Tereza Chlebounová, Euroskop, čtk, 24. 8. 2017
Premiéři ČR, Slovenska a Rakouska jednali ve středu v Salcburku s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o směrnici upravující vysílání pracovníků. Staré členské státy chtějí podmínky vysílání zpřísnit, podle nových členů EU by změny mohly ohrozit jejich firmy a dotknout se hlavně řidičů kamionů. ČR je jedinou novou členskou zemí, která přijímá víc vysílaných pracovníků z EU, než kolik jich sama vysílá. Uvádí to analýza o pracovní mobilitě, jejíž výsledky na svém webu zveřejnila vláda.
Evropská komise v březnu 2016 přišla s návrhem na revizi směrnice o vysílání pracovníků, která by zpřísnila současná pravidla. Vyslaný pracovník je podle legislativy EU osoba, která po omezenou dobu vykonává práci na území jiného členského státu než státu, ve kterém obvykle pracuje.
Firma by nově musela v cizině dodržovat tamní legislativu ohledně bezpečnosti práce a zdravotních standardů, minimální mzdu či kolektivní smlouvy. Vyslaní pracovníci by tak neměli dostávat výrazně nižší mzdy, než je průměr v daném sektoru a státu. Měli by mít také nárok na všechny příplatky, které se v zemi jejich působení vyplácejí. Rovnocenné podmínky by měli získat i pracovníci agentur.
Podle starých členů EU vyslaní pracovníci snižují úroveň mezd
O směrnici a mzdovém dumpingu ve středu jednali v Salcburku premiéři Česka, Slovenska a Rakouska s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Ten před svým zvolením slíbil, že prosadí zpřísnění legislativy o vysílání.
„Jednotný evropský trh a volný pohyb pracovníků nemají za cíl zvýhodňovat země, které prosazují oslabování sociálních práv. To v našich zemích živí populismus a narušuje důvěru v evropský projekt,“ uvedl před středeční schůzkou Macron.
Rakouský kancléř Christian Kern kritizoval, že asi dvě tisícovky vyslaných pracovníků z jiných zemí EU, kteří v Rakousku současnosti působí, podkopávají místní sociální standardy a úroveň mezd. Zdůraznil ale potřebu dohody. „Evropa musí postupovat společně, s Českem a Slovenskem. Nechceme rozlišovat mezi starou a novou Evropou,“ řekl kancléř.
V roce 2014 tvořili vysílaní pracovníci pouze 0,9 % všech zaměstnanců v EU. Nejvíce jich pracovalo v sektoru stavebnictví (44 %). Zdroj: Audiovizuální služba Evropské komise
ČR vidí řešení ve sbližování životní úrovně
Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky je směrnice tématem, které Evropskou unii rozděluje. „Není sporu o tom, že pokud jde o vysílané pracovníky, tak lidé si zaslouží stejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě,“ uvedl Sobotka.
Vysílaní pracovníci podle něj ale představují jen malé procento evropských zaměstnanců. „Směrnice řeší určitý problém, ale musíme řešit podstatu, a to jsou obrovské rozdíly v různých částech EU. Je důležité pracovat na sbližování životní úrovně, může to znamenat odstranění rizik,“ řekl český premiér.
Za levnější českou pracovní silou je podle něj i to, že zahraniční společnosti na zaměstnancích v ČR šetří. „Francouzské a rakouské firmy u nás platí třicet, čtyřicet procent toho, co platí ve svých mateřských zemích,“ řekl český premiér, podle kterého by část dividend zahraničních firem mohla v Česku zůstat „v podobě mezd“.
Zdroj: Oddělení strategie a trendů EU, Úřad vlády
Česko jako jediné z nových států vysílá míň, než přijímá
Podle vládní analýzy z března loňského roku bylo v EU v roce 2014 1,9 milionu vyslaných pracovníků, což představuje 0,9 procenta zaměstnanců. Vyslání trvalo v průměru méně než rok, přičemž 44 procent všech vyslaných pracovalo ve stavebnictví. Údaje z roku 2014 představují podle analýzy jediná porovnatelná data z přijímajících a vysílajících zemí.
České firmy vyslaly do unijních států 10.400 lidí, zahraniční podniky v ČR měly 17.200 zaměstnanců. „V počtu a celkové bilanci vyslaných a přijatých pracovníků lze pozorovat rozdělení zemí na nové a staré členské státy. Výjimku tvoří pouze ČR, která (jako jediná z nových států) vysílá méně pracovníků, než přijímá,“ uvádí analýza.
Podle ní jsou makroekonomické a mzdové dopady vysílání pro ČR zanedbatelné. Mezi starými zeměmi naopak víc lidí vysílá, než přijímá, jen Španělsko, Itálie a Portugalsko.
Zdroj: Oddělení strategie a trendů EU, Úřad vlády
Nejvíc vyslaných Čechů je ve stavebnictví, průmyslu a dopravě
Podle srovnání Německo přijalo přes 400.000 pracovníků, vyslalo téměř čtvrt milionu. Rakousko mělo přes 40.000 vyslaných a kolem 100.000 přijatých. Ve Francii bylo téměř 200.000 přijatých a přes 100.000 vyslaných. Na opačné straně žebříčku bylo Polsko s více než čtvrt milionem vyslaných a s menším počtem přijatých než ČR.
Z Česka se nejvíc vysílají pracovníci ve stavebnictví, průmyslu a silniční dopravě. Nejvíc svých lidí firmy poslaly do Německa, a to asi 4100. V Rakousku bylo 1200 vyslaných, na Slovensku 900 a ve Francii 800. Do ČR nejčastěji vysílají své síly podniky slovenské, německé, polské a francouzské. Vyslaných slovenských pracovníků působilo v Česku 7000, francouzských 1600.
Státy V4 chtějí výjimku pro kamionovou dopravu
O revizi směrnice budou jednat ministři členských států v říjnu. K jejímu schválení by stačila kvalifikovaná většina, následně by se předpis dostal na pořad Evropského parlamentu.
Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko usilují o to, aby mezinárodní ze směrnice byla vyjmutá kamionová doprava. Zástupci visegrádské čtyřky (V4) by o tom měli jednat na další schůzce s Macronem.
Autor: Euroskop
