Průzkum: Dohoda o brexitu předmětem nového referenda?


Petr Pospíšil, Euroskop, 2.10.2017

Pomalu postupující vyjednávání mezi Londýnem a Bruselem, podmínky vyžadované Evropskou unií i první citelné ekonomické ztráty plynoucí z rozhodnutí vystoupit z „osmadvacítky“ přispívají ke stále silnějšímu přesvědčení obyvatel ostrovního státu, že referendum o vystoupení z Unie by se mělo v určité podobě opakovat. Tento závěr odhalil průzkum společnosti Greenberg Quinlan Rosner Research (GQPR), realizovaný pro zpravodajský server Politico.

GQPR průzkum provedlo na vzorku 1203 respondentů ve dnech 11.-13. září letošního roku; jeho shrnutí doplněné grafy můžete nalézt prostřednictvím tohoto odkazu na serveru Politico.

Nejzásadnější zjištění představuje skutečnost, že více než polovina dotazovaných podporuje určitou podobu opakovaného referenda. 34 procent se kloní k variantě, aby byli britští voliči na konci probíhajících jednání postaveni před volbu buď schválit v referendu návrh smlouvy o vystoupení z EU, anebo v Unii zůstat. Oproti březnovému průzkumu podpora tohoto typu referenda zaznamenala šestiprocentní nárůst.

Každý desátý respondent si ideální podobu referenda představuje tak, že britští voliči budou moci navrženou smlouvu schválit, nebo vyzvat Londýn k pokračování v jednání. Sedm procent pak podporuje „extrémní variantu“, dle níž by voliči vybírali mezi možností dohodu schválit, anebo Unii opustit bez smluvního ujednání.

„Výhodná dohoda, nebo zůstat v EU“ – přání většiny labouristických voličů

Ještě výraznější je podpora opakování určité formy referenda mezi příznivci Labouristické strany. Některou z výše popsaných variant preferuje 70 procent voličů strany vedené Jeremy Corbynem. Referendum umožňující setrvání v Unii v případě neschválení dohody o vystoupení podporuje 51 procent labouristických voličů.

V odpovědích na otázku, jaká bude britská budoucnost po opuštění zbývající „sedmadvacítky“, vykazovali respondenti značnou rozpolcenost. 47 procent z nich vyhlíží „po-brexitovou“ budoucnost ostrovního státu s obavami, naopak 46 procent s nadějí. Oproti březnovému průzkumu se však jedná o posun ke skeptičtějšímu postoji. To potvrzuje i další zjištění – 52 procent dotázaných je přesvědčeno, že vývoj ve Velké Británii se odvíjí špatným směrem.

Ještě výraznější pesimismus lze zaznamenat u hodnocení ekonomického směřování monarchie. Celkově 58 procent respondentů vyjádřilo názor, že ekonomika země se zhoršuje, přičemž mezi loňskými podporovateli setrvání v EU toto stanovisko zastává 72 procent dotázaných.

Vysoké doplatky do rozpočtu EU? Pro Brity většinově nepřijatelné

Zajímavostí však je, že britští respondenti z neuspokojivého průběhu jednání o brexitu dle průzkumu viní více Unii než ostrovní království. 61 procent z nich se dále domnívá, že v případě, byla-li by Británie nucena kvůli brexitu uhradit Unii částku rovnající se 50 miliardám liber, jednalo by se o neakceptovatelný požadavek.

Nižší částku 30 miliard – která rovněž zazněla v souvislosti s diskutovaným „závěrečným účtem“ („divorce bill„) – za nepřijatelnou pokládá 54 procent dotázaných. Mezi respondenty, kteří v červnu loňského roku hlasovali pro setrvání v EU, odhalil průzkum následující: třicetimiliardový požadavek by byl většinově akceptovatelný, padesátimiliardový nikoli.

(Zde je nutno připomenout, že průzkum byl realizován ještě před vystoupením britské premiérky Mayové ve Florencii, během kterého vyslovila požadavek na zavedení dvouletého přechodného období, v průběhu něhož by Británie pokračovala v plnění svých rozpočtových povinností vůči EU. O florentském projevu premiérky Mayové jsme informovali zde.)

Jurisdikci Soudního dvora si Britové nepřejí, volný pohyb s Irskem ano

Další jablko sváru současných jednání představuje jurisdikce Soudního dvora Evropské unie. Necelé tři pětiny dotázaných zastávají názor, že by Británie činností lucemburským soudců vázána být neměla. Britové, kteří hlasovali pro setrvání v EU, jsou v této věci rozpolceni.

Představa nutnosti zavedení hraničních kontrol mezi Severním Irskem (které je součástí Velké Británie) a Irskou republikou je nepřijatelná pro 47 procent dotázaných, 31 procentům by naopak tato situace nevadila.

Jak průzkum interpretovat?

Výsledky průzkumu přivítali především představitelé Liberálně demokratické strany (Lib Dem). Jejich mluvčí pro záležitosti týkající se vystoupení z EU, Tom Brake, vysvětluje narůstající podporu vypsání referenda ke schválení dohody o brexitu následovně: „Protagonisté kampaně za vystoupení z EU (Leave) slibovali „zemi mléka a medu“, namísto toho však sledujeme pokles životní úrovně a přesun pracovních příležitostí do zahraničí.

Naopak profesor Anand Menon (rovněž citovaný serverem Politico) interpretuje průzkum tak, že veřejné mínění se dle průzkumu zdá být negativně orientováno k prvkům, které by udržely Británii v jednotném trhu – a tedy k cestě umírněného, „měkkého brexitu“ (soft brexit).

Článek o průzkumu vnímání Velké Británie a jejího vývoje v souvislosti s brexitem z pohledu obyvatel ostatních unijních členských států jsme na Euroskopu publikovali již dříve (zde).

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek