Tereza Chlebounová, Euroskop, čtk, 16. 3. 2017
Středeční parlamentní volby v Nizozemsku jasně vyhrála Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, která z celkových 150 křesel získala 33. Vyplývá to z téměř konečných výsledků po sečtení zhruba 95 procent volebních okrsků. Na druhém místě s 20 mandáty skončila nacionalistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, kterou některé průzkumy pasovaly do role favorita.
Volební účast byla tradičně vysoká, už průběžně zveřejňované údaje naznačovaly, že počet hlasujících překoná účast v posledních volbách před pěti lety, která dosáhla 75 procent. Podle odhadu agentury Ipsos letos hlasovalo 81 procent voličů.
Nizozemští voliči si mohli vybírat z 28 politických stran a hnutí, rozhodovali se však často až na poslední chvíli. Podle serveru Politico čtyři dny před volbami ještě 54 % voličů nevědělo jistě, jaké straně dají svůj hlas.
Strana premiéra Rutteho zůstala nejsilnější politickou silou
Předvolební průzkumy předpovídaly těsný souboj Lidové strany pro svobodu a demokracii premiéra Marka Rutteho a Strany pro svobodu Geerta Wilderse. Právě možné vítězství PVV vyvolávalo obavy stoupenců evropské integrace, strana totiž požaduje referendum o vystoupení země z Evropské unie.
Vládnoucí středopravá Lidová strana pro svobodu a demokracii oproti výsledkům voleb z roku 2012 ztratila 8 křesel, přesto zůstala na rozdrobené politické scéně nejsilnější stranou. Wilders už její vítězství uznal.
Příznivci evropské integrace si oddechli, v zemi tulipánů zvítězila proevropská VVD před Wildersovou PVV, která požaduje referendum o odchodu z EU. Zdroj: Audiovizuální služba Evropské komise.
K vítězství pomohlo napětí v nizozemsko-tureckých vztazích
Do předvolebního dění zasáhla diplomatická roztržka s Tureckem poté, co Nizozemsko zabránilo tureckým ministrům agitovat ve prospěch posílení pravomocí turecké hlavy státu, o němž se má rozhodnout v referendu 16. dubna.
Nizozemská vláda zakázala přistát v Rotterdamu tureckému ministrovi zahraničí Mevlütu Çavuşogluovi, v sobotu pak vyhostila ze země tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayanovou Kayaovou. Nizozemská policie také rozehnala příznivce prezidenta Recepa Erdogana, kteří v neděli protestovali před budouvou konzulátu v Rotterdamu.
Erdogan přirovnal postup nizozemských úřadů k nacismu a fašismu a požaduje omluvu. To ale Nizozemsko naprosto odmítá. Turecko nadále slovně útočí proti Nizozemsku a vyhrožovalo uvalením sankcí či přehodnocením migrační dohody s EU.
Podle analytiků pevný postoj nizozemského premiéra Marka Rutteho během roztržky s Tureckem posílil pozici vládní strany VVD.
PVV získala víc křesel než v předchozích volbách
Na druhém místě skončila nacionalistická a protiislámská strana Geerta Wilderse, která sice navzdory vysokým očekáváním prohrála, získala ale o 5 mandátů víc než v posledních volbách v roce 2012, kdy obhájila pouze 15 křesel z předchozích 24. „Patříme rovněž mezi vítěze voleb, získali jsme nová křesla,“ řekl Wilders. „(Naše) vítězství ale není takové, v jaké jsme doufali.“
PVV dlouhodobě přitahuje pozornost médií, zejména kvůli kontroverzním názorům a skandálům svého předsedy Geerta Wilderse, přezdívaného kvůli svému vzhledu Mozart. Wilders je zapřisáhlým odpůrcem islámu, který označil za totalitní ideologii srovnatelnou s fašismem a korán přirovnal k Hitlerově knize Mein Kampf. Požaduje zastavení imigrace z muslimských zemí, uzavření hranic, zákaz koránu a stavby mešit. Za podněcování k nenávisti a diskriminaci stanul dokonce několikrát u soudu.
Zatímco sám Wilders se označuje za pravicového liberála, většina komentátorů jej vnímá jako krajně pravicového populistu. Média již předem označila výsledky PVV za lakmusový papírek ukazující sílu evropských populistů před nadcházejícími důležitými volbami ve Francii a v Německu.
Kdo zasedne v parlamentu v Haagu, je už jasné, sestavení vládní koalice ale bude ještě běh na dlouhou trať. Zdroj: Audiovizuální služba Evropské komise.
Do parlamentu se dostalo celkem 13 stran
V Nizozemsku funguje proporční systém s velmi nízkou volební klauzulí, k zisku křesla v parlamentu stačí překonat hranici 0,67 % hlasů. Výsledkem je zastoupení velkého počtu stran, které obvykle mohou vládnout pouze v koalici nebo jako menšinová vláda.
Třetí místo v letošních volbách obsadila Křesťanskodemokratická výzva (CDA), čtvrtá příčka připadla Demokratům 66. Obě strany získaly shodně 19 mandátů. Po 14 poslancích získala Socialistická strana (SP) a Zelená levice (GL), která se ziskem 10 křesel navíc zaznamenala mimořádný úspěch. Naproti tomu SP si v letošních volbách pohoršila o jeden mandát.
Mezi hlavní poražené patří Strana práce (PvdA), které se podařilo obhájit pouze 9 mandátů z předchozích 38. Do parlamentu se dostalo ještě šest dalších stran, které získaly od dvou do pěti křesel.
Hlasy se sčítaly ručně kvůli hackerům
Úplné dokončení sčítání hlasovacích lístků se může ještě protáhnout, podle agentury ANP může trvat až do pátku. Volební komise totiž letos sčítaly hlasy ručně, aby se zamezilo případným útokům hackerů a manipulaci s výsledky.
Mark Rutte už ale obdržel první gratulace, například od francouzského prezidenta Françoise Hollanda. „Prezident srdečně gratuluje Marku Ruttemu k jeho jasnému vítězství proti extremismu,“ uvedl socialista Hollande ve svém oficiálním prohlášení.
Prezidentský kandidát Emmanuel Macron ocenil výsledky na twitteru. „Nizozemsko nám ukazuje, že průlom krajní pravice není hotovou věcí a že pokrokoví (politici) získávají rozhodující převahu,“ napsal jeden z favoritů nadcházejících francouzských voleb.
Autor: Tereza Chlebounová
