Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Klání o Elysejský palác: Kdo postoupí do druhého kola?

Libor Škácha, Euroskop, 21. 4. 2017
Elysejský palác

V neděli 23. dubna se ve Francii uskuteční první kolo prezidentských voleb. Předvolební průzkumy takřka shodně tvrdí, že čtyři kandidáti mají šanci se probojovat do druhého kola. To se uskuteční 7. května. Zvolením nové hlavy státu však volební klání nekončí, v červnu půjdou Francouzi k volebním urnám rozhodovat o novém složení parlamentu.

Dle posledních průzkumů veřejného mínění jsou favority François Fillon, Emmanuel Macron, Jean-Luc Mélenchon a Marine Le Penová. Ti se v předvolebních průzkumech pohybují kolem dvaceti procent, přičemž mírný náskok má centrista a bývalý ministr hospodářství Macron a předsedkyně Národní Fronty Le Penová. Ti se dle průzkumů pohybují kolem 22–23 procent.

O třetí a čtvrté místo se prozatím dělí expremiér pravicové vlády Fillon a levicový radikál Mélenchon, kteří by shodně obdrželi zhruba 19 procent.

Témata předvolební kampaně


Mezi klíčová témata kampaně patřila nezaměstnanost, otázky spojené s Evropskou unií a bezpečnost. Nezaměstnanost trápí zejména mladé Francouze, kterým se nedaří uplatnit se na trhu práce. Ve včerejší poslední předvolební debatě se tomuto tématu věnovali všichni kandidáti. François Fillon řekl, že: „zejména v oblasti nezaměstnanosti učiní, co je v jeho silách, pokud se mu podaří být prezident.“

Nejvíce proevropským prezidentským kandidátem se profiloval Emmanuel Macron. K unijním otázkám prohlásil, že: „Evropu potřebujeme, protože nás dělá většími a silnějšími.“ Protiunijní postoje, radikální změny smluv či dokonce „frexit“, tedy odchod z Unie, zastával Jean-Luc Mélenchon a Marion Le Penová.

V otázkách bezpečnosti se většina kandidátů shoduje, že je třeba navýšit počet strážníků a policistů a soustředit se také na kyberbezpečnost.

Francouzské volby

 

Tradiční strany ztrácí voliče


Zajímavým a poměrně novým fenoménem je klesající zisk tradičních politických stran. V roce 2007 a 2012 získali kandidáti Republikánů a Socialistů 57, respektive 56 procent hlasů. Dle nynějších odhadů by dohromady kandidáti těchto dvou tradičních stran získali 27 procent hlasů. 

Dřívější trendy týkající se rozdělení hlasů mezi tradiční politické strany tak oslabují. Z toho těží jak centrista Macron, který se prezentuje jako progresivní a oslovil tak zejména mladé voliče, tak Le Penová, která sbírá protestní hlasy.

Jakým systémem se vlastně volí?


Prezident se ve Francii volí dvoukolovým většinovým systémem. Pro zisk prezidentského mandátu již v prvním kole je potřeba, aby kandidát získal absolutní většinu všech odevzdaných hlasů (tedy alespoň 50 procent plus jeden hlas.)

V prvním kole s největší pravděpodobností nelze očekávat, že by některý z kandidátů získal absolutní většinu potřebnou k zisku prezidentského mandátu. Pakliže se to žádnému z uchazečů skutečně nepodaří, do druhého kola postupují dva nejúspěšnější uchazeči z kola prvního.


„Třetí kolo“ prezidentských voleb


Ačkoliv se ve Francii volí dvoukolovým většinovým systémem, častokrát se ve veřejném prostoru hovoří i o tzv. třetím kole. Je tomu tak zejména v souvislosti s navazujícími volbami do Národního shromáždění, dolní komory francouzského parlamentu.

Ty jsou naplánovány na druhý a třetí červnový týden tohoto roku. Politická strana, kterou zastupuje nově zvolený prezident, zpravidla ve volbách získává většinu a tím i post premiéra, který společně s prezidentem vládne. Může však vzniknout i situace, kdy prezident a premiér jsou z jiných politických stran. Tato situace se nazývá kohabitace.

To, jak nakonec prezidentské i parlamentní volby dopadnou, zřejmě ovlivní nejen včerejší události na Avenue des Champs-Élysées, ale především míra volební účasti a nerozhodnutí voliči, kteří nakonec k volbám přijdou. Těch nerozhodnutých totiž může být až jedna třetina.

Autor: Libor Škácha, Euroskop

Další články v rubrice

ČR využívá energii z pevných paliv 2x více, než je průměr EU

Tereza Chlebounová, Evropská komise, 29. 11. 2017

EU chce zlepšit pomoc při pohromách - letos usmrtily přes 200 lidí

Euroskop, čtk, Evropská komise, 23. 11. 2017

Komise varovala 5 zemí EU, že zřejmě nesplní rozpočtová kritéria

Euroskop, čtk, Evropská komise, 22. 11. 2017