Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jaké jsou priority zemí EU pro jednání o brexitu?

Libor Škácha, Euroskop, 20. 4. 2017
Brexit

V sobotu 29. dubna se premiéři a prezidenti 27 států EU sejdou, aby přijali politický rámec pro vyjednávání s Velkou Británií o odchodu z EU a ustavení budoucích vztahů. Server Politico.eu již nyní předložil přehled pozic jednotlivých členských států Unie pro tato jednání.

 

Česká vláda schválila mandát pro jednání o odchodu Velké Británie z EU již 10. dubna. Jako zásadní prioritu stanovila především společný postup evropské sedmadvacítky. Dále bude ČR podle mandátu sledovat primárně zájmy českých občanů žijících v Británii a důraz bude kladen na snížení možných rizik a negativních dopadů brexitu, jak v otázkách hospodářských tak právních.

 „Česká vláda schválila čtyři prioritní a klíčová témata – volný pohyb osob a našich občanů, vzájemné obchodní vztahy, finanční vyrovnání a kontinuitu právního řádu,“ prohlásil premiér Sobotka po jednání vlády.

Shoda ohledně garancí práv občanů


Podle týdeníku Politico panuje „většinový konsensus v otázce garance práv občanů členských zemí EU. Značná část občanů evropské sedmadvacítky totiž žije a pracuje ve Velké Británii, velký počet občanů žijících v Británii mají Německo, Itálie nebo Rumunsko.

Největší zastoupení však mají Poláci, kterých podle některých odhadů žije v Británii přes 800 tisíc. Ti tak tvoří více než čtvrtinu evropských rezidentů ve Spojeném království.

Nicméně je pravděpodobné, že v dalších tématech se budou tvořit skupiny států, které budou vytvářet koalice na základě společných zájmů v dané oblasti.

Finanční závazky a strukturální fondy


Tvrdá jednání lze očekávat v otázce týkající se unijního rozpočtu a financování strukturálních fondů a britských závazků v programovém období  2014–2020. Na tato témata bude pravděpodobně kladen důraz především ze strany jejich největších příjemců.

O dodržení rozpočtových závazků na podporu hospodářské růstu, podporu vzdělanosti či infrastruktury budou zřejmě usilovat jižní křídlo (Itálie, Portugalsko) a východní země (především Polsko, Slovensko či Rumunsko).


Obrana a bezpečnost


Další koalice se mohou tvořit v záležitostech týkajících se obrany, vojenské spolupráce a bezpečnosti. Na zachování britské angažovanosti v evropských bezpečnostních otázkách trvají zejména pobaltské státy, kde britské jednotky působí v rámci aktivit NATO.

Britská přítomnost je důležitá také pro Kypr, kde se nachází základny Britského královského letectva.

Pokračování bezpečnostní spolupráce prosazuje také Belgie, která má zájem na úzkém sdílení zpravodajských informací a kooperaci mezi tajnými službami, zejména v otázkách boje proti terorismu.

Hospodářské a obchodní vztahy


V neposlední řadě se budou diskutovat také otázky ekonomického uspořádání. Angela Merkelová k britskému odchodu a hospodářskému uspořádání prohlásila, že: „Není možné se zbavit povinností, ale privilegia a výhody si ponechat“. Spolková kancléřka narážela především na výhody plynoucí z přístupu na jednotný evropský trh.

Státy jako Estonsko, Nizozemí či Španělsko mají zájem na kvalitní a oboustranně výhodné smlouvě především co se týče obchodu. Nizozemský export do Británie je po irském druhý nejvyšší z EU.

Státy bez specifických zájmů


Jakkoliv se přepokládá, že každý stát půjde do vyjednávání s určitým zájmem, některé unijní země mají zájem spíše na udržení jednoty sedmadvacítky a sjednocení vyjednávacích pozic.

Magazín Politico citoval bulharského premiéra Bojka Borisova, který se nechal slyšet, že: „Bulharsko bude spíše podporovat pozice stanovené Německem.“ Primární zájem na soudržnosti Unie má také severní křídlo, zejména Švédsko a Finsko. 

Autor: Libor Škácha, Euroskop

Další články v rubrice

Prezidentské volby ukazují, jak je Francie rozdělená

Libor Škácha, Euroskop, 27. 4. 2017

Klání o Elysejský palác: Kdo postoupí do druhého kola?

Libor Škácha, Euroskop, 21. 4. 2017

Nezávislost soudů hodnotí pozitivně 45 % Čechů

Tereza Chlebounová, Euroskop, Evropská komise, 11. 4. 2017