Libor Škácha, Euroskop, 20. 2. 2017
Skotský parlament na začátku února odmítl záměr premiérky Theresy Mayové, která počítá s aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy, pomocí něhož zahájí proces o vystoupení Spojeného království z Evropské unie. S pomalu blížícím se březnem, v jehož závěru by Velká Británie měla oficiálně zahájit jednání o vystoupení, se ve Skotsku znovu otevírá debata o nezávislosti.
Hlasování podpořily poslanecké kluby napříč parlamentem – vládní Skotskou národní stranu (SNS) podpořili zástupci Labouristů, Liberálních demokratů, nebo Skotských Zelených. Proti odmítnutí brexitu se naopak postavili poslanci z Konzervativní strany premiérky Mayové, kteří vystoupení z EU podporují.
Brexit znovu oživuje debaty o samostatnosti Skotska
Společně s plánovaným zahájením rozhovorů o vystoupení Británie ze struktur EU, resp. s přikloněním se k tzv. tvrdému brexitu, se tak začíná opět diskutovat otázka referenda o skotské nezávislosti. Ta je skloňována především v souvislosti s proslovem Theresy Mayové v Lancaster House (českou verzi projevu Mayové si můžete přečíst zde). Britská premiérka jej pronesla 17. ledna a vyslovila se v něm proti „částečnému členství v Unii“.
Skotsko, společně se Severním Irskem, většinově hlasovalo pro setrvání v EU, naproti tomu Wales a Anglie byly proti členství v osmadvacítce.
Bude se opakovat referendum o nezávislosti?
Volba tvrdého brexitu, k níž se bude s největší pravděpodobností vázat opuštění vnitřního trhu a volného pohybu osob, se může promítnout do debat o skotském národním sebeurčení. Diskuze by poté mohla vyústit v další žádost o uskutečnění referenda o nezávislosti.
Ostatně i předsedkyně skotské vlády Nicola Sturgeonová (SNS) opakovaně upozorňovala, že: „výsledná britská dohoda může ovlivnit případné konání druhého referenda o skotské nezávislosti“.
Toho, že druhé referendum o vystoupení Skotska ze Spojeného království je naprosto reálným scénářem, si je vědoma i britská ministerská předsedkyně Mayová. Ta před několika dny v rozhovoru pro skotský deník The Courier uvedla, že: „Nicola Sturgeonová je dva týdny od žádosti o druhé referendum o skotské nezávislosti“.
Skotská závislost na volném pohybu osob z unijních zemí
Případným rozhodnutím Londýna opustit jednotný unijní trh a zavést limity na imigraci by bylo Skotsko silně zasaženo. To je do značné míry závislé na imigraci ze členských zemí Unie. Ve Skotsku v současnosti žije přibližně 180 tisíc lidí, kteří přišli z jiných členských zemí EU.
K otázce demografického deficitu, který po brexitu nastal, skotský parlament vytvořil komisi, jež mapuje rizika spojená s potenciálním opuštěním prostoru s volným pohybem osob. Ta ve své zprávě uvádí, že: „nedostatek pracovníků ze zahraničí by mohl podkopat skotský hospodářský růst“.
Do Skotska za prací přicházejí především mladí lidé a studenti. Zpráva parlamentní komise také konstatuje, že tito zahraniční pracovníci „jsou klíčoví mimo jiné pro sektory vysokého školství, vědy a výzkumu nebo stavebnictví“.
Hlasování ve skotském parlamentu je symbolického charakteru a je právně nezávazné. Jedná se nicméně o významné gesto směrem k Westminsteru, což může značit budoucí problémy v otázce jednoty Spojeného království.
Autor: Libor Škácha, Euroskop
