Marie Bydžovská, Euroskop, 11.11. 2016
Migrace bude během nizozemského předsednictví hlavním tématem, kolem kterého se bude točit dění v EU. Premiéra Marka Rutteho a jeho tým ale čekají v čele osmadvacítky další výzvy – vyjednat podmínky setrvání Velké Británie v EU, fungování pohraniční stráže nebo budování energetické a digitální unie.
„Evropská unie je těžce zkoušena. Čelí obrovskému přílivu lidí, kteří prchají před válkou a útlakem. Zdá se, že geopolitika se vrací na scénu, a uvnitř samotné EU hrozí tříštění,“ varuje hned na začátku program nizozemského předsednictví.
| Čtyři priority nizozemského předsednictví |
| · migrace a vnitřní bezpečnost
· Evropa jako inovátor a tvůrce pracovních míst · zdravé finance a robustní Eurozóna · klimatická a energetická politika hledící do budoucna |
S Tureckem EU není spokojena
Při řešení této geopolitické výzvy si Amsterdam klade tři cíle. Za klíčový úkol považuje snížení počtu příchozích, protože „stávající čísla nemohou pokračovat,“ jak zdůraznil při slavnostním zahájení předsednictví nizozemský premiér Mark Rutte.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans jej doplnil, že v tomto úkolu by mělo víc udělat Turecko. Akční plán dojednaný s Unií podle něj sice Ankara uvádí do života a spolupráce je pozitivní, ale „zdaleka nejsme spokojeni“.
Dalším znamením, že boj s migrační krizí byl pod nizozemskou taktovkou úspěšný, bude podle Rutteho, pokud se podaří zlepšit integrační kapacitu členských zemí. Především pro Německo, které se musí vypořádat s příchodem milionu běženců, to bude těžký úkol.
Kvóty zatím nefungují
Důležitým cílem pro holandské předsednictví je podle Rutteho také zajištění spravedlivého rozdělení zátěže, kterou migrační krize pro unijní země znamená. K tomu má sloužit přerozdělení celkem 160 tisíc žadatelů o azyl, které EU dohodla přes odpor některých zemí včetně ČR. Zatím ale příliš nefunguje. V roce 2015 se projektu zúčastnilo pouze 272 osob.
Česko a další země se k těmto tzv. kvótám na uprchlíky staví skepticky. „Pochybujeme o efektivnosti plánu na relokaci, protože se domníváme, že nepředstavuje účinné řešení. Přesto jej respektujeme a plníme své závazky,“ uvedla zástupkyně státního tajemníka pro EU Lucie Šestáková při prezentaci nizozemských priorit v Evropském domě v Praze. Dodala, že Česko se podílí na evropských i bilaterálních projektech pomoci.
Pohraniční stráž
Smysluplnější řešení je podle Šestákové posílení ochrany vnějších hranic, které je klíčové pro zachování schengenského prostoru. „ČR oceňuje legislativní balíček Komise z prosince, v němž navrhla vznik Evropské pohraniční a námořní stráže,“ zdůraznila.
Podle Timmermanse mají za nizozemského předsednictví země EU najít shodu, aby o podobě pohraniční stráže bylo možné začít jednat s europarlamentem. Zatím se řada zemí brání představě, že evropská stráž bude moci na území členské země zasahovat i bez jejího souhlasu, jak navrhla Komise.
Budoucnost Schengenu
Po celých šest měsíců bude muset nizozemské předsednictví vést debaty o budoucnosti Schengenu. Za poslední období několik států EU rozhodlo o znovuzavedení hraničních kontrol. Patří mezi ně Rakousko, Dánsko, Německo, Slovinsko a Švédsko.
V listopadu deník De Telegraaf zveřejnil zprávu, že Nizozemí plánuje vznik tzv. mini-schengenu, který by zahrnoval Belgii, Lucembursko, Německo, Nizozemsko a Rakousko. Šéf nizozemské diplomacie Bert Koenders tehdy podrobnosti deníku potvrdil, ale dodal, že se zvažují i jiná opatření. Řada států, mimo jiné i Česko, tuto myšlenku odmítlo.
„Relativní optimismus“ pro Británii v EU
Kromě migrace bude mít Nizozemí zodpovědnost i za vyjednávání podmínek pro členství Británie. Na summitu 18. a 19. února budou lídři EU rozhodovat, zda a v jaké podobě EU přistoupí na čtyři britské požadavky, které premiér David Cameron představil koncem loňského roku. Nejkontroverznější otázkou zůstává plán Londýna omezit sociální dávky pro občany jiných členských zemí.
Mark Rutte se při slavnostním zahájení předsednictví vyjádřil, že je v této záležitosti „relativně optimistický“. Podle nizozemského velvyslance v ČR Eduarda Hoekse je pro Amsterdam nemyslitelná změna unijních Smluv kvůli zakotvení britských výjimek.
Jednotný trh a ekonomika
V ekonomické oblasti hodlá Nizozemsko zdůrazňovat potřebu pokračovat v práci započaté reformami z minulých let. Předsednická země by také ráda zahájila diskusi o nové podobě víceletého unijního rozpočtu. Důležité bude i posilování vnitřního trhu, především vytváření energetické a digitální unie.
„Nizozemsko si přeje, aby EU uzavírala na budoucnost orientované, vyvážené obchodní smlouvy, ale také lépe chránila zaměstnance,“ uvádí web předsednictví. V příštím roce by měla být například dokončena jednání o rozsáhlé obchodní a investiční smlouvě mezi EU a USA. Odborníci jsou však skeptičtí a očekávají, že časový rámec nebude dodržen.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
