Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak se vyvíjel vztah Francie a východních členů EU?

Petr Pospíšil, Euroskop, 23. 8. 2017
Macron a V4, červen 2017

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes zahajuje cestu po zemích střední a východní Evropy, během níž navštíví Rumunsko, Bulharsko a Rakousko, kde se také setká s šéfy vlád České republiky a Slovenska. Podívejme se, jak se vztah Francie a východních členů EU vyvíjel v předešlých letech. 

Macronovi poradci tvrdí, že francouzská diplomacie střední Evropu dlouho zanedbávala. "Čím dříve začne budovat tyto vztahy, tím více nahromadí politického kapitálu, který může později použít," citoval Reuters analytika společnosti Teneo Intelligence Antonia Barrosa.

Podobně v nedávno vydaném materiálu připomněl analytik Institutu Europeum Martin Michelot, že vztahu mezi Francií a zeměmi Visegrádské skupiny (ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko) dlouhodobě není věnována patřičná pozornost, a to i z toho důvodu, že střední Evropa je ekonomicky i politicky značně spjata s Německem, tudíž Francie v regionu působí méně aktivně.

„Neočekávám, že se povede ve všem dosáhnout shody hned, ale je třeba oživit dialog,“ uvedl pro server Politico.eu blízký spolupracovník Emmanuela Macrona. O to se francouzský prezident pokusí nejdříve v rakouském Salcburku při setkání v tzv. slavkovském formátu – představitelů České republiky, Slovenska a Rakouska, na kterém by měl francouzský prezident se svými protějšky diskutovat o konvergenci (hospodářském sbližování mezi členskými zeměmi EU). Poté Macron zamíří na setkání s představiteli Bulharska a Rumunska.

Spor o pravidla vysílání pracovníků


Jedním z hlavních témat, o kterých chce Macron na své cestě jednat, je revize směrnice o vysílání pracovníků. Paříž si dlouho stěžuje, že země střední a východní Evropy získávají nespravedlivé výhody "sociálním dumpingem" levné práce. Podle Paříže vyslaní pracovníci s relativně nízkými platy ohrožují pracovní místa v bohatších zemích.

Macron před svým zvolením slíbil, že prosadí zpřísnění těchto pravidel. Změny evropské směrnice navrhla loni na jaře Evropská komise. Zpřísnění se týká doby vyslání i pracovních podmínek. Firma by v cizině měla dodržovat místní legislativu a kolektivní smlouvy, aby vyslaní pracovníci nedostávali nižší odměnu. Nárok by měli mít i na všechny příplatky, které se v dané zemi vyplácejí. Stejné podmínky jako místní by museli mít i agenturní pracovníci.

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře jsou zájmy východních a západních států společné. "Jestliže staré země mají problém s našimi nízkými mzdami, my ho máme také. Z vnitřního trhu musí všechny státy čerpat podobně. Nemůžeme se shodnout na tom, že navždy budeme mít dvě Evropy," poznamenal.

V květnu letošního roku vyvrcholil také spor ohledně francouzského zákona upravujícího minimální mzdy řidičů kamionů, který dosud není jednoznačně vyřešen. Francie trvala na tom, že na řidiče v mezinárodní přepravě zboží se aplikují francouzské pracovněprávní podmínky, třebaže se jedná o státní občany zemí, jako je Polsko nebo Česká republika.
 

Setkání francouzského prezidenta Macrona s lídry V4
Francouzský prezident Macron se sešel s lídry zemí V4 před červnovým summitem Evropské rady. Zdroj: Evropská rada

 

Bude mít Evropa dvě rychlosti?


S lídry zemí Visegrádské skupiny se setkal prezident Macron už v červnu 2017, před summitem Evropské rady. Setkání částečně vyjasnilo pozice obou stran ohledně směru a tempa evropské integrace, přesto však mezi středoevropskými politiky stále rezonovaly obavy ze vzniku vícerychlostní Evropské unie.

Emmanuel Macron totiž opakovaně deklaroval svoje odhodlání prohloubit integraci, přičemž nejzásadnějších změn by měla doznat eurozóna (pro níž navrhuje například zřídit post „finančního ministra“ či zavést jednotný rozpočet) a hnacím motorem tohoto dynamického rozvoje by se kromě země galského kohouta mělo stát Německo.

Němci však dali najevo, že nejprve musí Francie provést potřebné vnitrostátní hospodářské reformy tak, aby se na progresu mohla podílet přiměřeným dílem. Macron tyto vnitrostátní reformy předestřel již ve své kampani.

Povede-li se francouzsko-německému tandemu ambiciózní plány na hlubší integraci eurozóny přetavit v realitu, velice pravděpodobně to vyústí ve vícerychlostní charakter evropské integrace, kdy „vyšší rychlostí“ by patrně postupovaly zejména členské země eurozóny.

Macronovy předchůdci a východní země EU


Vzájemný vztah Francie a zemí Visegrádské skupiny rozhodně není možné označit za negativní, vezmeme-li v potaz např. spolupráci v oblasti obchodu a investic, participaci na společných misích pod kuratelou NATO apod. Přesto tento vztah nebyl vždy bez komplikací.  Mediální pozornost tak dostaly i různé často dílčí kauzy, spory či kontroverzní politické výroky.

Příkladem může být reakce francouzského prezidenta Jacquese Chiraca v únoru 2003 na tzv. Dopis osmi (osmi států východního rozšíření EU), jehož prostřednictvím středo- a východoevropské politické špičky vyjádřily podporu americké a britské invazi do Iráku. Chirac tehdy kriticky poznamenal, že lídři nově přistupujících zemí tímto krokem „promarnili příležitost zůstat potichu“ a jejich přistoupení do EU pouze svědčilo o „minimu porozumění pro ostatní“.

Drobné kontroverze se nevyhnuly vzájemným vztahům středoevropských zemí a Francie ani během prezidentského mandátu Nicolase Sarkozyho. V listopadu 2009 tehdejší francouzská hlava státu kritizovala občasnou praxi visegrádských zemí potkávat se ještě před zahájením oficiálního summitu Rady a diskutovat o svých pozicích k jednotlivým projednávaným bodům.

Francouzské investice


Pozornost upoutaly i spory plynoucí z investic. V roce 2014 Evropská komise zvažovala právní kroky kvůli podezření z porušení pravidel hospodářské soutěže, v rámci něhož měla být poškozenou stranou francouzská společnost Areva, vyloučená z výběrového řízení na dostavbu jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Negativní ohlas Paříže rovněž vyvolalo rozhodnutí polské vlády zrušit již sjednaný nákup francouzských helikoptér v hodnotě přesahující 3 miliardy eur.

Tak či onak, spolupráce s Francií, na bázi mezistátní i prostřednictvím Unie, bude zcela jistě pokračovat, otazníkem zůstává pouze její míra. Důkazem je fakt, že například pro Česko představuje Francie pátý nejvýznamnější exportní trh a z hlediska dovozu je Francie osmým největším dovozcem.

 Podle oficiálních údajů nyní v České republice působí 497 francouzských firem, které zaměstnávají 64 tisíc zaměstnanců. Francie v tuzemsku v četné míře investuje, na prvním místě je třeba zmínit závod na výrobu automobilů TPCA v Kolíně, který z 80 procent využívá součástky od českých subdodavatelů. Dalšími francouzskými podniky působícími v ČR jsou např. Danone (v oblasti potravinářského průmyslu), Sodexo a J. C. Decaux (ve službách) či giganti v sektoru finančních služeb – Société Générale a BNP Paribas. (Více informací o ekonomických vztazích Francie a České republiky můžete nalézt na stránce BusinessInfo.)

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Ekonomika EU poroste rychleji, ČR čeká letos růst o 4,3 %

Euroskop, čtk, Evropská komise, 9. 11. 2017

Směrnice o vysílání pracovníků se nebude vztahovat na kamiony

Tereza Chlebounová, Euroskop, 24. 10. 2017

Paříž zvažuje zákaz spalovacích motorů od roku 2030

Libor Škácha, Euroskop, 17. 10. 2017