Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak vidí EU kandidáti na francouzského prezidenta?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 14. 2. 2017
Elysejský palác

Volebnímu kalendáři ve Francii tradičně dominují prezidentské volby, které se budou konat letos v dubnu a v květnu. Jejich výsledek může mít zásadní vliv na vývoj Evropské unie. Jak si prezidentští kandidáti představují další vývoj Unie a jak vidí budoucnost Francie v Evropě? 

První kolo prezidentských voleb proběhne 23. dubna, pokud žádný z kandidátů nezíská většinu hlasů, dva nejsilnější se utkají ve druhém kole 7. května.  Prezident má ve francouzském politickém systému silné postavení. Jeho postoje mohou výrazně ovlivnit evropskou politiku Francie a tím i vývoj Evropské unie.

Mezi nejsilnější kandidáty patří republikán François Fillon, jehož však poškodil skandál kvůli zneužívání státních peněz, Benoît Hamon za Socialistickou stranu, Emmanuel Macron s podporou strany En marche!, Marine Le Penová za Národní frontu a Jean-Luc Mélenchon za krajně levicovou stranu Front de gauche.

Proevropští kandidáti mají velmi odlišné vize EU


François Fillon – silná Evropa silných národů


Fillon zvítězil v listopadových primárkách Republikánů, kteří tradičně představují hlavní francouzskou pravicovou stranu. Až do skandálu s údajně fiktivním zaměstnáváním své manželky průzkumy jednoznačně předpovídaly jeho postup do druhého kola. Patří do proevropského tábora, zároveň ale klade důraz na zachování národní suverenity. Francie by podle jeho představ měla hrát v EU znovu větší roli.

Podle jeho předvolebního programu musí Francie zůstat suverénní v Evropě, která respektuje národy. Fillon se přiklání k mezivládnímu principu spolupráce členských států na úkor principu nadnárodního. Jako hlavní témata své evropské politiky uvádí bezpečnost, euro a investice.

Obranu a bezpečnost je třeba posílit


V oblasti bezpečnosti podporuje zvýšení efektivity Schengenu a odmítá vystoupení z něj coby řešení problémů spojených s migrační krizí. Kandidát Republikánů navrhuje ztrojnásobit rozpočet agentury Frontex, respektive Evropské pohraniční a pobřežní stráže a usilovat o důraznou ochranu vnějších hranic EU.

Evropská unie by se podle Fillonova názoru měla zaměřit na posílení vlastní obrany prostřednictvím sdílení zdrojů a budování evropského průmyslu, nesmí spoléhat pouze na Spojené státy. Ve svém programu také vyzývá ostatní členské státy, aby zvýšily své příspěvky na evropskou obranu.


Eurozóna by dostala zvláštní vládu


Fillon podporuje větší fiskální a rozpočtovou integraci Unie, navrhuje vytvořit zvláštní orgány pro země eurozóny nezávislé na Evropské komisi.  Euro by se podle jeho názoru mělo stát záložní měnou vedle amerického dolaru a zajistit tak suverenitu EU vůči Spojeným státům.

Evropské instituce by měly projít reformou a více podléhat státům než naopak. Pravomoc Evropské komise iniciovat návrhy by se měla omezit pouze na několik nejdůležitějších oblastí, nezasahovala by například do záležitostí eurozóny. Fillon také volá po důsledném dodržování principu subsidiarity.


Evropa musí ve světě hájit své zájmy


Podle kandidáta Republikánů by Evropa měla usilovat o to, aby se stala světovou technologickou velmocí, měla by investovat do inovací a výzkumu a podporovat velké evropské projekty. EU musí více spolupracovat a koordinovat své výzkumné programy, aby tak vyvážila masivní investice USA a Číny do tohoto odvětví.

Kromě toho musí Evropa podle Fillona lépe hájit své obchodní zájmy ve světě, neměla by například přijmout transatlantickou smlouvu v současném stavu, protože je nevyvážená. Prezidentský kandidát dále navrhuje například zrušení sankcí proti Rusku, které podle něj škodí francouzským podnikům, nebo nepřiznání statutu tržní ekonomiky Číně.

 

Francois Fillon
Francois Fillon během kampaně. Zdroj: Webový portál kampaně Francoise Fillona


Benoît Hamon – sociálnější a ekologičtější Evropa


V lednových primárkách Socialistické strany porazil současného premiéra Manuela Vallse dosud celkem nenápadný bývalý ministr školství v jeho vládě Benoît Hamon. Výrazně levicový kandidát však nemá podle průzkumů příliš šancí dostat se do druhého kola voleb.

Ve svém programu uvádí, že Francie může být plně nezávislým a viditelným státem pouze v rámci silné a jednotné Evropské unie, současné směřování EU je však podle něj nepřijatelné. Navrhuje vypracovat velký plán evropských investic k ukončení současných úsporných opatření, požaduje sociální a fiskální harmonizaci v rámci EU. Volá také po pozastavení pravidel rozpočtové kázně.

Obranný rozpočet by měl stát mimo maastrichtská kritéria


Důležité téma Hamonova programu představuje obranná spolupráce, kterou by EU podle něj měla prohloubit a stát se tak nezávislou na USA. Národní rozpočet na obranu by neměl podléhat maastrichtským kritériím, která v současnosti znevýhodňují Francii za to, že svým rozpočtem významně přispívá k evropské obraně a kritéria proto neplní.

Hamon požaduje zásadní změnu Dublinského systému, který podle něj nepřiměřeně zatěžuje země u vnějších hranic EU, chce také snížit překážky, které brání uprchlíkům v rychlé integraci do společnosti.


EU se má víc věnovat ekologii a sociální ochraně občanů


Kandidát socialistů se staví proti dohodě o volném obchodu EU s Kanadou (CETA) i se Spojenými státy (TTIP). Podle jeho názoru je potřeba bránit evropské zájmy před ekonomickým liberalismem, hájit životní prostředí, zdraví a sociální ochranu Evropanů.

Hamonův program zahrnuje také kulturní, ekologickou i humanitární oblast. Chce například rozvinout evropskou kulturní politiku nebo podpořit přechod k obnovitelným zdrojům energie. S důrazem na ekologii by reformoval i Společnou zemědělskou politiku EU.

 

Benoit Hamon
Kandidátem vládnoucích socialistů se překvapivě stal exministr školství Benoit Hamon. zdroj: Facebook Benoit Hamona


Emmanuel Macron – více Evropy!


K proevropské straně politického spektra se řadí i bývalý ministr hospodářství ve vládě Manuela Vallse, který na svůj post v srpnu 2016 rezignoval, aby se mohl naplno věnovat prezidentské kampani. Podporuje ho středová liberální strana En marche! (Vpřed!), kterou založil. Často bývá označován za jednoho z nejvíce proevropských francouzských politiků.

Server Euractiv.com shrnul Macronovu evropskou strategii do pěti hlavních bodů: silná společná bezpečnostní politika, euro jako předpoklad ekonomicky úspěšné Evropy, koordinovaná a agresivní obchodní politika EU, společná strategie udržitelné Evropy a jednotný digitální trh.

Státy nesmějí evropský projekt blokovat


Podle Macronova názoru citovaného serverem Euractiv.com je potřeba více Evropy, nikoli méně. Každý stát má mít podle něj možnost se na evropském projektu podílet, ale ne ho blokovat. V deníku Le Monde uvedl, že země mezi sebou nesmějí stavět barikády, ale musí podnítit spolupráci a soucítění mezi Evropany. Macron věří, že Francie a Německo se stále dokáží semknout kolem společného evropského projektu.

Macron zastává názor, že EU potřebuje pevnější ekonomickou a monetární unii, euro podle něj musí projít zásadní reformou. Podle serveru Euractiv.com je Macron jediným kandidátem, který otevřeně přiznává a kritizuje chyby evropského integračního projektu a zároveň přichází s novými návrhy, jak jej zlepšit. Na druhou stranu zatím nepředložil detailní program, který teprve zpracovává.


EU musí hlídat vnější hranice, ale nezavírat vnitřní


Macron odmítá jakékoliv uzavírání hranic v Evropě, naopak požaduje posílení vnějších hranic EU a navýšení zdrojů pro Evropskou pohraniční a pobřežní stráž. Jak uvedl server Politico, migrační krizi je podle něj třeba jednoznačně řešit na evropské, nikoliv národní úrovni. Klíčové je podle něj dojednání dohod s třetími zeměmi o navracení uprchlíků, kteří nemají právo pobývat v Evropské unii. Migranty však vnímá jako ekonomickou příležitost.

Podle serveru Politico.eu navrhuje Macron založení Evropské bezpečnostní rady, která by se skládala ze zástupců armády, diplomatů a bezpečnostních expertů, kteří by v případě hrozeb nebo teroristických útoků mohli radit evropským politikům.

Emmanuel Macron se připravuje na vystoupení v rámci kampaně

Emmanuel Macron se připravuje na vystoupení v rámci kampaně v jižní Francii. Zdroj: Facebook Emmanuela Macrona.

 


Proti EU vystupuje krajní pravice i levice


Marine Le Penová – referendum o „frexitu“


Nejvíce protievropsky naladěnou kandidátkou na prezidenta je Marine Le Penová. Stojí v čele krajně pravicové, nacionalistické a populistické strany Národní fronta (FN), mezi jejíž hlavní témata patří boj proti EU a imigrantům. Podle četných průzkumů veřejného mínění dlouhodobě patří mezi nejsilnější kandidáty nadcházejících voleb a odhaduje se, že postoupí do druhého kola.

Le Penová již dlouho volá po odchodu Francie z Evropské unie. Pokud bude zvolena prezidentkou, slibuje vypsání referenda o takzvaném „frexitu“.  V lednovém rozhovoru pro francouzský deník Le Parisien řekla, že pokud se stane prezidentkou, její první cesta povede do Bruselu, aby tam mohla zahájit jednání o navrácení suverenity Francii.


Členské státy by měly opustit euro


Le Penová je jediným kandidátem, který otevřeně a systematicky požaduje odchod Francie z eurozóny. V lednu prohlásila, že by země EU měly opustit euro a vrátit se k dřívějšímu systému evropské měnové jednotky ECU, která existovala vedle národních měn. Jak uvedl server Politico.eu, euro podle ní škodí francouzské ekonomice.

Marine Le Penová aplaudovala britskému rozhodnutí vystoupit z Evropské unie a tvrdí, že brexit bude mít na společenství dominový efekt. Pěstuje úzké vztahy s dalšími protievropskými stranami, zejména s nizozemskou Stranou svobody Geerta Wilderse nebo rakouskými Svobodnými a italskou Ligou severu.

Marine Le Pen během kampaně

Marine Le Penová během kampaně. Zdroj: Facebook Marine Le Penové. 


Jean-Luc Mélenchon – Evropu změníme nebo z ní vystoupíme


Mezi euroskeptiky patří také Jean-Luc Mélenchon, šéf krajně levicové strany Levicová fronta. Mélenchon podle svého předvolebního programu vidí dvě možné varianty budoucnosti Francie v EU: buďto budou evropské smlouvy přepracovány v souladu s demokratickými, sociálními a ekologickými hledisky nebo Francie tyto smlouvy jednostranně vypoví a bude hledat nové modely spolupráce. Není přitom zcela zřejmé, jestli by druhá varianta vyústila v odchod z EU. Současná podoba smluv podle něj omezuje nezávislost Francie.

Mélenchon byl v roce 2005 jednou z hlavních tváří kampaně proti evropské ústavní smlouvě a poté Lisabonské smlouvě. Dlouhodobě odmítá přesun jakýchkoli dalších pravomocí do Bruselu a kritizuje bezzubost Evropského parlamentu, kde od roku 2009 zasedá jako europoslanec. Podle serveru Euractiv.com mu vadí, že parlament nemá zákonodárnou iniciativu, ani nemůže měnit smlouvy.

EU musí reformovat měnovou unii, ne budovat obranu


Na svém blogu kritizuje stav monetární unie, která se podle něj stala nástrojem sociální a ekonomické regrese, a volá po její zásadní reformě. Nevylučuje však ani odchod země z eurozóny. Mélenchon také požaduje odmítnutí smluv o volném obchodě s Kanadou (CETA) a Spojenými státy (TTIP).

Šéf krajní levice se staví proti budování společné evropské obrany, protože podle jeho slov není EU nikým vojensky ohrožována. Kritizuje také sankce proti Rusku, které vnímá jako přirozeného spojence Francie a vylučuje, že by mělo vůči Evropě nepřátelské úmysly. Naopak Evropská unie podle něj ohrožuje Rusko.

Jean-Luc Mélenchon
Jean-Luc Mélenchon na plenární schůzi Evropského parlamentu. Zdroj: čtk

Autor: Tereza Chlebounová

Další články v rubrice

ČR využívá energii z pevných paliv 2x více, než je průměr EU

Tereza Chlebounová, Evropská komise, 29. 11. 2017

EU chce zlepšit pomoc při pohromách - letos usmrtily přes 200 lidí

Euroskop, čtk, Evropská komise, 23. 11. 2017