření by byla diskriminační vůči občanům EU, kteří nejsou z Velké Británie.
Najde Cameron kreativní řešení?
David Cameron při příjezdu na summit řekl, že chce „vidět opravdový pokrok ve všech čtyřech oblastech, které zmiňoval (v dopise Tuskovi)“. „Nebudeme dnes tlačit na dohodu, ale budeme požadovat opravdový průlom,“ dodal.
„Z německé perspektivy mohu říci, že bychom chtěli, aby Velká Británie byla členem EU. Musíme nicméně také zajistit, že (v návrhu na omezení dávek pro migranty) nedojde k žádné diskriminaci,“ vyjádřila se podobně jako středoevropské země německá kancléřka Angela Merkelová.
Francouzský prezident Francois Hollande při příjezdu na summit řekl, že „není přijatelné, abychom revidovali základy evropských závazků“. Zdroj z jeho okolí prohlásil pro agenturu Reuters, že „bude muset dojít na velmi kreativní řešení“.
Diplomaté hovoří o možnosti, že by britské požadavky byly připojeny v protokolu k evropskému právu při nejbližší revizi Smluv. Takovou cestu zvolili lídři EU například v případě irských záruk v roce 2009.
Nikdo si nepřeje EU bez Británie
Podle diplomatů nicméně vyjadřuje většina zúčastněných lídrů zájem, aby se Cameron mohl vrátit domu s pozitivním poselstvím, že se mu daří při jednáních získávat ústupky. V posledních měsících se změnila nálada britské veřejnosti a průzkumy ukazují, že tábor odpůrců členství v EU posílil a je podobně početný jako skupina příznivců evropské integrace.
“Panuje určitá shoda, že je nutné, aby dnes vyzněly výsledky pro Davida Camerona dobře. Měl by působit jako vítěz. Nikdo si nepřeje odchod Británie z EU,” řekl vysoce postavený diplomat agentuře Reuters.
Otázka britských požadavků se dostane na pořad jednání šéfů států a vlád EU opět v únoru. Do té doby bude mít Londýn čas na hledání kompromisní cesty k prosazení svých cílů. Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska by v té době již měl být na stole “komplexní návrh”.
Ještě v lednu navštíví David Cameron Českou republiku.
Autor: Euroskop
