Libor Škácha, Euroskop, 27. 4. 2017
V neděli se uskutečnilo první kolo francouzských prezidentských voleb. Voliči dle předpokladů do druhého kola poslali Emmanuela Macrona a kandidátku Národní fronty Marine Le Penovou. Ti se o prezidentský mandát utkají za dva týdny, kdy druhé kolo je plánováno na 7. května. Překvapivý je vysoký zisk populistických kandidátů a značný úpadek zisku tradičních politických stran.
Po celkovém sečtení všech hlasů zvítězil centristicky laděný kandidát hnutí En Marche! Emmanuel Macron s 23,8 % hlasů a porazil tak Marine Le Penovou, která se ziskem 21,5 % skončila druhá.
Třetí se dle očekávání umístil republikán François Fillon s 19,9 %, který o tři desetiny procenta předstihl krajně levicového Jean-Luca Mélenchona.
I přes to, že první kolo dopadlo v souladu s předvolebními průzkumy, volby ukázaly na několik podstatných změn na francouzské politické scéně, které podrobněji popisuje týdeník Politico.
Voliči chtějí změnu. Tradiční strany propadají
Ačkoliv z prvního kola postupují dva zcela odlišní kandidáti, jedno mají společné. Oba se snažili prezentovat jako svou výhodu, že nejsou spojeni s politickým establishmentem.
Přestože Emmanuel Macron působil jako ministr pro hospodářství v Hollandově administrativě, usiloval o to, aby během kampaně nebyl spojován s působením současného prezidenta.
„Voliče si tak získal pozitivním přístupem, osobností, ale i averzí k dlouho vládnoucím francouzským elitám,“ dodalo Politico. V odmítání tradičních politiků a snaze o změnu se tak shoduje se svou oponentkou Le Penovou.
Rozdělená země
Výsledky ukazují, že volby Francii rozdělily. Macron uspěl ve východní části země, kde získal voliče především ve větších městech a hustěji obydlených regionech. Le Penová naopak obdržela podporu spíše na západě Francie, kde získala hlasy zejména na venkově a v obcích s nižším počtem obyvatel.
Dále lze pozorovat členění na zastánce globalizace a proevropské politiky (Macron a Fillon) a na oponenty otevřené liberální ekonomiky a užší evropské integrace (Le Penová a Mélenchon). Kontrast mezi voliči obou kandidátů tak může naznačovat hlubší rozdělení francouzské společnosti.
Populismus není odepsaný
Překvapivě silný výsledek zaznamenali populisté z okrajů politického spektra, kdy Mélenchon a Le Penová dohromady získali přes 40 % hlasů. Připočteme-li k nim i další hlasy periferních (protestních) subjektů, získáme až podíl 49 %.
Poražený Fillon k postupu Le Penové a případnému vítězství Národní fornty ve druhém kole poznamenal, že: „By nemohlo být nic horšího, než zvolení krajní pravice.“
Důležité budou i parlamentní volby
Pokud by Emmanuel Macron zvítězil, bude se muset zaměřit na zisk parlamentní většiny. Jakkoliv mu do druhého kola vyjádřili podporu Republikáni i Socialisté, jejich přízeň v parlamentu nemusí mít jistou.
Macron však počítá se členy obou táborů, k čemuž prohlásil: „Nezáleží na tom, odkud kdo pochází, pokud se mnou souhlasí.“
Úpadek Socialistické strany
Problémem však pro něj může být slabost a rozdělenost Socialistické strany, za kterou působil jako ministr pro ekonomiku. Socialistický kandidát Benoît Hamon získal pouze 6 % a strana se nachází v krizi.
Její nejednotnost spočívá v rozdělení na proreformní a liberální část a tradiční levicově orientované křídlo.
Otázkou bude, jak se někteří členové Socialistů rozhodnou. Politico k jejich možnostem dodává: „Mohou přejít k Macronovi, dále se přiklonit k proudu Mélenchona či vytvořit nový politický subjekt.“
Budoucnost Republikánů
Nejistý je i další vývoj u Republikánů. François Fillon získal pouze 19 % hlasů a nepostoupil z prvního kola. Pravici tak chybí jasný lídr pro nadcházející volby do Národního shromáždění.
Dříve se spekulovalo o možném návratu exprezidenta Sarkozyho a jeho angažmá pro červnové parlamentní volby. Ten však ve svém včerejším prohlášení oznámil, že odchází z aktivní politiky. Zároveň také do druhého kola vyjádřil podporu Emmanuelu Macronovi.
Ať už volby vyhraje kterýkoliv z kandidátů, bude postaven před rozdělenou francouzskou společnost a bude nucen spolupracovat s předsedou vlády, který se opírá o potřebnou parlamentní většinu, bez níž se ani prezident neobejde.
Autor: Euroskop
