ČR se nelíbí plán na zavedení mýtného na německých dálnicích


Libor Škácha, Euroskop, 4. 4. 2017

Německý parlament na konci března schválil návrh na zavedení mýtných poplatků pro osobní automobily. Přijatá předloha by však dle některých zahraničních politiků mohla být v rozporu s evropským právem a nepřímo diskriminovat zahraniční řidiče využívající spolkové dálniční sítě. Členské státy sousedící s Německem, včetně České republiky, se schváleným návrhem nesouhlasí. Proti se staví zejména Rakousko, které připravuje žalobu kvůli možné diskriminaci zahraničních řidičů.

Český nesouhlas s německým návrhem vyjádřil i předseda vlády Bohuslav Sobotka. Ten se v pondělí v Berlíně setkal s německou kancléřkou Merkelovou a slovenským premiérem Ficem. Společná schůzka tří šéfů vlád se konala k 25. výročí podpisu smlouvy o dobrém sousedství mezi Československem a Německem.

Při trilaterálním jednání se diskutovala i otázka německého mýta. Český premiér k jeho plánovanému zavedení prohlásil: „Já teď mohu jasně říci, že nám tento německý záměr nedělá žádnou radost a vidíme v tom riziko diskriminace pro naše subjekty“.

„Pokud se potvrdí, že pro Českou republiku vzniknou negativní diskriminační dopady, vláda zváží připojení k připravované žalobě Rakouska na postup Německa, řekl premiér. Sobotka také požádal ministerstvo dopravy, aby vypracovalo analýzu, jak by se případná změna dotkla českých řidičů.

S německou předlohou nesouhlasí ani Evropský parlament

Také Evropský parlament (EP) v polovině března schválil rezoluci, která odmítá způsob, jakým chce německá vláda zavést systém mýtného. Ta byla přijata 510 hlasy pro, 126 hlasy proti a 55 europoslanců se zdrželo hlasování.

Přijaté usnesení EP tak nesouhlasí ani s přepracovaným návrhem, který byl na žádost Komise německým ministerstvem dopravy přepracován v průběhu předchozích měsíců.

Jakkoliv Komise souhlasila s upravenou německou předlohou, europoslanci k ní mají výhrady a žádají dodatečná vysvětlení sporných bodů.

Původní německý koncept na zavedení mýtného

Prvotní plán na výběr mýtného pro osobní automobily byl německou vládou přijat v červnu roku 2015. Jedna ze sporných částí návrhu spočívala v tom, že by si němečtí řidiči mohli odečíst jimi zaplacené mýtné z daně z motorových vozidel, zatímco zahraniční řidiči by takovou možnost neměli.

Komise dále nesouhlasila s tím, že ceny za krátkodobé dálniční známky (kratší než jeden rok), určené pro vozidla registrovaná v zahraničí, jsou nepřiměřeně vysoké.

V reakci na původní plán zavedení mýtného, které by si němečtí řidiči mohli odečíst z daní, upozornila Berlín na možné porušení nediskriminačních pravidel Unie.

Přepracování návrhu

Během komunikace mezi Komisí a německou stranou bylo posléze dosaženo shody, kdy se německý ministr dopravy Alexandr Dobrindt zavázal předložený koncept přepracovat.

Europoslanci ve schválené rezoluci také požádali Komisi, aby vysvětlila, „proč považovala úpravy německého návrhu za dostatečné k ospravedlnění k zastavení řízení v prosinci 2016“.

Německé ministerstvo dopravy předlohu přepracovalo tak, aby nově předkládaný návrh reflektoval stanovisko Komise spojené s možnou diskriminací a nerovným přístupem. Navzdory změnám v právní úpravě německého návrhu ale stále existuje řada sporných otázek.

Emisní normy jako důležitý faktor

Mezi debatované záležitosti patří environmentální hledisko nově předkládaného návrhu. Německé ministerstvo dopravy v něm totiž počítá s tím, že majitelé nejekologičtějších aut na opatření mohou dokonce vydělat, jelikož se jim silniční daň sníží o víc, než kolik zaplatí za mýtné.

Jakkoliv je běžné, že ekologické hledisko je reflektováno v mnoha členských zemích, pravidlem však bývá, že pro všechny řidiče platí stejné podmínky. Problémem tak zůstává to, že z nedávno odhlasované předlohy by výrazně profitovali němečtí řidiči vozidel splňující nejpřísnější emisní normy.

Otázkou zůstává, jak se k problematice mýtného postaví nová německá vláda, která vzejde z letošních parlamentních voleb, jež jsou v Německu plánovány na září.

Autor: Libor Škácha, Euroskop

Sdílet tento příspěvek