Notice: session_start(): ps_files_cleanup_dir: opendir(/var/www/euroskopcz/session) failed: Permission denied (13) in /var/www/euroskopcz/web/euroskop.cz/www/public/admin/cfg/libs/session.inc.php on line 16
Euroskop.cz - Členské státy - Macron upřednostnil rozpočtová pravidla EU před reformami
Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Macron upřednostnil rozpočtová pravidla EU před reformami

Tereza Chlebounová, Euroskop, 13. 7. 2017
Merkel a Macron, červenec 2017

Francouzský prezident Emmanuel Macron oddálil zásadní daňové reformy, které slíbil ve svém předvolebním programu. Přednost dostalo splnění evropských rozpočtových kritérií, která Francie nedokázala splnit již deset let po sobě. Macron a jeho vláda chtějí ukázat Německu, že je jejich země v rámci EU důvěryhodným partnerem. 

Ve čtvrtek 4. července ohlásil francouzský premiér Édouard Philippe řadu reforem, kterými se jeho vláda bude zabývat a které by měly vstoupit v platnost od roku 2018. Jak informoval francouzský deník Le Monde, jedná se například o reformu maturitních zkoušek, revalorizaci důchodů nebo navýšení ceny tabákových výrobků.

Klíčové daňové reformy, které Macron slíbil ve svém volebním programu, ale ve výčtu chyběly. Například zrušení daně z nemovitosti, které podle deníku Le Monde označil Macron během kampaně za nejzásadnější pro zlepšení kupní síly Francouzů, se odkládá na neurčito. Philippe pouze oznámil, že se uskuteční do konce tohoto pětiletého volebního období.

Reforma solidární daně z bohatství (ISF) a reforma speciální slevy na dani (CICE), zavedené od roku 2013 bývalým prezidentem Françoisem Hollandem s cílem zvýšit konkurenceschopnost a zaměstnanost, vláda odsune patrně až na rok 2019.


Důvodem odkladu reforem je schodek rozpočtu


Podle francouzského deníku Le Figaro stojí za odkladem reforem audit veřejných financí, který vláda sama zadala a jehož výsledek nedávno zveřejnil francouzský Účetní dvůr. Podle něj má schodek rozpočtu letos dosáhnout 3,2 procenta hrubého domácího produktu a nesplnil by tak rozpočtová kritéria Evropské unie, která požadují maximálně tříprocentní deficit.

Bývalý prezident François Hollande v dubnu podle agentury Reuters ohlásil, že rozpočtový deficit se letos dostane na 2,8 procenta a Francie se tak poprvé po deseti letech vejde pod stanovenou hranici. V červnu už ale nová vláda na základě odhadu francouzské centrální banky oznámila, že dluh veřejných financí se bude blížit spíš k 3,1 procentům HDP.

kancléřka Merkelová a prezident Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron přivítal v Elysejském paláci německou kancléřku Angelu Merkelovou. Zdroj: čtk

 

Macron potřebuje důvěru Německa, aby prosadil změny v eurozóně


Výsledky auditu postavily Macrona a jeho vládu před volbu, jestli rychle provést avizované reformní kroky nebo se raději zaměřit na konsolidaci veřejných financí a naplnění evropských rozpočtových kritérií. Strukturální reformy by totiž byly v krátkodobém horizontu příliš nákladné, aby se Francii podařilo udržet schodek pod tříprocentní hranicí HDP.

Reformy pracovního trhu byly klíčovým bodem Macronova programu, kterým chtěl dokázat, že Francie je schopna nastartovat svou ekonomiku. Pokud by ale nesplnila tříprocentní rozpočtové kritérium, mohla by podle serveru Politico.eu příští rok zůstat jedinou zemí EU, na kterou je uplatňována procedura při nadměrném schodku. 

To by neprospělo zejména vztahům Francie s Německem, které chce Macron přesvědčit o tom, že je jeho země důvěryhodným partnerem. Pravidlo tříprocentního schodku platí v EU již 18 let, z toho 13 let jej Francie nedodržela. Macron nyní potřebuje dát veřejné finance do pořádku, aby ukázal, že jeho země je rozpočtově odpovědná a může stát po boku nejsilnější ekonomiky Evropské unie. Tím chce získat důvěru Německa, kterou potřebuje k tomu, aby měl šanci prosadit své plány na prohloubení integrace eurozóny.

Strukturální reformy budou finančně náročné


Odložení reforem má ale zřejmě i další důvody, než jen snahu zalíbit se německé kancléřce. Macronův tým podle nejmenovaných zdrojů serveru Politico podcenil finanční náročnost plánovaných změn, které mají snížit daňovou zátěž, ale zároveň zásadně osekat státní výdaje. Reformy by s nejvyšší pravděpodobností krátkodobě zvýšily nezaměstnanost – firmy by mohly snadněji najímat nové zaměstnance, ale také je propouštět, výrazně by měly prořídnout i řady státních zaměstnanců.

Vyšší nezaměstnanost by pak v kombinaci s úspornými kroky mohla na Francouze tvrdě dopadnout, a to hned v prvním roce Macronova vládnutí. Podle zklamaných zastánců strukturálních reforem, kteří podle serveru Politico doufali, že se uskuteční ještě letos, by ale změny naopak přinesly téměř okamžitě nová pracovní místa. Mluvčí vlády Christophe Castaner však podle deníku Le Figaro prohlásil, že některé reformy budou zkrátka „méně prioritní, než jiné“.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Další články v rubrice

Estonsko převezme předsednictví EU - jaké jsou jeho priority?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 23. 6. 2017

Kdo rozhodne, kam se přesunou agentury EU z Londýna?

Tereza Chlebounová, Euroskop, čtk, 21. 6. 2017