Tereza Chlebounová, Euroskop, čtk, 21. 6. 2017
Členské země Evropské unie se v úterý v Lucemburku nedokázaly shodnout na tom, jak určit, kam se po brexitu z Británie přestěhují dvě unijní agentury, které tam nyní sídlí. Věc tak dostanou na stůl předsedové států a vlád EU, kteří se na summitu v Bruselu sejdou ve čtvrtek a v pátek.
V Londýně nyní působí Evropský bankovní úřad (EBA) a Evropská léková agentura (EMA). Česká republika patří spolu s Německem či Lucemburskem mezi státy, které mají zájem hostit bankovní úřad. O lékovou agenturu má kromě jiných zemí zájem například Slovensko. Zájemci, kterých je poměrně mnoho, mají své konkrétní nabídky předložit do konce července, rozhodnout by členské země měly do konce října.
Představou šéfa Evropské rady Donalda Tuska bylo, aby přednost dostalo rozhodnutí na základě objektivních kritérií před nepříliš jasnou kuloární politickou dohodou. Země ale nejdříve na diplomatické úrovni a nyní i na úrovni ministrů odpovědných za evropskou problematiku nedokázaly ona kritéria definitivně domluvit a věcí se proto bude muset zabývat unijní summit.
Podle serveru Politico.eu je příčinou dosavadní neshody rivalita mezi východními a západními členskými státy. Východoevropské země zdůrazňují, že by agentury měly získat přednostně nové členské státy, ve kterých jich zatím sídlí výrazně méně. Západní bohatší státy zase tvrdí, že v první řadě jde o schopnost zajistit nepřerušený provoz agentur, což v úterý zdůraznilo i maltské předsednictví EU.
První problém spojený s brexitem vyvolal neshody
Náměstek českého ministra zahraničí Jakub Dürr v úterý poznamenal, že 27 unijních zemí se dosud nedokázalo dohodnout na řešení prvního konkrétního problému, který je důsledkem britského rozhodnutí odejít. „Bohužel se celý problém přesouvá na úroveň Evropské rady. Na jejím okraji bude potřeba dosáhnout shody, bude potřeba se shodnout na tom, jak dále postupovat, protože čas už dost pokročil,“ poznamenal Dürr. Přesun především lékové agentury za dva roky může podle něj pro její zaměstnance znamenat velký problém.
Slovenský státní tajemník pro EU Ivan Korčok novinářům řekl, že na summitu čeká o věci dlouhou a kontroverzní diskusi. Bylo by podle něj špatné, kdyby se 27 zemí EU nedokázalo v této citlivé věci dohodnout hned na začátku jednání s Brity. V rozhovorech o brexitu je ale podle něj 27 zemí unie jednotných. „Tady nejednáme s Británií, tady jednáme mezi sebou,“ zdůraznil.
Itálie a Nizozemsko chtějí, aby rozhodla Komise
Hodnocení nabídek mělo být podle dosavadních představ závislé na sérii kritérií: od ujištění, že země přijetí agentury zvládne ke dni britského odchodu z EU, přes přístupnost místa nového působení, odpovídající vzdělávací zařízení pro děti zaměstnanců agentury a přístup k sociálním a zdravotním službám pro všechny rodinné příslušníky až po spravedlivé geografické rozmístění unijních agentur napříč zeměmi bloku. Dohoda ale nepanuje ohledně významu těchto jednotlivých kritérií a hlasovací procedury.
Podle serveru Politico v úterý Itálie a Nizozemsko s podporou Španělska přišly se zcela novým návrhem, aby Evropská komise hrála větší roli v rozhodovacím procesu. Údajně mají i podporu Švédska a Řecka. Původně o vítězovi měly hlasovat členské státy a finální rozhodnutí stvrdit Rada pro obecné záležitosti, jedna z deseti formací Rady EU.
Itálie a Nizozemsko ale začaly požadovat, aby Evropská komise kromě vydání výsledku hodnocení nabídek vytvořila také předběžný užší seznam vyhovujících měst a měla při výběru poslední slovo. Tomu se brání východoevropské země, které se obávají, že by je seznam znevýhodnil, protože západoevropské země mají podle nich v Komisi větší vliv.
Autor: Euroskop
