Rakousko jako jediné v EU stanovilo limit na počet uprchlíků


Euroskop, 21. 01. 2016

Rakouská vláda ve středu rozhodla, že počínaje letošním rokem výrazně sníží počet přijatých žadatelů o azyl. Dosud velmi vstřícná země chce letos akceptovat nejvýše 37.500 žadatelů o azyl místo loňských 90.000.

„Nemůžeme v Rakousku přijmout všechny žadatele o azyl,“ zdůraznil Faymann v souvislosti s důvody, které vedly k rozhodnutí omezit příjem žadatelů o azyl a k výrazné změně dosavadní politiky Vídně.

Limit je třetina loňského počtu

Rakouské úřady přijmou do roku 2019 celkem nejvýše 127.500 žadatelů o azyl, rozhodla ve středu vláda na jednání s hejtmany spolkových zemí. To je na každý rok zhruba třetina loňského počtu. Kancléř Werner Faymann, který se podobně jako vláda v Německu dlouho bránil stanovení jakýchkoli limitů, označil stanovená čísla za „normativ“, zatímco podle vicekancléře Reinholda Mitterlehnera jde o „horní hranici“.

První reakce z Berlína na rozhodnutí Vídně jsou zdrženlivé. „Je to rozhodnutí rakouské vlády, které nemám v úmyslu komentovat,“ řekl podle agentury Reuters mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert. Nicméně dodal, že „německá vláda nadále dává přednost společnému evropskému řešení, které míří na příčiny migrace s cílem významně a výrazně snížit počet uprchlíků“.

I Německo se snaží přitvrzovat

Německo zároveň oznámilo, že loni kromě 21.000 vrácených neúspěšných žadatelů o azyl odjelo dobrovolně 37.000 odmítnutých přistěhovalců. Většinu z nich tvořili obyvatelé Kosova, Albánie a Srbska. Do Německa loni přišlo 1,1 milionu uprchlíků, nejvíc od konce druhé světové války.

V zemi výrazně zesílily odmítavé hlasy po silvestrovském násilí, jehož terčem ze strany lidí arabského a severoafrického původu se údajně v Kolíně nad Rýnem a Hamburku staly desítky žen. Při razii, kterou v noci na dnešek provedli kolínští policisté, bylo zadrženo 12 osob bez dokladů a celkem 100 lidí zkontrolovali.

Německý prezident Joachim Gauck ve švýcarském Davosu zkritizoval nedostatek evropské solidarity v nynější migrační krizi. Podle něho je těžko pochopitelné, že středoevropské státy, jejichž politicky pronásledovaní občané se sami solidarity dočkali, nyní odmítají projevit solidaritu.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek