Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Boj o Elysejský palác se dramatizuje

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 3. 2017
Elysejský palác, den otevřených dveří 2008

Letošní francouzské předvolební klání je plné zvratů, hlavní kandidáti na prezidenta ale zůstávají stále ve hře. Podle předpokladů se do druhého kola nejspíše probojuje Marine Le Penová za krajně pravicovou Národní frontu (FN) a nezávislý kandidát Emmanuel Macron, který vede politické hnutí En marche. Republikán François Fillon navzdory budoucímu soudnímu stíhání zatím odmítl souboj vzdát, jeho soupeř z primárek Alain Juppé vyloučil, že by ho nahradil.

Macron se dostává do vedení


Průzkum veřejného mínění agentury Oxoda z pátku 3. března poprvé posunul Emmanuela Macrona do role favorita v obou kolech prezidentské volby. Do té doby průzkumy přisuzovaly vítězství v prvním kole Marine Le Penové, která měla následně ve druhém kole prohrát. Podle agentury Oxoda by Macron získal v prvním kole 27 % hlasů, zatímco Le Penová pouze 25,5 %. François Fillon by obsadil třetí místo s 19 %.

Macronovu pozici výrazně posílila podpora prezidentského kandidáta Françoise Bayroua, který se rozhodl odstoupit, aby roztříštění hlasů voličů nevedlo k výhře Le Penové. Bayrou je dlouholetou významnou postavou politického středu a předsedou centristického Demokratického hnutí (Mouvement Démocrate). Podle průzkumů ho chtělo volit zhruba 5 % Francouzů.


Černý kůň voleb představil svůj program


Emmanuel Macron, který tvrdí, že dělení na politickou levici a pravici už je překonané, odhalil na začátku března detailní volební program, aby tak čelil obviněním, že nenabízí žádné konkrétní kroky. Tematicky jej rozdělil na šest velkých okruhů – vzdělání a kultura, práce a zaměstnanost, modernizace ekonomiky, posílení národní bezpečnosti, obnova demokracie a mezinárodní záležitosti.

V programu navrhuje rozsáhlý plán investic a snížení daní pro firmy, chce výrazně zeštíhlit státní správu, ale současně nabrat více učitelů či policistů, zjednodušit systém podpory v nezaměstnanosti a důchodový systém.

Velký důraz klade Macron na boj proti terorismu, bezpečnost země, ale také třeba na morálnější veřejný život – chce například zamezit konfliktu zájmů nebo zaměstnávání příbuzných poslanců a senátorů.

EU se musí odvážit vykročit vpřed více rychlostmi


Macron se netají svou podporou evropské integrace, na kterou se podle serveru Euractiv soustředil také při oficiálním představování svého programu. EU by se podle Macrona měla odvážit vydat cestou vícerychlostní Evropy a Francie by měla obnovit své postavení v jejím čele po boku Německa. Podle programu by země eurozóny měly získat svůj vlastní rozpočet, parlament, ministra hospodářství a financí.

Prezidentský kandidát navrhuje zřídit stálé vojenské ústředí EU a evropský obranný fond, který by financoval společné vojenské vybavení. K ochraně hranic EU by měly členské státy a jejich partneři vyčlenit dalších pět tisíc pohraničníků.

Macron chce hájit integritu jednotného evropského trhu


Podle programu by přístup na evropský trh měly dostat přednostně podniky, které umístí alespoň polovinu své produkce do EU. Zahraniční investice do strategických sektorů by měly podléhat kontrolnímu mechanismu.

V případě brexitu chce Macron bránit integritu jednotného trhu tak, aby všechny podniky, které na něj vstoupí, byly podrobeny stejným pravidlům. Jedním z bodů programu je také boj proti daňovému zvýhodňování gigantů jako je Google, Apple a další.

Kromě toho Macron slibuje více naslouchat evropským občanům a znovu nalézt smysl evropské integrace. Po německých podzimních volbách chce spustit ve všech zemích občanské konventy. Z nich by měl vzejít nový projekt, který pak přijmou všechny členské země, které si to budou přát. Žádný stát jej ale nebude moct zablokovat.

Republikáni navzdory skandálu podpořili Fillona


S optimismem Macronových veřejných vystoupení ostře kontrastuje situace Françoise Fillona, jednoznačného vítěze republikánských primárek. Fillon se potýká s následky skandálu s údajným zneužitím státních prostředků, ze kterých měl platit svoji manželku a děti za vykonávání fiktivního zaměstnání.

Podle serveru Politico rostoucí počet stranických kolegů vyzval Fillonova soupeře z primárek, bývalého premiéra Alaina Juppého, aby Fillona nahradil. Ten to však zcela vyloučil s tím, že francouzští voliči si očividně přejí změnu, kterou jako zavedený politik nemůže reprezentovat. V pondělí 6. března pak strana Republikánů vyjádřila Fillonovi obnovenou podporu.

Fillon tak zůstává republikánským kandidátem i poté, co oznámil, že ho 15. března formálně obviní a začne stíhat justice. Sám obvinění odsoudil jako politicky motivované a odmítl se z boje o prezidentské křeslo stáhnout. Jeho podpora nicméně utrpěla kvůli skandálu značné ztráty.

Le Penová přišla o imunitu v Evropském parlamentu


Problémy provázejí i šéfku populistické strany Národní fronta Marine Le Penovou, na rozdíl od Fillona se však zdá, že její voliče neodrazují. Ve čtvrtek 2. března zrušil Evropský parlament Le Penové poslaneckou imunitu na žádost francouzské justice, která ji chce stíhat za to, že na twitteru zveřejnila násilná videa takzvaného Islámského státu (IS).

Kromě toho už má Le Penová na kontě vyšetřování kvůli tomu, že údajně použila peníze určené pro asistenty europoslanců na vyplácení lidí pracujících ve skutečnosti pro Národní frontu. Evropský parlament od ní požaduje vrátit kolem 300 tisíc eur, Le Penová to ale odmítá.

Kandidátka Národní fronty má stále velké šance


V poslední době začala Le Penová vnímat jako svého hlavního rivala Macrona a ostře se proti němu vymezuje. Podle agentury AFP například tvrdě kritizovala média za to, že vedou podle jejích slov hysterickou kampaň v Macronův prospěch.

Podle mnoha průzkumů by však Le Penová stále suverénně opanovala první kolo voleb. Nahrává jí jednak skandál Fillona, kterého může prezentovat jako součást prohnilého establishmentu, proti kterému často vystupuje, jednak těží z incidentů, jakým byly například nedávná policejní brutalita a nepokoje na pařížském předměstí.

Podle odborníků se také nemusí opakovat situace z roku 2002, kdy voliči masově podpořili ve druhém kole Jacquese Chiraca, aby zabránili zvolení bývalého šéfa FN Jeana-Marie Le Pena. Úspěchy Národní fronty v regionálních či evropských volbách ukazují, že dnes představuje mnohem relevantnější politickou sílu než před patnácti lety a představa prezidentky z Národní fronty by už nemusela voliče ostatních kandidátů znovu mobilizovat.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Další články v rubrice

Německé volby ovlivní budoucnost EU. Jaký směrem?

Libor Škácha, Euroskop, 22. 9. 2017

Jak se vyvíjel vztah Francie a východních členů EU?

Petr Pospíšil, Euroskop, 23. 8. 2017